Freemind

Pekelná nálož! Sex, drugs and charleston! Babylon Berlin je nejdražší evropský seriál všech dob a je to sakra vidět - nabídl perfektní kostýmy a scénografii, vybroušený scénář a nabušený soundtrack, u kterého se mi párkrát zježily chlupy. Paráda.

Už první řada byla obstojná, každá další pak nastavuje laťku stále výš - držím palce, aby se tato tendence udržela. Krásně natočený, melancholický díl "San Junipero" řadím mezi osobní TOP5 zážitků v seriálové tvorbě.

Hrůza, krutost, násilí, morbidita, špína, bezmoc a bezcitnost; lidé redukováni na roztřesené kusy pobíhajícího masa. To vše bez příkras, smyčců a ždímání citů. Ve srovnání s tím o to víc nemilosrdně vyniká slizké parazitování na vážném tématu, které už desetiletí provozují tvůrci filmů o koncentračních táborech (např. "Chlapec v pruhovaném pyžamu"), které de facto estetizují jeden z nejhorších okamžiků v lidské historii. "Saulův syn" jede nasyrovo, jediným soundtrackem jsou tady kroky, výstřely a křík, one-shoty neplní estetickou úlohu, ale jsou jednoduchým, funkčním nástrojem. Metodu nejlépe vystihuje dlouhý úvodní záběr, který zavede diváka z idyly teplého dne a švitořících ptáků do pekla plynové komory a anihilace několika set lidí. Nejlepší a nejadekvátnější film o Holocaustu.

Strhující závodnický film, do kterého byly umně namíchány dokumentární záběry. Minimum dialogů, maximum akce, vypiplaná kamera. Labůžo.

V poslední době se vyrojily slušně natočené seriály, tenhle je ale stejně strčí do kapsy. "Narcos" je perfektně napsaný, vyvážený mix mezi dramatem a akcí, řemeslně bezchybná záležitost, která se zároveň poměrně přesně drží skutečných událostí. NULA hluchých míst. Nevídané. Lidi, tohle fakt povinně.

Perfektní satira na rozežrané buržousty i na sekty vyklidněných sluníčkových lidiček. Ze začátku mi vadila kýčovitá synťáková hudba a lá Maurice Jarre, pak to ale nějakým zázrakem zaklaplo a začal jsem si to celé přímo nekriticky užívat. "Safe" je technicky takřka dokonalé dílo, které se přitom nebojí nenásilně experimentovat (mnoho klíčových scén je například zabíraných z dálky, takže herci jsou jen malé figurky v širokém záběru na interiér). Scénář je takřka Altmanovsky střídmý, před každým zákonitým (a tedy klišovitým) zlomem ubere plyn - což mnoho lidí zklame, mně to ale z nějakého důvodu dokonale sedlo. Nakonec jsem si vychutnal i samotný příběh znuděné paničky, která se postupně propadá do spirály imaginární nemoci a na útěku před toxiny spadne do sítě pouštní new age komuny. Mám škodolibou radost, že po Hungry Hearts a Away We Go vznikla další filmová jehlička bodající do ezomatek a biootců. Tohle jim rozhodí čakry.

Povídkových filmů o sexu jsou tucty a všechny (s čestnou výjimkou Allenovy klasiky) stojí za použitý kondom; na poli komedie jako celku to v poslední době taky trochu zahnívá... o to víc jsem si tedy užil dílko, které je hollywoodsky koukatelné, ale zároveň se - zcela nehollywoodsky - nebojí jít na (i přes) hranu. "The Little Death" je v tomto ohledu osvěžující jako mentolový lubrikační gel. Přišel jsem k tomu vlastně náhodou - přes herce z famózní skečové série "The Elegant Gentleman's Guide to Knife Fighting", která se pohybuje v ještě o něco odvážnějších rajonech humoru. To, co na papíru vypadalo nenápaditě, krásně vykvetlo díky perfektnímu technickému provedení a "deadpan" projevu, ale hlavně díky skvostně vygradovaným a propojeným historkám. K tomuhle se budu vracet, přátelé. S výhodami.

Nechme stranou herecké výkony (nejlepší role Sutherlanda, nejlepší role Fondové) a brilantní scénář - hrdinou večera je kamera Gordona Willise, nazývaného v Hollywoodu "princem temnoty". Willis zde poprvé naplno ukázal nový styl budování atmosféry, který později dokonale zůročil v "Kmotrovi" nebo "Manhattanu". Právě díky němu přeskočil "Klute" hranici mezi vynikajícím filmem a mistrovským dílem. Mohl bych na to koukat donekonečna.

Je to pocit, jako když dočtete dlouhatánskou knihu. Uvědomujete si, že něco skončilo, definitivně se loučíte s postavami, které se postupně staly vašimi důvěrnými přáteli. Jste šťastní a vděční za to, že jste mohli být u toho a zároveň vám je teskno a smutno. Hodně zdaru, chlapče.

"Walkabout" je průsečíkem několika mých úchylek, k nimž se zcela nepokrytě a hrdé hlásím - drsného půvabu Austrálie, experimentálních vizuálních postupů, přírodních motivů a sedmdesátkové atmosféry. Chrochtám blahem.