Ilicka

Uřvané, odporné...

Jeden z hororů s originálním nápadem, který si umí vybudovat obstojnou děsivou atmosféru. Nejlepší (nejhorší) je čekání na smrt dalšího jedince, to se vždy klepete hrůzou, co se asi tak stane, pak najednou napětí povolí.... a BUM! Takový jsem z toho měla pocit. Dokonalé způsoby likvidace šťastlivců (?) už pak vyvolají úsměv a pocit zvráceného blaha. (Můj soukromý žebříček nej... úmrtí: 1. nejnečekanější- blondýnka, 2. nejpropracovanější- učitelka, 3. nej(legračnější)- protivný hoch v závěru). Scéna v letadle se spoustou předzvěstí a znamení, závěr filmu v Paříži a malinká rolička Brendana Fehra byly jen doplněním do krásných čtyř hvězdiček. Ze série nezvratných osudů ten zdaleka nejlepší.

Mno... Originální mohl být jen první díl, proto mi druhý připadá jako téměř doslovný remake, jen s několika změnami a dvěma herci z prvního dílu. Mé zvrácené já bylo sice potěšeno rafinovaností a nechutností jednotlivých úmrtí, ale kde je ta hrozivě děsivá atmosféra? Skvělá je scéna havárie, u té mě mrazilo. Dál už je to nic moc, dokonce pád skla na chlapce působí směšně a počítačově. Ta myšlenka že všechno souvisí se vším ten film tak nějak stahuje, a předpokládám, že trojka bude o lidech, kteří přežili nehody druhého dílu, jak už nasvědčovala závěrečná scéna, která mi vehnala slzy do očí, smíchu, aby bylo jasno.

Klasika teen žánru s příjemným černobílým obsazením... Škoda jen že jsem té Julii Stiles tu baletku moc nevěřila...

Nostalgická, poetičtější verze Vyprávěj, která vyniká v jednotlivých epizodkách, ale vůbec nedrží pohromadě jako celek. (5/10)

Síla filmu pramení především z nálepky "podle skutečné události" a citově vyděračských momentů. Však vedle toho ční scéna s "vlnou", na kterou nemůžu zapomenout doteď.

Lidská blbost je všudypřítomná a skrze tento pořad si to člověk uvědomí ještě palčivěji.

Absurdní situační komedie s náloží vypointovaných gagů ve stylu němých grotesek. (LFŠ 2011)

Sledovat Neverwhere bylo jako listovat stejnojmennou Gaimanovou kníhou plnou nekvalitních ilustrací s pocitem, že mi utíká možnost dát průchod své fantazii. Příběh je věrný, postavy zůstávají, ale ze studiového zpracování bolí oči, kulisy ve kterých herci postávají a deklamují předepsané věty zavání papundeklem a kamera je vážně (televizně) děsivá. Jen někteří dokážou zaujmout: Carabas, Richard, možná Islington. Je to škoda, protože příběh Podlondýna má potenciál okupovat i velké plátno, zatím se však protlačil jen do televize. A u mě nevyhrál navzdory vynikající předloze..

To bylo... klišovité? líbivé? sladké?... hrozné... Hilary Duff je mi velice nesympatická , na chuť jsem nepřišla ani jejímu zpěvu. Ona hvězdička je za bráchu voyagera s kamerou a jednu hodně dobrou melodii asi zprostřed filmu.