KafuR

Slabší čtyři. Řemeslně zvládnutý thriller, který i na omezeném prostoru ubíhá dost svižně, i když celá stopáž je snesitelná spíše prací režiséra než scénaristy. Neotřelá zápletka a šikovná práce s postavami pak tento film vyzdvihují nad hladinu průměrných thrillerů, i když finále samotné není strhující a nabízí nejvýše jeden silný moment. V rámci fincherových děl jeden z těch slabších, a to také kvůli nedostatku jeho klasické temné depkoidní atmosféry.

Většinu filmu se Spielberg krotil, a tak nám ta jeho americká hrdost jen nepatrně pošramotila závěr, jinak si ale snažil v rámci svých možností zachovat odstup a zobrazil paranoie studené války na obou frontách vcelku věrohodně, a to prostřednictvím právníka, jehož čest a smysl pro spravedlnost tehdy zkomplikovaly život pohlavárům na obou stranách konfliktu. Film je určitě trochu tendenční a přikrášlený, ale Hanks je zárukou kvality, i když příběh samotný je spíše řetězec diplomatických jednání než napínavý boj o život tří lidí na špatné straně barikády.

Bojová vřava na úvod a dále pak syrové putování krajinou, která jakoby zůstala zapomenuta v mrazivých vánicích na světě bez lidí. One-man show o chlápkovi, kterého všichni odepsali kromě vlastního srdce v hrudi, jež poháněla touha po pomstě a spravedlnosti. Dvouhodinový tanec se smrtí, který dává nový rozměr otázce odolnosti lidského ducha a který zároveň sází otazníky na místa, kde by končila realita a začínala fikce. Kdo ví? Škoda pozvolného zakončení, závěr by potřeboval silnější impuls, aby i divák došel k přesvědčení, že ta předlouhá štreka měla smysl.

Nechybí dostatečně zevrubný popis všeho, co předcházelo zrodu ochránce Gothamu, Waynovy pohnutky a jeho cesta za hledáním sebe sama, na jejímž konci stojí Batman, Gotham City jako město hříchu a soundtrack, který vyjadřuje rozpolcenost jak hlavního hrdiny, tak i celého flmu. To vše je obaleno do temnějšího hávu a bez jekéhokoli náznaku lepších zítřků. Ideálně přichystaná půda pro nastupujícího Temného Rytíře.

Velká škoda, že masivní reklama přilákala na televizní premiéru i diváky, kteří o této sérii věděli houby a očekávali klasickou schématickou adaptaci, tak typickou pro jiné verze. Ta speciální od BBC pak začíná jako svěží kriminálka v kulisách viktoriánské Anglie s ne nijak komplikovaným, ale přesto zajímavým případem a povedenou atmosférou. V druhé polovině po iniciaci návaznosti na předchozí díly se přece jen občas kombinuje příliš věcí najednou na to, aby se každá otázka dočkala uspokojivé odpovědi. Seriál to sice (zdánlivě) neposunulo nikam, o to větší zvědost ale bude na čtvrtou sérii.

Je to sice dětské a naivní, za to však natočeno v atraktivním prostředí sklaních stěn a se zajímavou detektivní zápletkou, která se navíc ve výsledném dojmu neparoduje. Mladá Míša Kuklová je sympatická a zdatně sekunduje mladému Kocourovi v postupném odhalování celé té záhady, které občas evokuje až deduktivní metody mr. Holmese. I když proč ne, film je zábavný a dobrých českých kriminálek není nikdy dost.

Do detailu propracovaný scénář a dějová stránka ubíhající krátkými, za to však rychlými krůčky kupředu vstříc zrodu největší události nového tisíciletí na poli virtuální komunikace nechá času rychle plynout, zároveň však diváka neochuzuje o atmosféru elitářských komunit bujících na podobných univerzitách. Film chvályhodně nehraje skutečnému tvůrci do noty a poukazuje na skutečnost, že za všechno se jednou platí. A Cukříček měl jenom to štěstí, že měl kam sáhnout. Fincher opět nezklamal a psychologický příběh podpořil mistrnou formou. Koncepce veslařských závodů patří k scénám, které se nezapomínají.

Dnes už klasická francouzská komedie se svérázným humorem, který kultivovanějším divákům nemusí být nutně vždy po chuti. Na druhou stranu však je zde studnice vtípků vzniklá z interakce mezi chrabrým mužem středověku a hektickou dobou 90. let využita beze zbytku, což lze přičítat chytrému scénáři, který se navíc nebál použít nekonvenční konec. K tomu příjemná stylová hudba a dobří herci, kteří výborně doplňují už i tak dobře rozehranou partii.

Technika Blair Witch je tu sice patrná na první pohled, ovšem tam, kde ona sázela na pomalé rozplétání důsledků špatné práce s mapou, se tady prakticky od začátku nasazuje zběsilá honička o životy skupiny lidí, co se zas projednou ocitli na špatném místě. Tvůrci se chvályhodně neuchylují k laciným hororovým postupům a tam, kde se leknout máte, se leknete i bez zvuku. Minimálně závěr této španělské lahůdky o tom člověka přesvědčí určitě, protože díky zpomalení děje se ve finále zvýší koncentrace napětí o všechny ty minuty, které se díky rychlému spádu dříve nestihly dostatečně zarýt pod kůži.

Od začátku film šlape jako hodinky, pomocí zdánlivých náhod rychle seznámí s postavami a uprostřed noční sloty je uvězní v motelu, který se od té doby několikrát zabarví krví. Skvěle zfilmováno, film má tempo a narůstající počet vražd společně s paralelní dějovou linií svádí k vymýšlení nejrůznějších teorií. Ta jediná správná je však nakonec tak trochu zádrhelem filmu. Což o to, pointa je fikaná (a dokonce dvojitá;), ale po hodině sledování zběsilého trhilleru divák prostě očekává stejně zběsilé zakončení a ne zvolnění tempa a náhlý psychopatologický rozměr. Je to sice chytrý tah, ale ne každý ho skousne.