Lateef

Čekal jsem to hrozné, ale Asylumáci mě zase překvapili, protože to bylo ještě mnohem horší. Kurva, jak může natočit dneska někdo tak neuvěřitelnou sračku?? Starej, hnusnej, studenej interiér vlaku, asi jedenáct cestujících, ve skladovacích prostorech hulí nějakej zfetovanej magik nějakou prastarou dýmku a všem fouká do ksichtů nějakej bordel. Vedle něj polehává ženská, která je obětí dávné kletby, či co, teče z ní černá krev, bleje nějakou želatinu, žere hady a nakonec se promění v gigantickou gumovou žížalu. Film je vskutku dementní (všichni hadi chřestí, ačkoliv se jedná o užovky, max. krajty nebo hroznýše, chřestýše jsem nezahlédl... opakující se stejné záběry - shit, tohle fakt nesnáším), odehrává se snad v jednom vagónu a pak v tom přepravním skladišti dole, užovečky se noří do lidských předloktí (nějaká tak krev tu stříká, ale ty záběry rozřezávané kůže nebo vytrženého srdce jsou strašlivě amatérské)... no a pak přichází velké finále, to už jsem na to čuměl, jako kdybych byl paralizovanej hadím jedem, prostě příšerný... ale zase je pravda, že si budu navždycky pamatovat, že jsem viděl film, kde had sežere vlak. 80 minut života v prdeli. Snažte se je využít lépe než já a na tohle se nikdy nekoukejte...

Dementní film nezachrání ani stádo koz, ani vytlemená pružina.

Koncipované jako psychologická studie osobnosti hlavního hrdiny. Je to nudné a zdlouhavé. Tedy kromě akčních pasáží. Venčení krvelačných pudlů, pouštní vybíjená s tanky nebo letecký den plný bojových helikoptér a řízených střel celkový dojem hodně vylepšili. Ang Lee je možná zručným režisérem, ale mně jeho zelený těžkotonážník nijak výrazně neučaroval. Líbilo se mi čestné cameo Louise Ferrigna (sekuriťák v uniformě vycházející z budovy, nelze přehlédnout!), který ztvárnil Hulka v původním seriálu (1978). 137 miliónů dolarů(rozpočet)/245,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)

Cožpak může být endomorfní panda s body mass indexem 38 Dračím bojovníkem?? Ale jistěže! Všechno jde. Ale než se tak stane, čeká na diváka spousta libových kung-fu momentů, jak v duševní, tak ve fyzické sféře. Pět Postrachů vzniklo odseparováním bojových stylů Leie Wulonga z Tekkena, souboje jsou grandiózní (únik Tai Lunga z rozlehlého vězení, zápolení na provazovém mostě, špičkový souboj o knedlíčky) a pandí styl "pružícího břicha" fajnšmekrovský. Jenom nám tvůrci pořád cpou do hlavy, že si musíme neustále věřit a být sebou samým. Jinak ale luxusní a už se těším na dvd na originální znění. Prozatím 80%. 130 miliónů dolarů(rozpočet)/619,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)

Elastická beztíhová membrána, mitochondrie přetejkající energetickými elementy, jádro, ve kterém si lebedí zamotaná ojedinělá DNA a tohle všechno plavčí v prvotřídní chlastoplazmě, která vytěsnila klasický buněčný tekutý obsah. Vynásobte stovkou biliónů, přičtěte oblečení alá stylový homeless a máte před sebou Hancocka. Je s ním sranda, všechno demoluje, lítá, kalí, hlásí a jeho podobizna s nápisem Wanted visí ve všech budovách organizace Greenpeace. Jop, úvod a vlastně celá první půle zaměstnává mimické svaly luxusně. Ono vlastně, druhá polovina taky, ale už v tom negativním smyslu. To se fakt nepovedlo, načrtnutá, zoufale trapná mytologie, zbytečně vážné, navíc odhadnutelné (ten twist byl jasný) a poměrně nudné. Smith tradičně šmrncovní, Theron jenom pěkná. Nejvtipnější scéna: Good job. Nejcoolovější moment: Ohořelý Hancock. Toť vše. Jo vlastně, i když jsem film viděl v originále, za to, že se u nás promítal převážně v dabingu, bych distributorům narval hlavy do prdelí. Navzájem. 150 miliónů dolarů(rozpočet)/624,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)/162,5 miliónů dolarů(zisk z kinoprojekcí)

Ačkoliv jsem viděl obě Hlídky, chvilku mi trvalo, než jsem si tomuto snímku přivykl. Automobily sice točí horizontální vruty, ale efektnější moto-triky vybalil Bekmambetov již v Denní Hlídce. Vystřelené kulky zahýbají ve slow-motion záběrech stejně neuvěřitelně jako míč roteiro vypálený Robertem Carlosem z 15-ti metrového náběhu. Ale jak říkám, v první půli se vyskytlo několik okamžiků, kdy jsem si uvědomoval svoje těžknoucí oční víčka. Jakmile se ale hlavní hrdina stane cestujícím pendolina, začíná neskutečně nabušená druhá část. Vlaková souprava penetrovaná žigulíkem se po částech řítí do hluboké rokle, nastupují nečekané příběhové zvraty a hlavně McAvoy se stává nabuzeným killerem. V okamžiku, kdy se rozbíhá k finálnímu infernu a na krku mu naběhnou pletence tepen a žil, řekl jsem si, hergot, on je fakt hustej akční týpek! Paráda! Finále znovu překvapivé, opravdu povedené, kamerové záběry okouzlující. Po dlouhé době skvělý písničkový soundtrack. McAvoy stoprocentní, Jolie snesitelnější než v Laře Croft (ale pořád mi do role zabijáka nesedí), Freeman tradičně dobrý. Nejlepší nápad: bezpochyby letící písmenka klávesnice plus jeden zoubek... Při odpolední cestě vlakem z Českých Budějovic nás po souběžně vedené silnici dojel červenej žigul. Za volantem ale seděl snad osmdesátiletej dědula. Uf, ještě že tak... 75 miliónů dolarů(rozpočet)/342 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)/96 miliónů dolarů(čistý zisk z kinoprojekcí)

První půlhodina ultimátní! Hordy fotbalových ultras, tvrdý střety, cákance krve, to vše v dynamické režii a téměř autentické kameře. Úvod zaznamenává vzestup Carltona Leache, bitkaře s pittbulovskou povahou, z řad manchesterských fans přes hlídače diskoték až k vymahači dluhů, ochránce ilegálních transakcí a člena drogového podsvětí. Představitel Carltona herec Ricci Harnett se navíc nápadně podobá finskému strongestmanovi Jouko Aholovi, takže ve výsledku budí skutečný respekt. Druhá půle filmu už je jakousi historkou z podsvětí, seznamujeme se s drsnými profily několikerých členů, přičemž spíš pozorujeme sled entrance scén než klasický děj. Nicméně finální přestřelka by se mohla ucházet o certifikát Nezapomíná se, je víc než brutální. Celkově tvrdý, bolestivý film s vynikající první polovinou a trochu nepřehlednou druhou částí s pár velice šťavnatými momenty.

Škoda, že Hyoma nacvičoval půlku stopáže výpad cuke, když nakonec k jeho konfrontaci se šíleným Ryunosukem nedojde. Dokonce se nedočkáme ani jejich avizovaného setkání v blízkosti chrámu Zodžódži. Dějové linie se rozjely, ale chvíli před cílem jejich dráhu přeťal ostrý sek, respektive několik desítek seků. Závěr vypadá totiž jako skutečné samurajské inferno, kdy bezcitného Ryunosukeho napadne početná horda válečníků. Pro mě ale vrchol filmu nastal dříve, konkrétně když se katany chopil Toshiro Mifune a ve sněhové vánici předvedl skvělé vedení meče. V pozadí přihlíží ohromený Ryunosuke, nádhera! Parádní Tatsuya Nakadai ztvárnil hlavní postavu, která se možná stala předlohou Kenjira Sangy pro film režiséra Sama Firstenberga Americký samuraj... Místy trochu nepřehledné (jména) a hlavně dějově nedokončené, jinak dobré.

Čert vem Božského Evana, Carell znovu dokázal, že když mu společnost dělají lidé a né digitální fauna, může se divák kochat jeho širokým a osobitým hereckým projevem. Všech klišé žánrově podobných filmů se vyvarovat nelze (dojemný závěr, procitnutí), rád ale leccos prominu, protože zde je všechno podáno svěže, příjemně, nenásilně, vcelku skutečně a taky odvázaně (líbí se mi, když se hlavní hrdina rozhoupe, pustí si třeba bombovou Nasty Girl od Inaya Day a vysekne odvázaný tanec plný neznámých pohybových prvků). Postavy působí realisticky, Emily Blunt je luxusní! Prostě hezký, příjemný film, tak do toho, jen si to pusťte! 62,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)

Začínáme obdobně jako u Turistas. Nejdřív kalba na pláži, pak trochu postelových radovánek. A nakonec... plná penze s Adélou na mayském pahorku... A co že se servíruje?? K snídani postačí zlomená páteř s rodrceným kolenem, oběd obstarají přeražené stehenní kosti a pod kolenem uříznuté nohy v podobě desertu a večeře musí být lehká, takže snad jenom kuchání do těla zaživa. Každý chod doplňují mrskající se výhonky masožravky coby rostlinná obloha. Drsné?? Určitě. Nechutné?? Místy. Příběh?? Klišovitý. Postavy?? Žánrově průměrné. Smrtonosný element?? Netradiční. Závěr?? Žánrově typický, očekávaný. Resumé?? Ždibec nad průměrem. 25 miliónů dolarů(rozpočet)/21,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)