hirnlego

V porovnání s ostatními týnejdž komediemi je tohle vážně luxus. Miluj svého nejlepšího kamaráda a flojdy též - obzvlášť officera Slatera! My jsme zdravovědu neměli :´(

Zábavný, vtipný, (se) skvělým Orsonem Wellesem výborně natočený film. Né dokonalý, ale rozhodně zhlédnutí-hodný.

Postavy povětšinou docela otravné, děj chvílemi až neúnosně sentimentální (i na pohádku), leč masky opravdu výborné (Tim Curry!!!).

JB kult, zbytek normál. (3,5*)

Nenáročný, ale sympatický film, který zalahodí oku, pohladí po duši a na divákově tváři vyloudí nejeden úsměv. Tři postavy, každá mluví jiným jazykem (z čehož občas vznikají hezky absurdní "dialogy"), a přesto spolu nějaký čas žijí v podivně krásné, třebaže občas lehce haprující symbióze. Samotný závěr je pak skoro pohádkový... (3,5*, ale klidně bych snesla i delší stopáž)

Neskutečně silný film, který syrovým černobílým obrazem dokumentuje dojemné osudy několika rozličně zmrzačených žebráků z polorozbořené čtvrti Kišiněva a zakládá na nich rozjímání o životě - o zlém, všezničujícím systému a spásné víře (Bohu). Pravdivost utrpení těch ubožáků je sama o sobě dosti silným soustem, avšak rozšíření o filosofický rozměr v podobě monologu hlasu otce, vypravujícího právě ony smutné příběhy a svěřujícího životní moudra ještě nenarozenému synovi, dostává snímek do vyšší dimenze. Pro věřícího člověka, který se zároveň nesmířil se zmiňovaným "systémem", bude tento film druhou Biblí, předzvěstí Soudného dne a následného vykoupení. Já věřící nejsem a filosofování o Bohu v podobném duchu vyloženě nemám ráda (nutno podotknout, že první část do něj ještě tolik nezabředává, a tudíž je pro mě silnější), a přesto nemohu nedat plný počet, neboť Dlaně považuji za nezapomenutelný filmový zážitek se spoustou velkých myšlenek, který by si neměl nechat ujít nikdo, kdo má možnost jej vidět.

Snímek syrový a krutý, stejně jako hluboký a silný - především však umělecké dílo, které snese vícero zhlédnutí, aniž by ztratilo cokoli ze své krásy/ošklivosti… “…nejvíce se bojím, že jednoho dne budu umět své myšlenky vyjádřit slovy…“

Každý film se dá označit za "pohyblivé obrázky" - o Angelusovi to však platí opravdu skoro do slova a do písmene - téměř každý záběr je úžasně stylizován, divák má pocit, že sleduje zhmotnění právě těch naivně-surrealistických obrazů, které jsou ve snímku malovány. Člověka potěší zjištění, že i v současné, průměrnosti přející době je někdo schopen natočit něco tak neskutečně originálního, vybočujícího a dokonale ujetého. Smekám a dávám hodně, ale opravdu hodně silné 4,5*.

Lehce bizarní filmeček plný emocí (ta trocha španělského temperamentu mi zde tentokrát kupodivu ani moc nevadila). Vtipné scény střídají ty vážnější (a zároveň méně povedené) a absurdita si podává ruku s primitivním dějem jak z nejprovařenější telenovely. Jenže styl, jakým je to celé natočeno, je jednoduše neodolatelný! Navíc zjevení Javiera Bardema je zde živým ztělesněním slova "samec" (což nemusí nutně znamenat pochvalu - tak to prostě je). Skvěle bizarní závěr pak jen dovršuje to, co už musí být dávno předtím každému jasné - totiž že režisér Luna je všechno, jen né neoriginální a naprosto normální. Rozkošné.

No vida, co se v luzích a hájích našeho animovaného filmu všechno neurodí! Výtvarně krásná (či chcete-li originální, vtipná) a celkově velmi zábavná, chvílemi až drze komická podívaná o tom, že přetvářka člověka dříve nebo později přivede do záhuby (a v závěru snad také tak trochu varování před zblbnutím z lásky). Příjemné pokoukání.