Adam Bernau

Autorova můza je podle mě čůza, ale udělat film umí a pro jeho lásku k žánru přidávám hvězdičku. Navíc je to jeden z opravdu mála kusů předvádějících se na zdejším "amatérském filmu", který se dá vůbec dokoukat do konce a nelézt při tom pod stůl. Předávačky s právníkem pobavily.

Jak říkám, Rusáci tu vznešenou pozemskou všelidskost, složenou z uvědoměle prostých a v posledku hrdinských jednotlivců, prostě umějí. Podstatně jinak a vlastně i podstatně věření hodnějším způsobem než Amíci. Ten jejich fikční svět má velmi osobité kouzlo, což se nejlépe projeví právě u filmů kvalitních a pěkných, které v onom ohledu netlačí na pilu a soustřeďují se na umění. Když do toho zní ještě klasicý ruský způsob mluvy (lhostejno, zda v originále, nebo v kvalitním překladu), je to krásné, holoubku. K vlastním kvalitám Neodeslaného dopisu samotného viz třeba Flego, fragre nebo Foma.

Sovětská selanka z roku 2007 o gerojech z oddílů paranoidního názvu Smjerš a teroristech ze zabraných území. Náhodně zhlédnutý doklad, že s tímto pronárodem ještě nejmíň padesát let nebude vůbec možné se dorozumět. Poláci vraždí nevinné ruské svatebčany. Tak jasně, u nás taky spousta lidí považuje pohraničníky z Krále Šumavy za hrdiny a fandí majorovi Zemanovi v boji např. proti teroristům a špiónům z 311. perutě. Rozdíl je v tom, že v Rusáckém svazu se to točí ještě v 21. století a navíc hloupě, nudně a prázdně. Hvězdička jen proto, že mám pro všechno rusácké odjakživa slabost. A tohle je rusácké až na půdu, samá typická ilustrační klišé s přiblblými váňovskými dialogy. (Super je taky český dabing mluvící o strašinovi (sic) nebo Říjnové revoluci 7. října.)

Větráky, všude nějaký větráky. A sex a krev a náboženství, čili všechno důležitý tu je. A Mickey Rourke. Tak nevím, co by Niethustra ještě chtěl.

Vlastně je to opravdu milý film. Synkova pohádka o zakleté pincezně tanečnici a pohřbeném princi obrobijci, kteří se poprvé spatří, když je jejich dítěti - dvornímu šaškovi - už osm let. Tragik Harapes v roli zlého černokněžníka je bonus a kult!

Když jsem musel nedobrovolně čumět na béčkový drek pro nezletilé pejskofilky, tak ho nemusím hodnotit, že ne? (Zaujala okatá destrukce klasického amerického mačo živitele rodiny v podobě Eatonova otce.)

Dabovaná Schoberová, bezvýrazný Šmída (kvůli němuž hlavně jsem to chtěl vidět) a Eduard Dubský překonávající svou naivní strojeností v roli prohnaného hoteliéra cokoli z prvorep. a protektorátního filmu. Ještěže aspoň ten Lackovič člověku spraví chuť, byť v charakteru pro něj velmi netypickém. On by i ten minimalistický Šmída stál za hřích, jenže tento užvaněný a se svým tématem úspěšně se míjící film to neumožňuje, jeť nemožný i jako kriminálka i jako drama i jako komedie. Nefunguje nic. Duo Štorkán-Toman je zde tématem, pojetím i kvalitou široce rozkročeno mezi padesátými a sedmesátými lety.

(Asi spoilery.) Naivnímu provedení závěrečného odhalení odpovídá po obsahové stránce výslovné zdůvodnění, že Štěpán chtěl svým poťouchlým žertíkem přimět vraha jeho přítele, aby se přiznal. To jako vážně? (Že to vůbec nepasuje k postavě, je ten nejmenší problém.) Jde o snadno přehlédnutelný lapsus, zajímavo ovšem je, že zobrazení tzv. narušitelů státních hranic apriori jako zločinců, nepoctivců či alespoň potížistů frčí v kriminálce i v těsně předjarním roce 1967 (podle předlohy jen o rok starší), o převaděčích nemluvě. Naštěstí to vše překrývá docela slušně nastrojená hustá atmosféra, inkriminovaný obraz skutečně působí jako hlodavá záhada a navíc je tento černobílý film točen s estetickým zaujetím, takže se lzre kochat celou řadou záběrů. Neříkám, že originálních, ale pěkných. Zaujetí čiší i z tria Macháček, Voska, Drahokoupilová, z nějž každý svým projevem pozvedá scénář z banality. Na průměrnou televizní kriminálku tedy docela dost důvodů k zhlédnutí.

Tak už chápu, proč se to v Pokladu byzantského kupce pořád tvářilo, že by se Vala se slečnou skoro mohli spolu vyspat. Pokud jde o pokročilejší exnerovku Smrt talentovaného ševce, každý soudný divák uzná, že výměna za Kodeta byla v tomto ohledu naprsto nutná. Ostatně veškeré klady tohoto filmu vyjmenovala už NinadeL. K záporům patří vedle celkové mdlosti též trapný dojem, který se dostavuje vždy, když jsou v normalizační kriminálce zapleteny postavy soudobých umělců, obzvláště výtvarných a obzvláště, když se na toto téma vedou úvahy. Milé naopak je, že i zde se kouří úplně všude a za všech okolností.

Možná křivdím srovnatelnému Rážovu "Poslední propadne peklu", kterému jsem dal o hvězdičku míň, ač v některých ohledech jde o lepší film, ale tady je přinejmenším lépe vybalancováno pro děti - ne tak docela pro děti - pro dospělé a vůbec celý tvar je konzistentnější. Orlandův sovětský rádobyfilosofický vědecký materialismus mi dost lezl na nervy, ale oni tu velkolepou pozemskou všelidskost Rusáci prostě umějí a koho finální scéna nechytne za srdce, ten ho nemá, přestože jde jenom o konstrukci letadla (prostě Rusáci). Zkažený bráška je krásný jak Caligula a postava Marty je nádherná od začátku do konce. I dnes mimořádně aktuální (a divím se, že tehdy nezakázaná) je "těžba ohně" z útrob draka - země.