Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krimi
  • Mysteriózní
  • Romantický

Poslední recenze (99)

plakát

Anatomie pádu (2023) 

Ne, na tenhle "špek" já skákat nebudu. Vždyť je to klišé na klišé. Tatínek s maminkou už se nemají rádi, hádají se, a jejich syn, navíc se zdravotním handicapem, tím trpí - to je smutné. Tatínek je jednoho dne nalezen mrtvý na sněhu s podezřelou ranou na hlavě (patrně extrémně mrzlo a sníh měl tvrdost baseballové pálky) a scénáristický chaos může začít. Tradičně teatrálně pojatý soudní proces rozplétá partnerské soužití dvou sobců - jakoby všichni spisovatelé museli být narcistní sobci - a zdá se, že o rozpletení záhadného úmrtí ani tolik nejde. S nepříjemnou tendenčností se z celého případu má stát jakási obecná výpověď o genderové ne/rovnosti, manželských stereotypech, podivně okořeněná bisexualitou a lesbickým úletem. Ovšem tatínkovi už žádné řeči život nevrátí a mrtvý je prostě proto, že to tak Justine Triet chtěla... Jediná živoucí a tragická postava ve filmu je jejich syn, dítě, jež se stalo obětí nevyváženého vztahu dvou dospělých, kteří veškerý čas věnovali vzájemnému zraňování a okázalému nerozumění - právě on je jedinou skutečnou obětí celé události...

plakát

Neptun (2018) 

"Ty čerchmante! Tohle se dělá, takhle strašit soudruha ministra?"

plakát

Jan Žižka (2022) 

… ne kvůli tomu, že „historicky“ zde sedí pouze palcát, cep a páska přes oko (nejsem včerejší, spektákl musí být), ale kvůli tomu pokrytectví zarámovat a prodat celý film jako příběh z „českých dějin“. Proč se onen středověký žoldák v Jáklově filmu jmenuje zrovna „Jan Žižka“ a ne třeba „Josef Vomáčka“, tomu nerozumím, ale příběhu by to na věrohodnosti stejně nepřidalo. Nevím, proč má tento „Žižka“ takový eminentní zájem o neteř francouzského krále, a sekundují mu k tomu lesní „povstalci“ v čele s Janem Budařem, o nichž není moc jasné, proti komu vlastně povstali (asi z principu, tak to občas bývá). Není to špatný film, miliony dolarů jsou vidět, ale se scénářem si nikdo hlavu nelámal. Ostatně, počet useknutých hlav byl zjevně podstatnější než smysluplná zápletka, takže výsledkem je jakási dobrodružná obíhací hra okolo Dolského mlýna...

Poslední hodnocení (1 012)

Bod obnovy (2023)

19.02.2024

Chudáčci (2023)

16.02.2024

Klavíristka (1992)

02.02.2024

Promlčeno (2022)

29.01.2024

Anatomie pádu (2023)

26.01.2024

Ten dvanáctý (2017)

19.01.2024

Sněžné bratrstvo (2023)

15.01.2024

Mastičkář (2023)

12.01.2024

Napoleon (2023)

06.01.2024

Reklama

Poslední deníček (11)

Dunkerk (2017)

Nejdřív jsem si říkal, že tenhle film nestojí za jedinou větu a měl by se přejít mlčením. Ale dobrá, nedá mi to. Za trest vám všem, co jste po projekci tleskali. Svět bude bohatší o další nános promluv a lamentací, jak to tentokrát Nolan (ne)zvládl.

 

Myslíte, že by film vypadal jinak, kdyby nějaký Nolanův příbuzný přišel v Dunkerku o život?

 

Myslím, že určitě.

 

To je zásadní otázka. Nemám nic proti patosu některých scén, to je v pořádku, to k tomu prostě patří – např. obrázek chlapce v novinách, vítání vojáků zpět v Anglii. Ale z filmu je znát absolutní nepochopení, cynický odstup, absence zasažení minulostí, v níž přece o něco šlo. Boj o život, ať už v rámci války nebo někde mimo ni – to je přece existenciální událost. Jiný případ. Něco víc, co má přesah. Film však nevykročil nikam dál než k jakési survival show – „hele, schválně, kolik jich přežije... jak ho to trefí". Ne, tudy cesta v zobrazování války nevede – snad jen k nějaké nové válce, ve které už vlastně jsme.

 

Abych uvedl na pravou míru – není nutné moralizovat nad každou počítačovou hrou, třeba s tématem druhé světové války. Od filmu (který my staromilci, kteří nechodíme do multiplexů a cinestarů), ještě pořád považujeme za umění, je třeba žádat vyšší cíle než jen zvýšení adrenalinu. A Dunkerk počítačovou hru svou grafickou stránkou připomíná.

 

Film postrádá příběh, těch několik mezititulků nijak významově nefungovalo, orientace v kompozici obrazů bude zřejmá i těm méně chápavějším milovníkům Temného rytíře (podotýkám, že nejsem vůči režisérovi zaujatý, žádný z jeho komerčních trháků jsem nikdy neviděl a Batman je pro mě pořád ten pán v černém latexu, co mu svítí vlastní logo nad New Yorkem - viz nějaký první díl z 90. let, dál jsem se nedostal). Ba co víc, když už se rezignovalo na příběh a smysl sdělení, mohly by tutéž roli zastoupit samotné obrazy, avšak ani to se neděje. Nolan předkládá sled efektně natočených záběrů, dílčích výjevů, scén – které vzbuzují estetické zalíbení, úžas, ohromení jejich precizní dokonalostí nebo okázalou velkolepostí, s jakou se např. noří ke dnu celá nemocniční loď i se zraněnými vojáky na palubě, s jakou sviští kulometné střely vojákům nad hlavami... A to je základní problém celého filmu, při jehož sledování jsem se po dlouhé době v kině styděl, že nemůžu odejít (to však jenom ze zásady, naposledy se mi to přihodilo před sedmi lety u Vejdi do prázdna – díky za pomoc, deníčku). Od válečného filmu nečekám zásadní morální poselství, i přesto v rámci tohoto žánru mohou vzniknout jedinečné filmy, filmy, které někam posunou uvažování nad dějinami, nad ztracenými lidskými životy, nad utrpením, smyslem oběti, lidskostí. Válečný film si musí přiznat jediné – a to právě to, že zobrazuje válku, zabíjení. Nolanův béčkový krvák Dunkerk tak neučinil, a směle se tak zařazuje třeba k druhořadým ruským válečným snímkům, které jen slouží oficiální komunistické ideologii Velké vlastenecké války.

 

Věřím, že náctiletým divákům, kteří jistě budou mít pochopení pro režisérův tvůrčí záměr i hlubokomyslné poselství filmu, že ten Dunkerk „byl fakt hustej", mohou přiblížit pro ně jinak nezáživné kapitoly v hodinách dějepisu, že snad mohou umožnit alespoň trochu se vcítit do kůže člověka (pozor, nejen vojáka), který bojuje o život, ale zároveň i se silami, jež ho přesahují a zmítají jím a on jim musí čelit, reagovat, zakoušet, trpět, obětovat se...

 

Takže aby nevznikla iluze – Dunkerk není film o Dunkerku! Dunkerk je přehlídkou současné technické úrovně filmařských efektů, formální cvičení, nic víc.

Ovládací panel
6 bodů