higuain

Je rok 2024 a Jerry Seinfeld, jedna z ikon devadesátkového sitcomu, si nadělil k sedmdesátinám vlastní režijní debut. Jak je u Seinfelda zvykem, Unfrosted je tak trochu "o ničem". Je to příjemná komedie, která neurazí, ale ani nenadchne. Kdo ale hledá jen 90 minut relaxu u nenáročné zábavy, s bonusem v podobě šedesátkové stylizace, určitě s tímhle nesáhne vedle. 65%.

Fear is the mind killer. Viděno 2x v imaxu. Hype gigantických rozměrů přetaven v největší kino zážitek od... první části. Villeneuve vzal "nezfilmovatelnou" předlohu a vykouzlil z ní dva famózní spektákly, který se zapíšou do dějin mezi největší sci-fi klasiky (nejen) 21. století. Druhá část je o poznání akčnější než ta první. Logicky. Villeneuve si prvním "expozičním" filmem postavil základy pro ten druhý, ve kterém sklízí ovoce s velkou epickou jízdou, na jejímž konci i přes téměř tříhodinovou stopáž chcete, aby se pokračovalo dál. Audiovizuálně je to opět neskutečný inferno, a to včetně pasáže na Giedi Prime, která je svou nekompromisní brutálností naprosto vyčerpávající. Hans Zimmer, který si odnesl Oscara již za první část, zde opět dokazuje, že když už dělá na ambiciózním projektu, pro který má zapálení, tak v oboru absolutně nemá konkurenci. Soundtrack je opět naprostý masterpiece. Hodně se řeší nakolik je to věrný předloze. Za mě je důležitý, že ač se film odklání od knihy v některých jednotlivostech (nebo některé vynechává), tak ústřední Herbertova pointa zůstává zachována. Řekl bych, že některé změny jsou i učiněny právě z toho důvodu, aby Herbert nebyl dezinterpretován podobně jako v minulosti. Např. Chani je charakterově oproti knize hodně emancipovaná, což někteří popisují jako jakýsi úskok feminismu, ale podle mě zrovna tato změna není vůbec na škodu a její charakter je přepsaný tímto způsobem mj. i proto, aby bylo předejito neduhu, který vznikl již při původním vydání knihy v šedesátých letech, kdy byl Paul mnohými pochopen jako kladná postava, což vůbec nebyl záměr autora, který ho vnímal jako anti-hrdinu a varování před fanatismem, slepě a bezmyšlenkovitě následujícím charismatického "mesiáše". Změny učiněné v charakteru Chani, která zde i přes lásku k Paulovi funguje jako ideologický protipól jeho mesiášské role, které se Paul v klimaxu chtě nechtě přece jen zhostí, slouží pro zvýraznění této v zásadě klíčové myšlenky a posilují profilaci Paula tak, jak ho vnímal sám Herbert. Jistě, některé změny oproti knize trochu zamrzely a ano, kniha je v hloubce a kombinaci různorodých motivů a "plánů v plánech" mnohovrstevnatější. Ale zároveň je třeba si přiznat, že Villeneuve by byl blázen, kdyby se do filmu snažil nacpat úplně všechno. V konečném soudu tomu filmu nechybí nic tak podstatného, přes co bych se nepřenesl. Jelikož cílem (s ohledem na rozpočet) muselo být, aby se podstata předlohy zachovala v mantinelech filmového blockbusteru, který se musí zaplatit, tak si myslím, že líp to opravdu natočit nešlo. Přirovnání k Pánu prstenů není tak přehnaný v tom smyslu, že v obou případech jde o filmové adaptace největších klasik svých žánrů, který sice nejsou dokonalý, ale přesto mají k dokonalosti tak blízko, jak jen to v rámci možností jde a zároveň je prakticky jistý, že už je nikdo další do filmový podoby líp nezpracuje.

Dokonale šílená energická akční komedie, chytře napsaná a mixnutá i lehkou romantikou, která si dělá srandu ze všeho možného, včetně sebe samé, a zároveň je vkusnou poctou kaskadérskému řemeslu. A pro něj já mám vždycky slabost. Nejlepší Leitchův film.

Hodnocení za mě tak na pomezí tří a čtyř, zde si ale přisadím, protože při čtení většiny komentářů si připadám, že jsem asi viděl jinej film. Frozen Empire úplně v pohodě funguje jako nostalgická rodinná feel-good jednohubka, která podobně jako Afterlife (ten byl pravda přece jen o něco lepší) velmi dobře pracuje s trademarky předchozích dílů, kterým rozhodně ostudu nedělá.

Po pozitivních ohlasech docela zklamání. Indický John Wick? Jo i ne, resp. jde o slabý odvar. Patel nemá v podstatě žádný skills či předchozí zkušenosti nebo trénink, notabene fyzický předpoklady, který by naznačovaly, že by mohl být zabijákem typu Johna Wicka, a v první polovině filmu dostává víceméně logicky přes držku prakticky od všech, co mu zkříží cestu. Pak dojde na rádoby hluboký pokec s místním transvestitou, Patel v rámci dosti směšné "tréninkové" montáže rozmlátí jeden boxovací pytel a čáry máry fuk, z Patela je Wick. Jen mu chybí nadhled a akci, jakkoliv natočenou obstojně, jsme v podobné choreografii viděli od Stahelskiho už čtyřikrát a mj. i přehledněji.

Komentář i hodnocení platí k oběma částem, protože v nich nevidím moc rozdíl a protože jsem toho názoru, že to beztak mělo zůstat jen jedním filmem. Snyder je již pěknou řádku let předmětem buď přehnaného uctívání nebo naopak přehnaného hejtu. Osobně tomu moc nerozumím, protože on sám je v jádru vcelku obyčejný sympaťák, který rozhodně nemá zájem vytvářet kolem jeho osoby nějaký kontroverze. To za něj imho dělají jiní lidé na obou stranách barikády jeho fandomu a "hatedomu". Rebel Moon je (dvoj)film, který mě zklamal v kontextu, co jsem od něj čekal již od doby, kdy o něm vyšly první informace, první teasery apod. Bohužel se zde ve velký nahotě ukázalo, že Snyder potřebuje po ruce kvalitního scénáristu a také producenta, který ho sice podpoří v jeho kreativní vizi, ale zároveň ho bude držet při zemi, aby mu jeho tendence naplácat do filmu pátý přes devátý nepřelezly přes hlavu. Ano, Rebel Moon je čistokrevný béčko, se vším, co k tomu patří, včetně přihlouplého scénáře. Utápí se ve slow motion víc než by bylo zdrávo. Postavy jsou v zásadě generický a herci nemají moc co hrát a když už se o to snaží, tak otravně přehrávají, viz Ed Skrein. A ano, roztažení na dva filmy je zde zcela neopodstatněné. To všechno je pravda. Na druhou stranu, když vidím to hodnocení, tak si říkám nakolik jde o skutečně upřímné názory vytvořené bez předsudků a nakolik jde o pozérství spojené s potřebou demonstrovat vlastní inteligenci opovrhováním nad člověkem, do jehož tvorby se účelově strefovat je v posledních letech v módě. A tím ani nechci sahat do svědomí nikomu konkrétnímu, myslím to všeobecně při pohledu na tu místní záplavu odpadů, která je za mě, i přes veškeré výše zmíněné nedostatky, stejně jako roztažení filmu na dva, opravdu neopodstatněná. Rebel Moon (jak jednička, tak dvojka) není moc dobrý film, je to nanejvýš průměrný film a vzhledem k plochosti scénáře si nedovedu představit, co by mohla zachránit ta avizovaná R-ková prodloužená verze (tohle skutečně není BvS ani JL). Ale i tak jde o v pohodě snesitelné béčko, na kterém nevidím nic tak přehnaně otřesného, aby se z toho tolik lidí cítilo natolik znechuceně, že tomu napálí odpad. Objektivní kvality ten film má, minimálně po audiovizuální stránce. S čím s místní "elitou" souhlasím je to, že Snyderovi by asi skutečně prospělo dát si pauzu, vrátit se nohama na zem, přebrat si v hlavě, co stálo za úspěchem jeho dřívějších filmů, jaké atributy v nich lidi ocenili a jaké typy filmů chce vlastně do budoucna tvořit. A na základě toho se obklopit lidmi, kteří by mu pomohli vrátit se tam, kam patří. A začít by měl asi u scénáristů, protože Hatten ani Johnstad opravdu nejsou tím, čím pro něj byl např. Terrio nebo i ten Goyer. PS: Nejsem si jistý, jestli komentujícím píšícím o propadáku dochází, že Netflix zajímá v první řadě sledovanost a ta je podle všeho velmi dobrá. S negativními recenzemi na rottenech, notabene na čsfd nebo vlastně kdekoliv, si můžou v tomto případě v klidu vytřít prdel.

I broke the first rule of sales. Never underestimate how stupid everyone is. Na pozadí poměrně zajímavého příběhu jedné rodinné krize jde kromě jiného o výsměch pozitivní diskriminaci, lidské hlouposti a pokrytectví spojeného se současným pseudo liberálním progresivismem, za každou cenu propagujícím diverzitu na úkor skutečné kvality. Už úvodní "N-word scéna" se studentkou je svou pitomostí a zároveň realističností až dojemně vtipná. Že film skončí s nominacemi na to, co sám dost otevřeně kritizuje ("Oscar-baity"), je ironickou třešničkou na dortu, proti které ale já osobně nic nemám, jelikož jde skutečně o chytře napsanou satiru, které bych vyčetl snad jen přepálený meta závěr, který to vytáhl na můj vkus až příliš do absurdna, ačkoliv chápu jeho záměr.

Vlastně to nebylo zas tak zlý, jak bych ze zdejšího hodnocení čekal. Že je to přehlídka průměrnosti přece není nic novýho, tohle platí o dvou třetinách MCU filmů už tak deset let, ne-li patnáct aka odjakživa (kromě prvního Iron Mana byly i ty původní sólovky zpravidla dost průměrný).

Má to pár pěkných pohyblivých obrázků... toliko asi k pozitivům. Jinak je to naprostá zoufalost, generický nezáživný výplach, kde nefunguje vůbec nic.

Ve chvílích, kdy se to nebere vážně, je to vlastně docela v pohodě komedie. Např. začátek odkazující na Vesmírnou odyseu mě upřímně pobavil. Jakmile se to ale brát vážně začne, a to je dost často, je to jeden velký cringe. Celková message rozporuplná, její exekuce ale každopádně těžkopádná a nezvládnutá. Gerwig má za sebou Little Women, Baumbach zase Marriage Story, oba očividně talent mají. Tudíž bych ale čekal, že by mělo být v jejich repertoáru vyjádřit myšlenky feminismu nějak subtilně a s trochou filmové elegance a ne s takhle otřesnou doslovností a přehnanými fanatickými proslovy. Margot a Gosling v pohodě, nejzábavnější nicméně byla Kate McKinnon, která se ale před kamerou ani moc neohřála. Čistokrevnou komedii s cynickou "weird Barbie" v hlavní roli, a hlavně s trochu nadhledu, bych sledoval daleko radši, než tenhle prapodivný mišmaš růžový muzikálový komedie a přepálený politický propagandy. Not kenough.