Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Krimi
  • Animovaný

Recenze (701)

plakát

Auta (2006) 

Luidži sledovat jen Ferári! Tohle je jedna z nejlepších Pixarovek, co jsem kdy viděl. Možná vůbec nejlepší. Tolik zábavy a emocí zabalených do úžasné animace, to se jen tak nevidí.

plakát

Auta 2 (2011) 

Jedno z hesel prvního dílu zní "občas je dobrý trochu zpomalit". Shodou okolností je toto heslo použito i zde coby odkaz na první díl. Samotný film se pak toho hesla ale vůbec nedrží a naopak ho úplně popírá. Žene se to dopředu jako blázen a je to všechno tak akční a zbrklé, až nezáživné. Po dokonalém první díle hořké zklamání.

plakát

Avatar (2009) 

Cameronova vize jiného světa s krásnou přírodou a přerostlými šmoulími domorodci si získala ve světě jedinečný úspěch pro svůj milý, byť stereotypní příběh a fantastický vizuál. Akční sci-fi pohádky mám rád, ale když Cameron prozradí vše už v traileru, tak je dost těžký být něčím překvapen. Avatar je zkrátka předvídatelný. Z kina jsem odcházel na jednu stranu spokojen s tím, že jsem na velkém plátně viděl, jak se přepisují dějiny filmu, ale pocit lehce nenaplněného očekávání jsem v sobě zadusit nedokázal.

plakát

Avatar: The Way of Water (2022) 

Chtěl jsem na Avatara výhradně do IMAXu a vyšlo mi to až někdy zkraje února, cca 7 týdnů po premiéře. Na 3D jsem si pak minimálně první půl hodinu těžce zvykal a vůbec první třetina v lese mě moc nebavila, měl jsem z toho pocit, že koukám na stejný film jako před 13 lety a osudy hlavních postav mě během první třetiny byly úplně jedno. Pak se to přesunulo k vodě a i když na tu druhou třetinu je asi nejvíc kritiky, mě se tahle část líbila možná i nejvíc. Vizuálně to bylo úchvatný a ruku na srdce, on ani první Avatar nebyl nějak výjimečný v akci nebo nedejbože příběhu (zdravím Pocahontas), ale právě v té dechberoucí vizuální onanii nad "krásami CGI přírody". Druhá část filmu navíc pomohla i k tomu, aby mi jednotlivé charaktery nebyly úplně jedno jako na začátku a akční finále díky tomu pak bylo o poznání emotivnější. Celkově vzato jsem spokojený, což je ale do značné míry dáno tím, že tentokrát jsem od toho neměl nějaká přehnaná očekávání. Nechápu některé volby jako zbytečné lpění na záporákovi z prvního filmu, který už tak nebyl v ničem zajímavý a přišlo mi zbytečný tahat ho zpět, když už v prvním díle umřel. Scénář je opět jednoduchý a přesto opět v některých jednotlivostech nepochopitelně nelogický. Ale jako celek je to pořád velmi dobrý film, na který se vyplatí jít do kina. Zvlášť pokud se (jako Cameron) rádi opájíte krásami moře a podvodního světa.

plakát

Avengers (2012) 

Whedonem výborně ukočírovaná superhrdinská týmovka, kde je humor namixován tak akorát s kvalitní(!) akcí, přičemž prostor je dán v rámci možností všem hlavním postavám. 90%.

plakát

Avengers: Age of Ultron (2015) 

Jiskra a wow efekt prvního dílu tomu sice chybí, přesto to má solidní tempo a dialogy jsou s akcí v poměru tak akorát, takže to nikdy nespadá do nudných pasáží, ve kterých by bylo čehokoliv přemíru. Jestli mi něco vadilo, tak otravná romantická linka Hulk & Black Widow. Ultron ok díky dabingu Jamese Spadera, jinak nic moc.

plakát

Avengers: Endgame (2019) 

Na můj vkus až příliš časových paradoxů. Filmy s cestováním v čase mám docela rád, ale čím víc jsem jich viděl, tím méně dokážu ocenit ty nový. A v případě Endgame se obávám, že se tolik lpělo na fan servisu v podobě odkazů na předchozí filmy MCU, že se při tom tak trochu zapomnělo na logiku. A především proto je pro mě loňská Infinity War lepší. Taky to je monumentální blockbuster roztříštěný mezi spoustu postav a subzápletek, ale v porovnání s Endgame klade mnohem větší důraz na logickou návaznost a na to, aby všechna ta drahá sranda dávala i smysl. Jakkoliv je Endgame velkou a bez debat kvalitní filmovou událostí, která nenudí ani minutu z těch tří hodin, tak těch "ale" je tu víc, než bych po Infinity War čekal. Už jen ten Thor je tak strašně trapnej úlet, že bych tomu 5* dát nemohl. Druhá projekce je ale každopádně nevyhnutelná, protože bych musel být autista, abych to úplně všechno vstřebal napoprvé.

plakát

Avengers: Infinity War (2018) 

Vypravěčsky asi nejambicióznější Marvelovka, která jen tak tak drží pohromadě (ale drží) a svojí snahou odvyprávět zhruba tři filmy v jednom docela výrazně vyniká mezi ostatními filmy MCU a připomíná tím spíš BvS - je ovšem pořád divácky přístupnější a tím pádem "zpeněžitelnější" (nikoliv lepší). Tu evidentní snahu natočit konečně "něco víc" je ale nutno ocenit a ačkoliv se podle mě o nejlepší film MCU nejedná, tak do nejlepší trojky bych ho možná vecpal. Nejpříjemnějším překvapením je určitě Thanos, který dosud vypadal na dalšího z řady generických záporáků (nasvědčovaly tomu nejen trailery, ale i camea v předchozích filmech), nicméně jeho motivace je tak důkladně propracovaná, že to do postavami a akcí tak přesyceného filmu skoro až nesedí (ano, i tohle je kompliment). Dojem z finále mám tak nějak rozporuplný, ale asi bude nejlepší zhodnotit ho až podle toho, jak se na něj v dalších filmech naváže. _____ Po dalším shlédnutí přidávám pátou hvězdu. Marvelovky mají zpravidla jednoduchou strukturu a při opakovaných projekcích tak nemají moc co nabídnout, ale Infinity War je jednou z mála výjimek a opravdu mistrovsky ukočírovaný kolos. 9/10.

plakát

Až tak moc tě nežere (2009) 

Jako jo, inteligentní a poměrně netradiční vztahovka a navíc velmi kvalitně obsazená. Jen by potřebovala ubrat na délce a přidat na humoru. V romantičtější náladě by to možná i bylo za ty čtyři.

plakát

Babel (2006) 

Alejandrova typická mozaika vzájemně propletených příběhů zde nebaví tolik jako v jeho předchozích filmech, protože za 1) jedinou zajímavou zápletkou je ta marocká, za 2) všechny dějové linie se až příliš vlečou, takže ten film by mohl a měl být tak o hodinu kratší a za 3) historka nadržený hluchoněmý Japonky není jen nejnudnější, ale hlavně naprosto zbytečnou součástí filmu. V součtu toho všeho Babela od průměru nezachrání ani Iñárrituova technická preciznost.