Spacecore

Tak jsem včera s drahou polovičkou zkouknul Mortal Kombat. Určitě to strhne lavinu kritiky, ale za mě je to grandiózní béčko! Já jsem teda fakt velkej fanda Mortal Kombatu od mého úplného dětství a tak jsem se těšil dost. Pokud to nesrovnáváte s prvními filmy a nečekáte hollywoodskej blockbuster, tak zklamáni nebudete. Příběh vybočuje ze zajetých mantinelů (v tom smyslu, že se opět po x-té neomílá první turnaj, ten tam ve výsledku ani není), je tu kvantum nových postav, které odpovídají předloze a když to vezmu kolem a kolem, tak takové filmy už se fakt strašně dlouho netočí. Nejvíc podobné je to asi seriálu Legacy a možná nejnovějším hrám. Určitě to má kiksy, ale taky spoustu soubojů, fanservisu a hlášek. Reálně bych tomu dal 4,5* jako fanda, sázím 5, protože je mi líto jak se to s každou hodinou procentuálně propadá níž.

Vizuální vizionář z Telče a majitel čím dále více prohlubující se narcistní poruchy Pavel Dorotka nás obdařil dalším svým projektem, tentokrát opět dokumentem za prvotním Pavlovým účelem - proslavit se. Pavel netočí pro lásku k filmům, on chce být slavný a netají se tím. Kvalitativně je to posun, kamera (i to, že jsou tam vlastně dvě) a zvuk jsou dál než obvykle. Obsahově je to ta samá nastavovaná kaše. Několikrát přemleté "historky" z Pavlova života a vlastně popis celé jeho filmografie, která by dle mistrových slov měla vrcholit tříhodinovým hollywoodským oscarovým bijákem. No.. Jak to hodnotit Hodnocení na hvězdičky je velice relevantní. Pavel je ultra bizár a díky tomu může vděčit za svojí popularitu. Skalní si v tom najdou opět svoje, ale obávám se, že Pavel má svůj vrchol jako každá internetová sentace za sebou a čeká ho jenom pomaloučký pád do vyčpění. Protože kromě jeho bezbřehého sebevědomí a sebepropagace už víceméně nemá co nabídnout. Povšimněte si zde i lehké kritičnosti a skeptičnosti ze strany Šebiho, který Pavla tak moc zbožňuje, že mu to nikdy nevpálí na plno, ale ví to. Těším se na knihu, na Lásku i zradu a další filmy a přeju Pavlovi ať se mu někdy v budoucnu dostane kvalitní léčby. To zanechává takový hořkosladký pocit na patře, po shlédnutí.

uknuli jsme včera s drahou polovičkou dlouho očekávaný Snydercut a skvělý (na BvS jsme byli na jednom z prvních rande a teď jsme se po roce a půl manželství dočkali Snydercutu, šílený :)). Jako je velká škoda, že jsme to takto neviděli na poprvé. Já jsem teda vděčný konzument, mě se člověk zavděčí celkem lehce a stačí mi celkový zážitek z filmu, na detaily úplně nehledím. Proto se mi líbily obě verze. Teď teda po zkouknutí Snyderovy vidím nedostatky v té první kinoverzi Josstice League (jasně, viděl jsem je i tehdy, ale celkově mě film bavil i přes jeho uspěchanost a remixovost). ¨ Každopádně Zackova verze dává perfektní smysl. Fan servis funguje na jedničku (KONEČNĚ si někdo vzpomněl na Martiana Manhuntera, mého miláčka a dokonce se v easter eggu objevil i Spectre). Třešničkou na dortu jsou Darkseid, Anti-life equation, černý Superman (co to bylo s těma kamínkama? získal telekinezi?) a spoustu dalších skvělých věcí, kterýma se konečně povedlo Snyderovi vystavět krásný základ pro celý universe. Což bylo tehdy skoro nemožné, dohnat za tak krátkou chvíli Marvel, ale přesně po tomhle filmu by se dalo v DCEU jít jakýmkoli směrem a připravené pevné půdy pod nohama bylo habaděj. Škoda, že to vykoksovanci ve Warneru takle pojebali. Finální scéna s Barrym byla epesní, nikdy bych nečekal, že se něčeho takového dočkám v ne-animovaném DC filmu a stalo se. Celkový vyznění mi dost připomínánalo Final crisis, což je naprosto nejlepší DC event, takže jsem spokojený. Samozřejmě to bylo trošku utahané, zpomalovačky byly otravné, hudba byla lepší v první verzi (i když Junkie XL dělá super podkresy, tady se úplně neutrhl z řetězu), přesto nemůžu jinak, než konstatovat, že jde o důstojný první film nejlepšího superhrdinského týmu ever a velká statisfakce od filmového průmyslu.