revere

Do dvou dnů jsem zapomněl, o čem to bylo. Někdo ne moc sympatický se tam dost zoufale plácal svým milostným životem až dospěl k banálnímu závěru.

Velmi znepokojivé, s až nepříjemným přesahem do obecné časové roviny. Stejně znepokojivé jsou pro mne kritické komentáře některých "zasloužilých". Podobně jako fakt, že dvěma třetinám českého národa nevadí ve funkci presidenta Milouš Zeman. Pro mne zatím nejlepší film Jana Hřebejka.

Ten film mi vůbec nesedl. Příběh je hrozně klišoidní, herci mne nepřesvědčili, dialogy také ne. A navíc nepiju víno. Viděl jsem to před deseti lety a nerad na to vzpomínám.

Zděšen jsem byl a stále jsem.

Inteligentní film. Mezi žánrově příbuznými jednen z mála, které vybočují. Navíc směrem vzhůru. A pozor, spojler !! Vtipné závěrečné titulky.

Děti daly pět hvězdiček ... jednu jsem snížil z pozice otce rodiny.

Kdo přežije prvních 10 - 15 minut, kdy člověk jen zírá, co že si to vlastně pustil, dočká se zajímavého vztahového příběhu, který se uzluje a uzly všemožně nabízí, až se nakonec rozuzlí. Ne sice tak, jak bych si třeba já přál, ale já jsem jen obyčejný divák, který tiše a s napětím sleduje, co na něj obrazovka frekvencí 25 snímků za vteřinu vyzáří a pak zhasne a bez řečí jde spát.

O dva stupně inteligentnější The Ugly Truth. Když film baví, stopáž nevadí. Škoda, že závěru to trochu ujelo.

Neuvěřitelná digitální hovadina. Po většinu filmu jsem se cítil strašně trapně. Scházelo mi asi deset minut, ale dokoukat jsem to nedokázal.

Má to dobrou atmosféru, ale bohužel víc nic. Navíc je ta atmosféra budována standardními a tudíž už i trochu otřelými prostředky, takže mne zas tolik nepohltila. V hudbě se takovému dílku říká etuda.