Madluska

Příjemná a především ukrutně vtipná komedie na motivy knihy Karla Poláčka. Poprvé jsem se s touhle knížkou seznámila díky divadelnímu provedení, které ovšem bylo úděsné a trapné. Naštěstí jsem se nenechala odradit! Ve filmové verzi totiž nikdo nepřehrává, všichni si ponechávají přirozený projev, který k Poláčkovi vyloženě sedí (mimochodem, kdo nečetl, nechť tak bez váhání učiní, zábava zaručena!) a navíc jsem si právě díky tomuhle filmu uvědomila, že Rudolf Hrušínský není jen dobrý voják Švejk a Svatopluk Beneš nebyl vždycky prošedivělý stařeček, ale že oba tenkrát mohli zlomit nejedno dívčí srdce. K tomu si přidejte vybroušené dialogy a všelijaké slovní hříčky (například se jmény postav)... Prostě film, který rozhodně stojí za zhlédnutí.

Tento film působí tak, jako by si jeho tvůrci nemohli vybrat: upřednostnit myšlenku nebo obraz? Erbenovy básně jsou syrové, ponuré, stručné - hned jdou k věci. Film takový není - hýří barvami, všude zní smích a chichotání (i když jej v závěru většinou vystřídá bolest a pláč), bujaré veselí hostin a maškarád. Přesto, ačkoli režisér posunul předlohu jiným směrem, mám tenhle film tak nějak ráda. Proč? Tady jsou důvody: 1. famózní hudba - soundtrack se člověku vryje do mozku (Jan Jirásek odvedl opravdu skvělou práci a třeba "Vyvalily se vlny zdola" lze poslouchat stále dokola a bez dechu.), 2. bravurní nápad s rámcem v podobě zhasínání svíček - o tom v knížce sice nic není, ale právě tímhle poetickým detailem dokázal Brabec alespoň trochu sjednotit dějový i vizuální guláš do jakžtakž kompaktního celku, 3. výběr herců (Jiří Schmitzer, Dan Bárta nebo Karel Dobrý mají charizma na rozdávání), 4. barevné hrátky (líbila se mi hlavně myšlenka ladění do nějakého odstínu podle nálady a barevné zvýraznění důležitých motivů), 5.vůbec snaha zpopularizovat dílo, o němž se učí ve školních škamnách tak, že se žáci naučí nazpaměť jednu baladu (díky filmu možná mnozí studentíci spíš pochopí, že Erben by se mohl podílet na tvorbě hororů).