Freemind

Pokud je tohle tuctový brak, tak to bych si přál takové braky každý rok. "Sněhurka" má mnoho nedostatků - je zbytečně dlouhá, dramaturgie místy kulhá, konec stojí za trpasličí lejno a Charlize přehrává o sto šest (věru nechápu, proč jsou z ní všichni paf, podle mě podala nejhorší herecký výkon ze všech). Zbytek hereckého obsazení ale ladí dokonale, trefné je obzvláště obsazení trpaslíků (Frost, Hoskins, Jones, Marsan). J.N. Howard dodal tradičně bezchybný hudební podklad, temná atmosféra funguje, kostýmy a scénografie jsou dobré až výborné i když mnohdy víme, odkud se kradlo - celá (mimochodem dechberoucí) scenérie magického lesa je čórnutá z "Princezny Mononoke", ve válečných momentech se míhají střípky z Bessonovy "Johanky", Scottova "Robina Hooda" či "Království nebeského". No a co? Pokud Sander za pár let ještě trošku řemeslně dospěje, tak je vcelku možné, že nás překvapí ještě vydařenějším blockbusterem. Budu se těšit.

Strašné. Z mnoha výtek zmíním dvě, které se vzájemně katalyzují - za prvé bizarně napsané postavy (doslova každá ženská v tomto filmu je zralá na výlet do psychiatrického ústavu), za druhé pak nesnesitelně přehrávající herci. Nicholsona jsem si nikdy nevážil, protože jsem ho považoval za neherce, který se celou kariéru svezl na tom, že ho režiséři vždy obsazovali do rolí sebe sama (tedy hrubiánského děvkaře). Tady je to asi poprvé, kdy jsem ho viděl přijmout nějakou výzvu a zahrát nějaké emoce. Dávám tedy dvě hvězdy za dvě minuty závěrečného rozhovoru (tedy spíš monologu) s otcem, jinak bída, bahno, přízemní mrazíky.

Takže na rovinu - třetí REC je slabota. Nemá to hlavu ani patu, atmosféra veškerá žádná, celé to směřuje odnikud nikam. Proč dvě hvězdy? Za přidanou hodnotu v podobě několika zdařilých kulturních odkazů (Shining, Don Quijote), za schopnost mile překvapovat a nebanálně lekat a hlavně za odstup a místy sympaticky neotřelý humor. Jak již řekli jiní - beru tuhle horrorovou komedii jako neškodné intermezzo před posledním dílem ságy.

Jeden z lepších pokusů o implementaci nácků do nízkorozpočtových sraček ze sféry horror/sci-fi/komedie - takže vzhledem ke konkurenci to lze považovat za něco jako vítězství na paraolympiádě. Místy vtipné, většinou trapné. Další už ne, prosím.

Teoreticky - vzhledem k tématu, době vzniku a použitým prostředkům - by mě tento film měl nadchnout, nakonec to ale dopadlo špatně. Hodně špatně. Obvykle mi nevadí rozvláčnost vyprávění, pokud něčemu slouží. Tady jsem měl pocit, že scénárista ze sebe soukal scény jako toaletní papír - všechny postavy buďto neměly žádnou motivaci a chovaly se zcela nelogicky a zmateně (tím zdaleka nemyslím titulní cvokyni), nebo byly křiklavě šablonovité. Od začátku do konce sledujeme smršť přehnaných emocí a pitoreskně pokřivených obličejů, bez nuancí a plynulých přechodů. Nejsem necita, nejednou mi film stáhl hrdlo do uzlu, tohle ale bylo tak snaživě emotivní, až směšné. A nakonec něco, co mě nejvíc mrzí - hodně, hodně špatná hudba. Hlavní motiv několika sestupných tónu byl použit tisíckrát předtím a tisíckrát potom (proto taky nemám rád všemi tak oslintaný theme z "Requiem for a Dream"), navíc v aranži, kterou by zvládl libovolný žák prvních tříd ZUŠky. Promrhané (že to napíšu tak slušně) dvě hodiny. Velké zklamání.

Ve srovnání s prvním dílem lepší režie, lepší produkce, lepší herci, lepší a kompaktnější scénář, nakonec i lepší Carell než ultratrapák Gumová Huba. Jinak samozřejmě naprostá blbost, která zde navíc dost krkolomným způsobem spojuje víru s enviromentálním cítěním.

Chce to asi notnou dávku talentu udělat z filmu o zvrhlých sexuálních představách flákotu, která je znepokojující a strhující asi jako Receptář s Přemkem Podlahou. Je to prohra na všech frontách, kromě kamery a obličeje slečny Emilky tady prakticky nic nestojí za zmínku. Z každého dialogu, scény a postavy je cítit nesnesitelná póza a nabubřelost, explicitní záběry na staříky slintající nad mléčně bílým tělíčkem hlavní hrdinky nešokují ani neznechucují, ale prostě nudí. Naprosto zbytečný počin.

Shodou náhod jsem nedávno četl Sabininu biografii. Film je historicky přesný a víceméně se shoduje s mými názory na oba velikány psychoanalýzy - Freuda jako arogantního, sebestředného materialistu, který všechno redukoval do sexuální roviny a Junga coby naivního, idealistického mystika, rozervaného mezi škrobenou, prudérní výchovou a sklony k promiskuitě. Tenhle tandem prostě nemohl nikdy dlouhodobě fungovat. Přesto jsem se ale nudil jako pes - Keira úplně děsivě přehrává a celé se to táhne jako dědovy kšandy. Všechny světlé okamžiky má na svědomí vynikající Michael Fassbender (krásné chmurná předpověď hrůz první světová války!). Snadno vstřebatelná lekce dějin, nic víc.

Justin se coby futuristický Jánošík snaží, ale tenhle průser nezachrání ani Amanda těma svýma megaočima. Niccol natočil stupidní a naivní agitku, který je rebelská asi tak, jako nové album Lucky Bílé. Vyčpělé, zoufalé drámo.

Spielberg s každým dalším filmem odhaluje postupující bezzubost svého talentu. "Válečný kůň" je technicky bezchybný a místy docela dojemný, obsahuje pár ikonických scén (např. běh koně válečným polem). Zároveň je ale zoufale hloupý a naivní, citově vyděračský v Disneyovském stylu, závěrečná, stylizovaná scénografie připomíná něco mezi budovatelskými filmy a "Severem proti Jihu". Je to vlastně sled scén, které jsou klasickými šablonami tricků na diváky (houkání slepého vojáka, spontánní sbírka na výkup koně, stovky nájezdů na dojaté obličeje). Přesně víte, kdo je dobrák, a kdo je zloduch, a každý zloduch je opět vykreslen tak karikaturně jako bratři Rafani. Souhlas s J*A*S*M-em - mám zvířata rád, ale takové polidšťování (kůň obětující se pro kamaráda) by mělo zůstat v nedělních animácích pro předškoláky. Nech už toho, Stevene.