Dva papežové

90%. Často mám pocit, že největší vášně vyvolávají ta umělecká díla, která vyprávějí o nejposvátnějších věcech a snaží se zbavit určité adorace symboly nejvyšších idejí a přitom tato umělecká díla chtějí hodně často jen jediné - zobrazit to nejposvátnější a symboly jako lidi z masa a kostí. Přesně tak vnímám tento film (jsou to základy, ale vysvětlete to někomu, kdo to NECHCE pochopit), jako vyprávění o dvou mužích z katolické církve, kteří sice nemají podobné názory, ale můžou k sobě přistupovat s úctou a najít k sobě cestu. Jistě, děje se tak na základě určitého základu skutečnosti, mnohých obecných pravd a spousty fabulací, ale stále je jisté, že tento snímek nebyl vytvořen pro to, aby někoho urazil nebo "byl pomstou za pád železné opony." Pevně věřím, že podobně ohleduplně bude k tématu filmu bude přistupovat "malý," ale rozumný věřící, někdo rozkročený mezi konzervatismem a liberalismem, který nemá rád rozbroje a je pro toleranci. Jako třeba já. (30.06.2020)

Taky mily film :-) a prekvapilo ma, ze aj dost vtipny! Zaujimavo a putavo natoceny a herecke vykony tiez velmi presvedcive. Aj herca, ktory hral mladeho Frantiska, velmi dobre vybrali, velmi sympaticky a este sa aj na neho uplne podoba. Pacilo sa mi, ze film je vo viacerych jazykoch a ze predstavuje dvoch papezov predovsetkym ako ludi z masa a kosti, ktori tiez mozu niekedy vypnut a len tak si vychutnat serial, hudbu, pizzu ci vinko. S tym telefonatom - Frantiskov pokus o rezervaciu, to nemalo chyby! A Dancing Queen tiez. Pacilo sa mi, odporucam...aj pre neveriacich samozrejme :-). 75%. (24.01.2020)

Nemusíte být vyznavačem křesťanské víry, abyste si tento snímek vychutnali, což se také stalo v mém případě stalo. Film jako takový se církev snaží prezentovat v dobrém i špatném světle a jeho středem je názorový střet dvou zcela odlišných papežů, jejichž debatováním se víceméně celé dílo zabývá. Pokud vás tedy baví konverzační filmy, které ke všemu navíc ještě vycházejí ze skutečnosti, mohu vám Dva papeže jen doporučit. Nedivím se, že byli Pryce s Hopkinsem nominováni hned na několik cen, protože ať už tito dva hrají v čemkoliv, vždycky do svých rolí dávají všechno. Rozhodě se tedy jedná o kvalitní dílo, které vám o svatých mužích odhalí i věci, o nichž jste možná vůbec nevěděli. 80% (27.02.2020)

Film rozpolcený jako názory jeho dvou klíčových postav. Nemám sice sebemenší zájem angažovat se v otázkách náboženství, ale zdejší téma "měla by a jak by vlastně mohla církev polidštit své praktiky, aby se přizpůsobila současnému volnomyšlenkářství" je naštěstí univerzální a jednoduché, takže mě výměny názorů dvou vyhraněných osobností celkem bavily a zajímaly. Tedy přesněji řečeno, zajímal mě liberální postoj Františka, jehož snímek v první půlce profiluje jako zvěstovatele dobré a pokrokové vůle, jemuž nabručený Benedikt jen vznešeně odsekává a sám se v konverzaci tolik nechytá. Vztah mezi dvěma natolik silnými a inteligentními osobami je vůbec podán ukvapeně a vyprávění se od jejich důležité konverzace ve druhé polovině zbytečně na dlouho přesouvá k flashbackům, které dějovou linii v přítomnosti nijak významně neovlivňují. Jsou tam spíše proto, aby měl snímek lepší drajv a nebyl jen "nudnou" konverzačkou - což by se přitom rozhodně nestalo, kdyby Meirelles konflikt a spřátelení obou papežů více rozpitval a nechal oba fantastické herce ještě více hrát. Takhle jsou Dva papežové na rozcestí mezi důležitým konverzačním dramatem s hezkým historickým přesahem a stylově sestříhaným popkulturním klipem, v němž bezpochyby nadaný filmař s citem pro timing předvádí zbytečnou formální exhibici - v jeho rukou skutečně mohlo jít o zásadní počin roku a mrzí mě, že se to nakonec nepovedlo. 70% (07.01.2020)

Moc se mi líbila práce kameramana i výkony obou hlavních protagonistů, ale film se mi jako celek nehodnotil příliš dobře. Já si totiž o katolické církvi myslím své, a protože jsem v tomto směru demokrat, všechna ostatní náboženská stáda hazím na jednu velkou, zavánějící hromadu. Papežové si ve filmu sice moc hezky sahali do svědomí, ale já vnímám všechny totalitní režimy velmi podobně. Pokud by svého času vznikl v Evropě stát v němž by se k moci dostala katolická církev, nepřekonal by počtem obětí nacistický nebo komunistický režim jen proto, že by k tomu neměl technické prostředky. O tom jsem pevně přesvědčen. Všechny tyto režimy shodně pálily nevhodnou literaturu, likvidovaly lidi s vlastním (jiným) názorem a budovaly svou síť udavačů. Vždycky, když se stále vypasenější Duka vyjadřuje ke zločinům komunismu (ne, že bych je popíral), vzpomenu si na řádění inkvizice a na větu: "Kdo je bez viny, ať hodí kamenem." Námět filmu byl pro mě jasným odpadem, kamera a oba pánové to trochu zachránili. (08.08.2020)