Madluska

Škoda, mrzí mě to nízké hodnocení, jenže co naplat, když se po zkouknutí filmu musím dost snažit, abych si vybavila cokoliv pozitivního? A když mi z toho nakonec vyjdou jako vítězové jen dvě vedlejší postavy? (Sympatický ředitel Blair Underwood a nonkonformní učitel výtvarky Jarlath Conroy.) Jinak mě film spíš permanentně štval: "vnitřně komplikovaný" a ublížený Georg, snaha o jakousi "uměleckost" prostřednictvím obrazů a malířů (na závěrečné veledílo jsem byla náramně zvědavá! ;-)) nebo cukrkandlový konec... Prostě na Art of Getting By asi brzy zapomenu, ale litovat toho nebudu. P.S.: Ani jsem Alicii Silverstone nemohla poznat - co se jí stalo?

Kráska mezi muži je dílko tak hloupoučké, jak jen film s Hilary může být. Kdyby se tu neobjevila Jaime Pressly (která tady ale chytla roli tak diametrálně odlišnou od Joy z Earla, že tu bídu vlastně ani moc nezachránila) a především veřejné hádky s hezounkem Chrisem, asi bych u hodnocení nepřihodila ani jedinou hvězdu. Závěrečné hlubokomyslné úvahy o karmě a "geniální grafy" pro prezentaci mě dostaly do kolen a soudila jsem, že horší už to ani být nemůže. Ejhle! Mohlo... :-) (A to jsem se považovala za romantičku bez kouska vkusu.) Abych nezapomněla - ještě jednu výhodu tenhle filmek skýtá: můžete si u něj výborně popovídat třeba se svou sestrou a nic vám neuteče. :-D

Tomuhle 2D by mohla leckterá 3D i dost hlasitě závidět! :-) Až na pár kiksů, které lze bez problémů odpustit ("Jak asi takový robot pojídající železo vylučuje?" :-)), film provázela úžasná atmosféra, nečekaně propracovaný vizuál (především světelné efekty či animovaná voda!) a příběh, který sice zaváněl šablonovitostí (jak nakonec neodsoudit hodnou neznámou stvůru), ale který přesto uměl dojmout. Moc hezké a doporučení-hodné. :-)

Ačkoliv hodnotím 3*, nemyslím si, že by Yes Man postrádal své osobité kouzlo. Byl (dů)vtipný? Ano. (Fungovaly nejen obličejové svaly Jima Carreyho, ale i odkazy na různé jiné filmy a reflektory upřené na sektáře všeho druhu.) Objevily se na plátně zajímavé postavy? Ano. (Marně vzpomínám, jestli se tam vyskytoval někdo normální a průměrný. :-)) Dala bych si hned repete? Kdepak. Jednak proto, že umím říct i ne, jednak pro šroubovanost děje (byť byla záměrná) a zpěv Bohdana Tůmy (který ale jinak projev Carreyho docela zvládá - klobouk dolů). Přesto jako zábavné oddychovce tomu říkám... Ano. :-)

Jelikož jsem nedokázala přečíst knížku (písemný projev hlavního hrdiny mě odradil po jediné stránce), těšila jsem se na snad stravitelnější film. ;-) Stravitelnější sice byl, ale nemám ráda filmy, které nevědí, kdy skončit, a hudbu, která ruší. Tahle sice zřejmě odpovídala době vzniku, ale mě neskutečně tahala za uši a vůbec neumocňovala zážitek z filmu. Tudíž bohužel jen za 3*, i když námět je to bezpochyby zajímavý a Robertson se urputně snažil nesklouznout k šablonovité masce "debil s tupým výrazem". (Třeba se dočkám nějakého remaku. :-))

Animovaná pecka! Zvuk, hudba, animace... Prostě všechno (takřka?) dokonalé. A atmosféra brutálně ponurá. Zajímalo by mě, kolik hodin práce tohle dílko spolklo...

Památník Seattlu 90. let je bombastický nejen po stránce hudební (Pearl Jam, Soundgarden, R.E.M. aj.), ale (kupodivu) i po stránce dějové. Po "Řekni cokoliv..." jsem si v duchu přísahala, že ať si Crowe říká cokoliv, mně to bude jedno. Naštěstí jsem na tuhle vnitřní přísahu zapomněla a užila si "grunge-retro" jak se patří, navíc ve skoro až povídkovém příběhovém hávu a s překvapivým množstvím sympatických postav. Sečteno a podtrženo: "Láska a hudba přežijí svět!" :-)

Po zkouknutí "počátku" X-menů se dostavilo jakési rozčarování. Fassbender se sice snažil seč mu síly stačily, ale celý film prostě neutáhl, protože "neslaný nemastný" McAvoy mu moc nepomohl a mladí X-meni spíš otravovali diváckou pozornost. I přes nesporné kiksy (chybějící retro atmosféra 60. let, anglický nápis na ruské lodi, technologická vyspělost Ruska - narážka na dárek pro nacistického lékaře - atd.), se však nějaká suchá nit přece jen najde. ;-) Třeba v podobě zajímavě vykresleného rozporuplného přátelství Xaviera a Erika, jenž dodával filmu šťávu (když člověk ví, co z nich vyroste, těší se, jak to asi scénáristi všechno hezky zamotají :-)). SPOILER na závěr: nejlepší scénou tohohle filmu pro mě asi navždy zůstane ta s Jackmanem v báru. ;-)

Groteska holt asi není nic pro mě, nicméně Sellers je šílenec v tom nejlepším slova smyslu!

Ačkoliv tanci nikterak zvlášť nefandím, protože mu většinou moc nerozumím, tady jsem se bavila. Především běžecká část (fair play) mě málem rozbrečela (smíchy), navíc ji doplňovala dokonalá hudba. A zpomalovačky byly taky perfektní!