KafuR

3,5*. Dějové schéma podobné jako u předchozích dvou filmů, dvě paralelní linie (i když jedna je zde minimalizována) a další starý případ, který tentokrát nastartuje podivný vzkaz ze Severního moře a který opět více než kam jinam zasahuje do současnosti. Po pomalém rozjezdu následuje dynamická a akční pasáž, která se pak v závěru opět obaluje do temnějšího hávu. Zamrzí pár logických relapsů pro usnadnění děje, naopak přilití větší porce severského "humoru" do kokteilu dvou hlavních postav na škodu není vůbec.

Film, který vás každou další minutu nutí záporáky nenávidět víc a víc, aneb ukázka toho, jak si můžou krátit nudu mazlíčkové rodičovské smetánky, když je jednoduše chlastání a fetování přestane bavit. Komplikovanější případ než první úkol oddělení Q a se zajímavými postavami je navíc podkreslen surovými a fyzicky intenzivními scénami, které postupně gradují až do samotného závěru. Ústřední postavy působí sehraným dojmem a dokonce se nebojí ovlažit trochou toho suchého humoru. Bylo by docela zajímavé vědět, kolik podobně znuděných gaunerů se ukrývá jenom v naší společnosti.

Klasicky technicky vyšperkovaná Marvelovka, které ale tak trochu chybí duše. Dojde sice na rozepři ve vlastních řadách, a to v dosud nevídananém rozsahu, i k představení nových postav, ale i tak se stále jedná o melu dvou táborů, sice s dostatečně vykreslenými motivacemi, přesto však bez ničeho, co by nabídlo hlubší dopad. Ten se tak dostaví až po samotném duelu Rogers/Stark. Jako plus se pak jeví role (ne)záporáka pro Daniela Brühla, který svým charizmatem s přehledem odsuzuje do starého železa i již ukočírovaného Ultrona.

Sympatický dobový seriál s příjemným hereckým obsazením a povedenou výpravou. Scénáristicky sice ne vždy nadprůměrné, některým dílům je hoďka a půl příliš dlouho a některé motivy zápletky se opakují nezávisle ve více dílech, přesto však pan Moskalyk tímto počinem přinesl svěží vítr do českých seriálových vod a dokázal skloubením vážných kriminálních příběhů a příhod s nádechem nadsázky vytvořit seriál, který neurazí ani při opakovaných zhlédnutích. A navíc skvělá úvodní znělka.

Green se jako scénarista s postavama moc nemazlil a jako rejža je zase vidět ta jeho slabost pro horory. Člověk aby pohledal podobně nehororový film, který je tak surově intenzivní a nemilosrdně krutý. Přestože je celý film postaven jenom a pouze na zádrhelu zastavené lanovky a na ní zapomenutých studentů, díky vhodnému castingu, mrazivé atmosféře a bezservítkovým zobrazením bolesti v různých podobách se z jednoduchého a přímočarého filmu stává drama, které může rezonovat dlouho po skončení. A to hlavně díky skutečnosti, že mrazivá divočina nemusí být nutně tak pustá, jak se zdá.

3,5*. Je pravda, že většina filmu stojí na bedrech postav, které se zrovna s charizmatem nepotkaly, a konec je jasný na mnoho námořních mil dopředu, ale i tak se nám dostává zručně zrežírované bouřlivé podívané, ve které jde hned o několik rozhoupaných kocábek najednou a lidi, které bouře spojila dohromady. Občas až nevěrohodně patetické a s nezakrývaným cílem vyprávět příběh po hollywoodsku, přesto však snímek navzdory stopáži pěkně ubíhá a navíc si nehraje na nic víc, než je. A to popkorňák se všemi jeho klady i zápory.

Žádné velké novoty, ani ambiciózní příběh, sedmé Hvězdné války jsou na jistotu sázícím ohlédnutím za předchozími epizodami, kdy něco si vzaly odtud, něco odtamtud a s tímto materiálem pak tvůrci dvě hodiny připravovali půdu pro další díly. Nutno ovšem říct, že tato nezávadná cesta respektující a oživující předchozí epizody těžko fanouška série urazí, a tomu zbytku aspoň připomene, proč jsou SW tak populární. Nové postavy si v příběhu své místo našly sebevědomě a společně se zručnou režií tak položily nadějné základy již třetí generaci tohoto fenoménu.

Velice originální námět s tradičně dokonalou Pixarovskou animací, a proto je velká škoda, že tvůrci plně nevyužili možností, který jim tento nový svět nabízí, a vydali se v rozvíjení příběhu pouze jednou z mnoha cest. Není sice pravda, že by byla špatná nebo nudná, ale hlavně ve srovnání se skvostným závěrem je vidět, že se z takového námětu dalo vytřískat mnohem víc. Každopádně je to po chvíli šedi konečně vydařený animák, který navíc dokáže vyzařovat emoce, a to nejen ty kladné. Dvojka více zaměřená na potenciál interakce s ostatními lidmi ála závěr by nebyla vůbec na škodu.

3,5*. Největší noční můra všech rodičů v celé své zrůdné kráse. Krajinu bičují těžké kapky a vám po dceři zůstane jenom vzpomínka na karavan, u kterého si před chvíli hrála. Stopy nevedou nikam, až na tu jednu. A ta se musí proklepat pořádně. Sugestivní a místy dost intenzivní podívaná, spějící však k závěru, který nijak nevybočuje z žánrových mantinelů a jehož pointa je po krátkém zamyšlění nasnadě. Zbytečně dlouhá stopáž nabízí sice i dějové odbočky, které se nakonec jako slepé neukážou, ale ponurou atmosférou prosáklé drama nenabízí ani dostatečný dějový horizont, ani příběh schopný bez zadýchání utáhnout více než dvě hodiny.

Keaton nám trochu zestárl a s tím jeho vyzrálejším vzhledem i jeho Batman získal věrohodnější masku. Druhý Batman už také tolik nespoléhána náhody, ale hodně toho svěřil do rukou hlavních herců, což se koneckonců vyplatilo. Hlavního záporáka je sice člověku spíš líto a Walkenovo zosobnění bezpáteřního obchodníka budí občas spíše sympatie než hrůzu, ale Pfeiffer splnila svou dvojroli téměř bez výhrad. Do toho všeho pak mistr Burton pouští do ulic svou depkoidní symfonii plnou zmaru a špinavosti, která zamořuje mysl, a náladu směřuje do hlubokých kanálových vod Tučňákovy říše.