higuain

Lin v předchozím díle udělal nadupanej akčňák ze série, kde šlo hlavně o závodění. Mělo to úspěch a tak bylo dopředu jasné, že se z toho bude těžit i dále a tahle zběsilá šestka to potvrdila. V trendu nekompromisní nadpřirozené akce se pokračuje a opět to stojí za to. Ten WOW efekt z pětky už sice nefunguje tak drastickým způsobem, i tak ale lze strávit 2 hodiny v kině s otevřenou pusou a tuhle akci si užít.

Zdlouhavá rozprava o životě císaře, který neměl zrovna na růžích ustláno. Rozprava, která se soustředí hlavně na jeho soukromí a změny politické situace v Číně, které jeho život ovlivnily, jsou zde spíš v pozadí. Film ukazuje císaře v několika různých a poměrně dost neobvyklých životních rolích, nejzajímavější na celém filmu jsou ale prostřihy do vězení, kde je vyslýchán. Dvou a půl hodinová Oscarová nuda.

Brittany je pro onen svět věčná škoda. Příjemná romantická komedie se sympatickým hereckým duem v čele, která překvapila, dobře pobavila a splnila tak svůj účel.

Snyder boduje. Hodně boduje. V první polovině filmu přednáší zrod Supermana způsobem, k němuž se Donner před 35 lety ani nepřiblížil. Ve druhé polovině pak přichází velká akce. A když píšu velká, myslím tím opravdu velká. Tak, že je to místy i kontraproduktivní. V závěrečné bitvě padají budovy tak vehementně, že si člověk je schopen udělat obrázek o tom, jak by to vypadalo kdyby měl Usáma během jedenáctého září místo dvou letadel dvacet letadel (a to asi dost ubírám). Akce obecně trochu trpí na příliš megalomanské pojetí, protože Snyder je perfektní v kontaktních soubojích jeden na jednoho, takže trochu zamrzí, že na místo té digitální manifestace se tam ta kryptonská cháska daleko víc nerube. Ale i přes pár neduhů je to bezkonkurenčně nejlepší Superman. Kryptonský úvod je perfektní, Zod má konečně relativně pochopitelnou motivaci a Cavill do role pasuje výborně. Snad i díky účasti Nolana při psaní scénáře vyhrává MoS z velké části už na papíře. A Zimmer tomu dodává bombastickou hudbu.

Fajn hudba, slušný hlášky, ujetá akce, která jede hodně přes míru únosnosti, ale v některých momentech nemám výhrady - například když se d'Artagnan na začátku vrhne do souboje se 40 gardisty a mušketýři ho následují. Veskrze jsem spokojen i s castingem, snad poprvé od Borderieho mušketýrů mi vyhovují jak Athos, tak Porthos i Aramis.

Poslední díl Dumasovy trilogie jsem už nečetl, jeho rozsáhlost a stručný nástin obsahu mě od toho odradil. Tento film jsem tak chtěl hodnotit pouze jako samostatné dílo, nehledě na předlohu. Bohužel to nešlo. Zprvu to nevypadá zle, hudba je skvělá a zhruba v polovině filmu jsem byl docela spokojen s tím, na co koukám. Jenže pak se začaly kupit neskutečné kiksy ve scénáři, které jsem už akceptovat nemohl, protože mi stačila znalost předešlých (knižních) dílů, abych věděl, že Wallace servíruje jeden nesmysl za druhým. Nesrovnalosti v osudu Raoula a jeho lásky bych ještě přežil, ale že d'Artagnan celý život miloval Annu Rakouskou a jenom pouze jí, no to je opravdu mazec, ještě že se toho chudinka Constance nedožila. Když pak na konci z Byrneho vypadlo, že je vlastně dvojnásobný otec, nevěděl jsem už, zda je vhodnější smích nebo pláč.

Na téhle verzi Tří mušketýrů je nejvíc zajímavé to, jak brutálním způsobem lze vymrdat s předlohou i historií zároveň. Nevadí mi ani tak ta opravdu řádně překopaná dějová linie příběhu, Lesterovi mušketýři se předlohy drželi docela věrně a stejně to nefungovalo. Ale že Mylady je vlastně docela hodná dáma, ze které udělal ďábla až ten bídník Athos, respektive Hrabě de La Fere, to už mi docela vadí. Richelieu je pak kapitola sama o sobě. Curry si tu roli docela užívá a podle toho, co asi dostal na papíře, jí nehraje vůbec zle. Bohužel však nehraje Richelieua, ale spíš Mazarina (je to tak napůl) a je tak krásným příkladem toho, jak lze v jedné postavě zprasit předlohu i historii jedním vrzem.

Jedno se Liebesmanovi upřít nedá. Stejně jako ve Světový invazi je akce dost surová a i když její gradace pokulhává, některé záběry jsou vskutku... velké. Jinak je to taková průměrná blbost. Dívat se na to dá, ale jednička byla lepší.

Má to své kouzlo, ale poněkud pedofilní milostná dvojka a několik nechtěně úsměvných momentů kazí dojem. Marais dobře hraje Hrbáče, ale Lagardera jsem mu nevěřil.

Nelehký úkol nezklamat diváky po skvělém prvním dílu Abrams zvládl, ale jeho pokračování se nehodnotí zrovna nejlehčeji. Star Trek 2 je totiž brilantně natočená nastavená kaše. Abrams rozbaluje zápletku velmi pozvolna, dokáže jí však tak skvěle vygradovat, že mu to člověk snadno sežere. V akčních scénách je bezchybný a zdatně mu vypomáhají herci. Především Quinto a Cumberbatch. Škoda jen, že závěr je jak vystřižený z předešlého dílu.