Paity

Třináctá komnata o tom, jak mohou psychické problémy či přímo choroba ovlivnit celou rodinu.

Nevím o tom, že by zrovna Jana Šulcová byla jednou z nekrásnějších českých hereček, jak se píše v anotaci. Rozhodně ale jde o velikou stálici filmové a divadelní scény, která ma za sebou řadu kráýsných rolí.

Karoslav Čejka je smutný příklad divadla a filmu. Člověk, který na sklonku života nikoho nezajímá je idální pro dokument, po kterém se chcete cítit hodně špatně a zklesle.

Jaroslav Hutka je taková disidentská veličina, která se ale příliš nezměnila a ustrnula někdy v roce 1975, což je smutné.

Hokejista a zranění/nemoc, to je vždycky vděčné téma na zfilmování pro dokument. Všichni víme, že sportovec se dře na to, aby vyhrával. Když je mu to po slibném rozjezdu kariéry zamezeno, tak je to vždycky špatné. Ale nejinak by tomu bylo i u nesportovce.

Nestálý muzikant, který toho hodně vyzkoušel a vlastně ani nikde pořádne nezakotvil. Skoro si myslím, že toho osobně zpětně dost lituje.

Za mlada velmi půvabná herečka. Jako jedné z mála totiž Jaroslavě Obermaierové vyloženě slušely krátké vlasy a tím se také odlišovala a tím také řadu muží zaujala. Skoro bych to přirovna k takové Meg Ryan.

Malý vzrůstem, vysoký duchem, alespoň tak se snaží působit náš nejmenší (rozuměj nejnižší) herec, který zahrál řadu šašků, ale málo klasických dramatických rolí.

Psycholog může být někdy i zábavný a to tedy Jeroným Klimeš je, ovšem musí mít svůj den. Jindy bych asi u něj měl pocit, že na mě chce vyzkoušet nějaké psychofígle.

Vůle jedince je nezměrná a Jiří Ježek to dokazuje ze 125 procent. O tom, že něco nejde tenhle člověk nechce slyšet a to je dobře, rozhodně inspirace pro nás všechny.