kijifa

CinemArt uvááádíííí The Northman. Příběh drsného severského chlapce, který se postaví čelem k naplnění svého osudu a obětuje život pomstě, díky čemuž se dostane do Ruska a pak na Island. Ale teď trochu vážně. Mám rád Vikingy a všechno co se o ně alespoň trochu otřelo. Což znamená, že na The Northman jsem se docela těšil. Docela dost. No a jsem docela zklamaný, docela dost. A přitom jsem si do nějaké 90 minuty říkal, že jsem vlastně celkem spokojený, že i když to zaštítění Vikingy je tu vlastně trochu zbytečné, protože stejně tak by se to mohlo odehrávat v jakémkoliv jiném časo-prostoru, tak se bavím a ta naturálně zobrazená krutost, která k té době možná trošku patří se mi vlastně docela líbí (jako sledovat takhle z odstupu). Potom se to ale trošku zamotalo, překombinovalo a já si začal přát, aby to už skončilo. Jo celkově je to hezky špinavé, vlastně i atmosférou dobře pojaté, jenže tu mytologie ustoupila asi až zbytečné brutalitě a možná i díky tomu se ze snahy o epický závěr stalo jen takové "puf"

Jeden z nejsilnějších filmů, co jsem v poslední době viděl. Mrazivé zobrazení jedné z nejtragičtějších událostí poválečné Evropy. Výborně zpracované drama, které nepotřebuje explicitní násilí po to, aby poukázalo na hrůzy, které se v 90.letech v srbsko-bosenském konflikty staly. Depresivní ukázka toho, jak strašně si jako lidé dovedeme vzájemně ubližovat.

Do ya really wanna. Do ya really wanna taste it? ... Peacemaker je pecka. V rámci Suicide Squad byl Peacemaker postava, kterou jsem si teda rozhodně neoblíbil. Vlastně jsem tak nějak doufal, že se mu stane velký špatný. Ale díky téhle sólovce se John Cena se svým podáním "míro tvůrce" stal jednou z mých neoblíbenějších postav Suicide Squadu. James Gunn nám tu ukazuje, že i tahle hora masa je jen člověk a má své lidské stránky, neobvyklého mazlíčka, trochu vyšinutou rodinu a totálně ujetého kamaráda. A to všechno se odehrává na pozadí jedné mise, která má samozřejmě přinést mír na Zemi. Je to šílené, je to zábavné (pravda, často hodně infantilně, ale co už) a hodně rychle to uteče. V neposlední řadě je celý seriál protkaný výborným soundtrackem. Suma sumárum z Peacemakera je jeden z nejlepších počinů, které DC vyprodukovalo. V seriálové rovině pro mě velmi zdařile konkuruje Marvelu

Čím jsem starší, tím je Komando lepší. Ta dokonalá béčkovost, Arnoldova dialogová neohrabanost a amatérsky vypadající akční scény, to všechno mi dřív přišlo spíš jako vrchol trapnosti. Ale dneska? Dneska to cením, čím je Komando starší, tím je lepší. Umocňuje to prakticky neexistující současná béčková akční scéna. Dneska už se akční béčka netočí, ne takováhle. A o to víc se tak teď už bez problémů chytám na hlášky, užívám si tu dialogovou neohrabanost, žeru chlapácký kecy a vyžívám se v amatérsky působících akčních scénách. Komando je kultovka, která se u mě po dlouhých letech propracovala v žebříčku hodně vysoko a kterou bych mezi prvními volil na "Movie Night" s partou kámošů a lednicí piv... "Končíš, kreténe!"..."Ne, ty končíš, kreténe!"

Možná až se někdy podívám znovu, tak hodnocení půjde trochu dolů, ale po prvním zhlédnutí musím čtyři hvězdy. A rozhodně se někdy znovu podívám, protože ... mám rád hudební filmy, mám rád Rachel McAdams a protože z toho teď mám takový feel good pocit. Jo, Will Ferrell je typický Will Ferrell, je to celé plné hrozných klišé a i když stopáž delší než dvě hodiny zní na tenhle typ filmu trochu děsivě, uteče rychle. Hudební čísla jsou pěkně chytlavá...jo a taky je tu ta Rachel McAdams, která šikovně bruslí na té správné straně mezi roztomilostí a otravností. Zkrátka po těch dvou hodinách mám z téhle reklamy na Eurovizi mnohem lepší pocit, než z čehokoliv co jsme kdy viděl z Eurovize samotné. Za mě dobrá pohodovka

Netflix se docela vytáhl, vyjma Chrise Hemswortha a takovém krátkém pomrknutí Davida Harboura tu nenajdete moc známých tváří a ničemu to nevadí. Příběh je jednoduchý, sličná dívka přiletí za dost možná alkoholikem Thorem do Austrálie a slíbí mu pár dolarů za to, že provede prácičku v Bangladéši. Já vím, že si říkáte, že už jste to někde viděli. Ve finále na tom nesejde, nečekejte originální příběh, všechno jsme to viděli několikrát, ale opět, ničemu to nevadí. Protože tady jde o akci a ta se šlape velmi dobře. Až na pár momentů žádné velké okecávačky, ale akční jízda. Hemsworth z plátna skoro nesleze a je pořádná zábava sledovat, jak kosí jednoho nepřítele za druhým. Zároveň ve stylu Johna Wicka, vidíte, že Hemsworth není nesmrtelným hrdinou, takže každou další akční scénou ho zdobí víc a víc šrámu a zranění. Na mě to celé jako akční výplach docela dobře funguje. Co hodně chválím a stojí podle mě za zmínku je pokus o "videoherní" kamerový střih v některých akčních scénách. Kamera proplouvá s hlavní postavou akční scénou a to dodává pořádný drive a dynamiku, zároveň tím ale netrpí přehlednost celé scény. Tentokrát musím Netflix pochválit.

Začalo to celkem dobře. Žádné mazlené, žádný velký úvod, rovnou po hlavě do děje. Stane se velké špatné a skupina pracovníků se musí dostat z vědecké laboratoře. No big deal, teda nebýt ta laboratoř 10km pod hladinou moře. Takže asi tušíte, že dostat se ven nebude tak jednoduché. S tím jsem do toho šel a čekal jen jednoduchý atmosferický výplach. A atmosféra tak nějak funguje do té doby, dokud se postavy pohybují po stanici. Jakmile ale opustí vědeckou laboratoř, všechno se to začne rozpadat. Důvody jsou minimálně dva. Tím prvním jsou postavy, ani u jedné z nich mě nějak nezajímalo co s ní bude, snad až na tu plyšovou hračku, ta zahrála dobře. Druhým a hlavním důvodem jsou "akční" scény a střih. To čím mohl a měl film bodovat ho sráží na dno. Všechny scény ve vodě jsou hrozně zmatené a nepřehledné. Je problém rozeznat kdo je kdo a zkusit identifikovat, které postavě se co příjemného děje. A po chvilce už to moc nebaví. To pro mě osobně sráží film nejvíce a i kvůli tomu jsme měl problém si k postavám vybudovat vztah. Pozitivum je rozumná stopáž a celkem tah na branku. Líbil se mi i začátek, který se s divákem moc nemazlí, ale celkově utopený potenciál

Roland Emmerich je pro mě ten režisér, co točí relativně příjemné hlouposti s ohromným množstvím hezky vypadajícího digibordelu. U Bitvy o Midway to vypadá, že byla snaha ukázat pravé americké hrdiny i v záběrech mimo digitální efekty, ale ono to moc nefunguje. Žádná z postav mě nebavila tolik, abych se víc zajímal co s ní bude. Superhrdinské citáty a snaha hrát na emoce mě úplně minuly, skoro bych byl schopný dělat zapisovatele u tabule letců a jen bez emocí proškrtávat. Ale dejme tomu, je to válečný film, takže tohle by se dalo přežít. Problémem je to, že ani bitvy nejsou to co bývaly. Efekty nejsou úplně na špičkové úrovni, často je vidět jak velkou práci odvedla banda počítačů a je to vidět hodně. Takže ani po trikové stránce to úplně nefunguje. Nemůžu říct, že bych se nudil, to ne, ale celé to tak nějak proplulo kolem mě. Takže děkuji, další...

Čekal jsem čistě náboženskou "agitku" a i proto mě původně Dva papežové příliš nelákali. Nakonec jsem se odhodlal a tuhle dvouhodinovou konverzačku pustil. A rozhodně toho nelituji. Moc příjemné překvapení, které uteče hodně rychle. Už dlouho jsem neviděl takhle příjemný film postavený jen a pouze na dialozích. Oba pánové jsou staršího data narození, takže nečekejte žádné akční pohyby, ale to nevadí, tady stačí poslouchat slova. Obsazení je na jedničku, jak Hopkins, tak Pryce se každý na svého papeže skvěle hodí a je parádní sledovat jak se postupem času mění jejich vzájemný vztah. Ať je inspirace skutečným příběhem sebevíc volná, tady to funguje. A důvod je jednoduchý, ve finále se jedná o krásně civilní ukázku toho, že i ti zdánlivě nedotknutelní jsou v jádru jen a pouze lidé jako my všichni

Obsazení nevypadá úplně špatně, začátek je nadějný. Jak ale minuty ubíhají, no dobře asi takhle... na začátku ubíhají, potom volně přechází do chůze až se zastaví a celé tohle dílo se propadne do bažiny nudy a v celkovém hodnocení tak až k odpadu. Pro mě po první půl hodině nekoukatelné. Takže děkuji, další prosím ...