LINKIN

Hopkins Pitta jasně přehrává. Opravdu jsem mu věřil všechno do poslední emoce a snad na vždy zabil všechny moje pochybnosti. Přemrštěná mi stopáž vůbec nepřijde a jak zde kdosi poznamenal, je to jeden z těch tři hodiny krátkých filmů. Hudba od Newmana by také snesla nejpřísnější měřítka a Hollywoodská linie s přeslazeným sentimentálním závěrem mi kupodivu nevadila, což se sám velmi divím. Na konci jsem uronil i slzu (a nejednu) a to se mi už dlouho nestalo. Takže jestli lze filmu upřít kvalitu, konzistentní celek už nikoliv a tak opravdu výborný dojem z dobře odvedené práce kazí snad jen toporný Pitt. Smrt v jeho podání mi přišla spíš jako výraz karbaníka, kterému z balíčku karet vytáhnete všechna esa a on stejně nechápe. No a záběry z očí do očí byly příliš dlouhé (abych si ještě rejpnul). A tak když se divákovi naservírovalo těchto scén třeba na 5 minut v řadě, už to kolikrát nutí odtrhnout od filmu zvýšenou pozornost, kterou si od začátku tak pečlivě buduje. Všechno ale vynahrazuje jedna z nejemotivnějších scén, jakou jsem kdy viděl. Poslední tanec Billa se svou dcerou.

Jako první bych chtěl říct, že jsem hru nehrál, což je podle mě v tomto případě stěžejní mínus. A tak sem nahlížel na Silent Hill vysloveně jenom jako na film. Jak už tady hodně lidí psalo, film se začíná rozvíjet velmi slibně. Cesta autem, dokonce i příjezd do Silent Hill, jehož ztvárnění jako města duchů na mě hodně zapůsobilo. Ale pak přichází na řadu první sklep a v něm (alespoň pro mě) nepochopitelná škála scén s různými příšerami. Nechápu, proč se Christophe Gans snaží namixovat něco málo od duchařin a něco málo od krváků. V tomto případě výsledný koktejl rozhodně nechutná nijak příjemně. Co se týče příběhu, tak tady bych se zdržel komentáře, kdo hrál hru, možná pochopil, kdo ji nehrál, musí si chtě nechtě přiznat, že to stojí za zlámanou grešli. Film ve výsledku pak působí hodně chaoticky a jako by sám nevěděl, co chce. Ale na závěr musim znovu zopakovat, že zarputilý hráč této hry, si v tom možná najde skvělý snímek, na který nikdy nezapomene. Pro nezávislého diváka ten film nemá smysl... P.S. * dávám za hudbu, ta se mi moc líbila.

Více zábavy, více vtipu a více narážek než v seriálu, a přesto horší než seriál. Simpsonovi totiž vylezli ze starého kabátku a zakomponovali do svého představení příběh, což je novinka. A tak ve výsledku to působí, jako rodinný film a né starý dobrý Simpsonovi. Přesto pořád nadstandartní zábava.

Nenechte se zmást, ve filmu hrají jen dva herci, zbytek osazenstva je jen další mystifikace.

Mě to spíš než humanismus připomíná sentiment. Jasně rozdělená společnost na dobré lidi a zlé lidi. Scénář řidký jak ranní průjem a spoléhání na hudbu a herecké výkony, které mají diváka dohnat k slzám. Podle skutečné události je sice pěkná nálepka, avšak hodnotit se má film, nikoliv námět. A tak se furt nemůžu zbavit pocitu, že to Lynch natočil pouze pro efekt a spáchal tak trochu tajný zločin na divákovi. Ovšem zcela jiný zločin, než sme mohli vidět u jeho pozdějších úletů. Zde je to vykrádání jeho citů a hlavně tlačení aspoň jedné slzy. Opěvovanou závěrečnou scénu v posteli jsem projel s klidným dechem a tak film končí ve chvíli, kdy vlastně ještě ani nezačal. Hned po skončení jsem si uvědomil, že to vlastně bylo jenom nastínění charakteru jednoho utlačovaného muže, který si to vlastně nezasloužil, ale zápletka je ve filmu potřeba, právě ona společně s mnoha zvraty dělají z filmu samotný film. Tohle dílko, ač sympatické a pěkně natočené, to jaksi postrádalo. A tak jako z ostatních filmů od Davida mám takový pocit, že to byla nádherně natočená nuda.

Říkám ti, že bude další válka. V Pentagonu by přišli o práci, kdyby nenašli novýho nepřítele. Udeří na Sadáma. Pamatuj na mý slova.

Skvělá adaptace knihy Oty Pavla s výborný Karlem Heřmánkem v hlavní roli. Podařilo se mu zastínit i Rudolfa Hrušínského a to už je nějaké jméno. Pan Kachyňa to pěkně natočil, ale knížka zůstává ještě o třídu výš.

One-man-show v podání Rudolfa Hrušínského. Psychologický snímek, ve kterém pan Koprfingl začne jako milující hlava rodiny a skončí jako blázen, díky vymývačům mozků od našich "milovaných" sousedů. Střih a kamera jsou pokrokové a velmi nadčasové, to zapříčinilo, že zub času ze Spalovače neukousl ani malinkaté sousto a to je jen a jen dobře. Protože nejen kamera a střih jsou tady vynikající. Myslím si, že celý tenhle klenot, za nějž můžeme vděčit muži jménem Juraj Herz, je nadčasový a je to jakési memento pro dnešní generaci, protože mezi řádky se toho zde dá vyčíst velmi mnoho...

Rozhodně to mělo bejt víc anebo míň o sexu.

Už podle filmových společností, které se objevují ještě před titulky lze snadno poznat, ze Shyamalan opravdu shání prachy kde se dá. V očích kritiků i společnosti film od filmu zapadal do většího marastu a producentům docházela pomalu ale jistě trpělivost. Ale Shy si jede stejně furt to svoje, mysteriózní nekonveční story, který sice asi poprvý v Shyově tvorbě chybí úderná pointa, ale vynahrazuje ji všudypřítomným napětím po celou dobu filmu. Jako tradičně si pak střihne malou cameo roličku (tentokráte ve vlaku). Když se koukám okolo, vám se to asi zas moc nelíbilo, ale pro mě povstal z popela, po skvělém začátku jeho kariéry přišla pochybá vesnice a žena ve vodě, ale s The Happening Shy ukazuje, že točit určitě nezapomněl. Konečně po dlouhý době mě film přijde podhodnocenej a ne naopak. A hvězdičku navrch zá nádherný kukadla Zooey Deschanel.