carl.oesch

Ani Madam Tobiášová, která mě štvala už v Autosalonu, který jsem úplně přestal sledovat a v kombinaci s jednou z nejnesympatičtějších (a že ta konkurence není malá) "héreček" Timkovou mě neodradily od sledování tohoto "zábavného" pořadu. Nečekal jsem TopGear (stačí vidět pár dílů po Mayovi, Clarcsonovi a Hammondovi a jejich následovníci jsou taky slabota), ale byl jsem jenom prostě zvědavý. Dal jsem tomu dvakrát šanci, ale nebylo to ani vtipný, ani zábavný a takovejhle paskvil by neutáhly ani mnohem kvalitnější moderátorky. Když jsem svého času na FB napsal, co tam v Autosalonu proboha dělá ta Tobiášová, obdržel jsem arogantní a ublíženeckou odpověď, že tam dělá úplně zadarmo, tak si nemám co stěžovat. No nevím, tady za to jim snad i platí. Ale ať si dělá Prima co chce, aspoň že za to nechce platit od nás.

Vizuálně působivé, v hraných (zde překvapivě kvalitních) sekvencích několik našich herců a fakt, že rytířství je zde podáváno objektivně z něj dělá jeden z nejlepších podobných dokumentů, které jsem v poslední době shlédl. Na rozdíl od sraček z dílny BBC, plných manipulací, nesmyslů a histrónů na čele s Bettany Hughes (ale nejen s ní). Jiří Bábek sice jako Maximilián působil poněkud přitrouble, což tenhle panovník rozhodně nebyl, ale budiž. Jinak mě potěšilo třeba to, že je zde řečeno natvrdo, že během německé selské války vzbouřenci vypalovali kostely a kláštery (podle některých blábolů se ale takhle chovali jenom husité, za které se musíme stydět) nebo je zde dobře popsaná výzbroj a výstroj a hlavně její vývoj. Nesmysly, že rytíři ve válečné zbroji nebyli schopni nasednout na koně bez kladky a nedokázali bojovat pěšky se táhnou nejen dějepisem jako červená nit. Stejně jako řada jiných, dokola opakovaných volovin. Tady to není a je zde ukázáno, že většina oné nádherné zbroje na zámcích už ve skutečně bojových podmínkách používána nebyla. Jediné, co je třeba připomenout je fakt, že soumrak rytířstva jako bojové síly vzal za své už dřív, než v patnáctém století. Švýcarské milice si u Morgartenu dokázaly poradit s rytířským vojskem arcivévody Leopolda nakonec stejně, jako Angličané s Francouzi u Kresčaku, kde jejich vojsko stálo na pěchotě s dlouhými luky a sesedlých rytířích. Husitský systém s vozy si s rytířským vojskem uměl bezpečně taky poradit, ale byl to náročný a hlavně drahý systém jak z hlediska výcviku tak vybavení. Nakonec nejlevnější byli oni lancknechti, kteří ale svůj začátek nevzali v Říši, ale ve švýcarské konfederaci. Ale to jen tak na okraj.

Odpad dávám při vědomí toho, že ani dneska se netočí seriály, které by byly ze života. Kňučení Cheyena, který blábolí o čestném Buchvaldkovi - Bavorovi je přesně v rozporu s tím, co skvěle popisuje Big Bear a totiž, že se v seriálu adoruje ona nová socialistická výstavba, s jejímiž důsledky se naše velkoměsta, města, městečka, vesnice i vesničky potýkají dodnes. Dokonce existují zvrhlíci, kteří ony stavby hájí a když nedávno zesnulý miliardář Kellner koupil odpuzující režimní hotel v Dejvicích a nechal ho sundat, mohla se spousta architektů i památkářů přímo zbláznit. Na druhou stranu stejně hysterická snaha "zachránit" starý Žižkov v Praze, čtvrť, která byla plná hnusných a nekvalitních pavlačových domů je zvrácenost stejná. Problém je, že ona slavná "vyspělá" socialistická společnost, kterou tady má za úkol Dietl předvést byla nejen neschopná, ale hlavně mentálně, technologicky a především finančně natolik chudá, že nedokázala budovat vlastními silami nic jiného, než právě ony panelákovny a uniformní "domy", z nichž nehonosnější býval okresní nebo městský výbor strany. Na onom Žižkově se ty paneláky začaly stavět taky, ale jenom tam, kde to bylo z hlediska tehdejších technologií možné. A stavby, na kterých režimu opravdu záleželo za devizy stavěli Italové, Jugoslávci nebo v rámci barterových obchodů Poláci nebo dokonce i Rumuni. Seriál sám o sobě je klasická normalizační sračka, je taky z oněch prokomunistických seriálů nejstarší. Není v něm ani kapička reality. Proti Okresu na severu, kde se to padouchy se stranickou knížkou přímo hemží a proto v této pohádce přijmeme onoho hodného dědečka - vedoucího okresního tajemníka Moučku, zde opravdoví darebáci nejsou. Přitom onen Moučka sám sebe v jednom dílu Okresu na severu charakterizuje jako absolutistického monarchu okresu. Tím je řečeno vše. Tady jsou všichni jenom zaostalí, pomýlení, ale nakonec všichni an blok pochopí a vydají se tou jedinou správnou cestou, po které je povede Zdeněk Buchvaldek. Kde nic není, ani smrt nebere. Tohle není ani částečně dokumentární obraz doby, ani náznak problému jako Okres na severu a dokonce to není ani ono přiznání, že mezi komunisty byl nejeden zločinec nebo totální neschopa, jako je to v Dietlově posledním "velkém" seriálu Synové a dcery Jakuba skláře. Ti, kdo nadávají na kvalitu dnešních seriálů by si měli uvědomit, že dneska jich jdou souběžně na několika televizích v tuzemsku snad i desítky a že i jenom digitální vysílání vzduchem nabízí desítky kanálů. No a ty ostatní televize nabízejí stovky seriálů a tisíce filmů. Každý si může vybrat. To v době, kdy měl "buchvaldek" premiéru neexistovalo. Dva kanály a jeden díl týdně. Prostě jiná doba. Navíc období, kdy byla tahle „věc“ natočena, spadá do nejhoršího období normalizace, kdy kvalitního nevzniklo nikde nic.

Kdo chce zjistit bez manipulací, nápověd všeho možného druhu, zejména od různých "specialistů" a "odborníků" co a kdo jsou Rusové a jaký je jejich způsob myšlení, neměl by tenhle film vynechat. Ta zvláštní směs fanatismu a omezenosti hlavní hrdinky, která si asi opravdu myslí, že žije v dokonalém světě je neuvěřitelná. Absurdnost jejího chování se projevuje na začátku takřka permanentně, ať už v obchodě, protože patří k vyvoleným, tak na schůzích, kde vyžaduje tvrdost a nesmiřitelnost k "nepřátelům", tzn. vlastním lidem, mezi kterými je i její nemanželská dcera, kterou si upletla během svého působení ve válce dvou nejhorších totalit - nacistické a sovětské. Svým způsobem je okouzlena sama sebou a navíc se ani do doby, kdy se film odehrává nesmířila se smrtí Stalina, natož aby si připustila, co byl tenhle "člověk" zač. Za něj se zlevňovalo...A pak najednou tuhle rudou tvrďačku postihne to, co si nedovedla připustit. Její dcera, která stojí najednou na druhé straně se ztratila a je asi mrtvá, i když oficiálně to nikdo nepřipustí. Stejně jako za celou dobu existence SSSR se "ztratily" miliony lidí a dneska to začíná znova, zatím jenom v desetitisících. Dokud je to na papíře a týká se to těch druhých, je vše v pořádku. Jakmile to ale postihne ji, situace se dramaticky mění, najednou je konfrontována s oním odstřelovačem, který (podobně jako v Kijevě během oranžové revoluce) odstřeluje lidi na náměstí, které pak v tichosti odvážejí jiní soudruzi a zahrabávají je do tajných hrobů. Když se jí ujme příslušník KGB a pomůže jí poodhalit onu brutalitu a zvrácenost režimu, je otázka, jak a co to udělá s jejím vědomím fanatika. A to i přes to, že dceru po návratu najde živou doma. Jenže tady jde sice o Rusko a jeho způsobe myšlení a jednání, ale onen fanatismus, který hlavní hrdinka předvádí je podobný tomu, který u nás prezentují nejrůznější aktivisté a bojovníci tu za přírodu, tu za lidská práva. Vítači uprchlíků odmítají nekompatibilitu oněch „nešťastníků“ a pomáhají zametat pod koberec záplavu příkladů, které ukazují na pohromu, kterou jejich příchod způsobuje. Proto by bylo zajímavé, jak by se začali chovat, kdyby nějaký ten „nešťastník“ najednou přepadl je nebo ublížil jejich blízkým. Bojovníci proti trestu smrti do bezvědomí opakují mantru o barbarskosti tohoto způsobu eliminace zrůd ze společnosti. U masového vraha Breivika se řeší „humánnost“ jeho vězení a on sám má to drzost si stěžovat na porušování svých lidských práv. Přitom jeho zločin byl nezpochybnitelný, žádný justiční omyl. Chtěl bych vidět Johna Boka, jak by se svým spolkem Šalamoun vysekával ze spárů justice třeba vraha svých dětí nebo vnoučat. I tohle mě napadlo po shlédnutí tohoto filmu. Jednoho z nejsilnějších, které jsem z téhle země kdy shlédl. Ale Levitian do kin už nesměl a jsem si jist, že ani jedna z těch státem vlastněných a kontrolovaných televizí tohle dílo nepustí…

Kouzlo nechtěného. Nesmírně zábavné právě tou prezentací "ruska" a jeho charakterů i v pohádce. Hloupá namyšlenost a sebestřednost Ivana, Marfuša a její lživé vychvalování matkou přesně v intencích "potěmkinovy" vesnice s falešným copem, nevkusným make-upem a nesmysly o jejích vlastnostech, kdy se ukáže, čeho je schopná ve skutečnosti, když má připravit polodebilnímu nápadníkovi husí jatýrka. Tahle pohádka předvadí rozdíl kultur víc, než záplava sociologických, historických i kulturních rozborů všech možných "povolaných". A hlavně ten dabing. Nikdy jsem film neviděl v originálu, ale jsem si jist, že do toho dabingu dali naši herci skutečně vše. A hlášky z filmu jsou taky součástí lidové mluvy - "Okradli stařenku", "Je ti teplo děvenko? " , "Chaloupko ke mně čelem..." nebo moje nejoblíbenější "Nastěnku chci za ženu". Ani mě nepřekvapuje těch 75% hodnocení, ke kterým jsem přispěl i já, ale asi to každý dává z různých důvodů.

No, asi nejlepší díl, i když tady to mělo mnohem větší potenciál. Ale délka je limitovaná tou hodinou (těch sedm minute zaberou titulky). Hranice vypadala na Šumavě trochu jinak, v rámci pásma byl mohutný plot (do osmašedesátého pod elektrikou), ale netvořil vlastní čáru, byl v příhodnějších místech směrem do vnitrozemí. Na hranici s Rakouskem nebo na Chebsku to bylo trochu jiné. Tady ale předpokládám, že vražda se odehrála mezi plotem a vlastní hranicí. A onen poručík a později soudce v tom byl relativně nevině. Kdyby nebyl arogantní a navíc se nezačal na jednu stranu angažovat a na druhou stranu nespoluoracoval se zločinci, nemuselo se to stát. Právě ten vývoj postavy by byl zajímavý v čase, ale to si můžeme domýšlet - tady to bylo jenom lehce tematicky nahozeno.

No, docela zajímavé. Potěšil mě onen arogantní specialista z Prahy (jinak držka, ketrá se docela hodí - viz. Dobré ráno Brno nebo Volha) i jeho "konec". Jinak v zásadě souhlasím s Otíkem, je fajn, když si někdo místo zakomplexovaných exhibicí zachová nadhled a bere to jak to je a nevidí v jednoduché detektivce kombinaci Bergmanů a Felliniů střižených dnešními esy typu Nolana. Totéž Mlla. Oběma děkuji, ještě sem píšou normální lidé a ne banda zakomplexovaných frustrátů...jinak Tábor je taky moc fotogenický město. I když chvílemi jsem měl pocit, že se to odehrává taky v Třeboni. Ale nesledoval jsem to zase tak pečlivě a pozorně.

Taková trochu nedomrdlá variace na Psycho. Nakonec žádný z těch případů není originál, je to a la Strážci hranci v Austrálii. Pořád dokole, Asiati pašují přes celnici jídlo, které může ohrozit biologickou bezpečnost Austrálie, imigant dřepí ve výslechovce, protože má a) falešné doklady, b) je podezřelý, že tam jede na černo pracovat c) zatajil, že má záznam v rejstříku. No a třetí věc bývá, že někdo je podezřelý z pašování drog a a) nakonec je nemá, b) má je v zavazadle a c) má je na sobě v nebo dokonce v sobě. A potom na poště kontrolují zásilky a nalézají drogy v nejrůznějších úkrytech a v nejrůznějším množství. A detektivky jsou to samé. Vrah je buď prudce inteligentní a s vyšetřovateli si hraje, je normální, ale ne blb a snaží se zametat stopy, je psychopat nebo totální magor a jeho motivace je naprosto nepochopitelná a objasní se až v průběhu vyšetřování. Pak tady máme náhodnou vraždu, vraždu na objednávku nebo vraždu v afektu. A vrah je buď z rodiny (v reálu to bývá nejčastější), z okruhu oběti nebo zcela náhodný. Vražda je individuální, masová nebo sériová. Pachatel je buď "normální" nebo naopak brutální. A to je asi tak vše. Víc se vymyslet nedá.

Legrační, jak se změnil David Novotný v Bonda. Ale ukazuje se, že když se dá na dráhu zločinu policista, insider, je to problém. Cyhtrolínovi, co píše, že ženská  z archivu jde na oběd a nezamkne si počítač je totální kravina. No, autor tohoto debilního příspěvku si ho asi zamkne, kdykoliv se jde vyčůrat. To tedy jo...pokud se počítač nevypne sám, většina lidí na to přes dne kašle. Ale to je jenom jeden detail ze života a hlavně ukázka myšlení místních "kritiků" a "hodnotitelů".

Otík to popsal přesně. Snad jenom dodám, že tenhle díl je slabší, ale figurka slepce zajímavá.