Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Animovaný
  • Komedie
  • Drama
  • Krimi

Recenze (441)

plakát

Kmotr II (1974) 

Už před filmem mě mrzelo, že se tady nesetkám s dědulou Vitem, co má tak rád čičiny a svoji famílii, protože pro mě to byl hlavní tahoun jedničky, i když třeba půlku filmu proležel na JIPce a do kamery mohl tak maximálně herecky pomrkávat. Dvojka mě ale překvapila nasazením Vita ještě před svými nejlepšími lety, bylo nesmírně zajímavé sledovat, jak se z malého, plachého caparta s komunikační disfunkcí stal kápo, co pro ránu z pistole rozhodně nechodí daleko. To Michael pokračuje v nastoleném trendu z jedničky, takže mě i celkem překvapil jeho zaskočený výraz na konci, když zjistil, že moc známých už mu nezbylo. No proč asi? Pět hvězdiček tomu ale dat nemůžu, kvalita z toho sice sálá jako Pacinovo charizma, ale tak dlouhé večerníčky jsem schopen akceptovat, jenom když mi na konci nabídnou větší emocionální dopad.

plakát

Co děláme v temnotách (2014) 

Tak už je to venku! Upíří komedie je očividně žánrová kombinace, která mi pije krev. Nemyslím si, že by zatím byly nějaké hlubší důvody, žádný úchyl s tesáky mi ještě nikdy krk neočumoval, ani jsem neměl nikdy problémy s noční cestou přes park, kde si parta vyjících kámošů udělala pařbu při měsíčku, ale jednoduše a prostě jsem se párkrát zasmál nějakému povedenějšímu vtípku a celý ten zbytek stopáže mi zabralo hledání nějaké dějové kostry, která by mi umožnila určit, jak dlouho ještě mi toto martyrium bude vysávat volný večer.

plakát

Severní blata (2006) 

S rozvíjející se genetikou začíná mít očividně leckterý notorický erotoman problémy přežít v branži, obzvlášť pokud měl to štěstí a narodil se někde v krásném depresivním kraji s populací tak izolovanou, že vám hrozí nebezpečí, že i jeden neuhlídaný úlet může mít dohru o pár desítek let později v podobě tupého předmětu ve spodině lebeční. Hudební stránka celé té depkoidní krásy je úžasně neobvyklá a krásně sugestivní, v přechytřelém scénáři není těžké se ze začátku ztratit, a to mj. i proto, že ty jejich krásné jména se krásně nepamatují. Závěr samotný je tak trochu tuctový, ale zas na druhou stranu je to kriminálka a leckdo možná bude překvapený, že mu nedošlo to, co měl přímo pod nosem.

plakát

Na hraně zítřka (2014) 

To je tak když Amíci berou do armády kdejakého reklamního antihrdinu, kterému Marvel v tom spěchu nestihl napiplat nějakou pilulku, ten si pak spletl kontinent a zjistil, že za velkou kalouží mu bude jeho vojenská hodnost užitečná tak na vytření zadku na záchodě. Naštěstí jsou ti kluci americký holky štestěny, a tak, když má na kahánku, zjeví se před ním nějaká alfa povolná k zastřelení, takže tento chlapík místo své životní omegy dostane možnost potkat se s Omegou úplně jinou! Ze začátku jsem si říkal, že to bude zas nějaká časoprostorová kravina, kvůli které bude mít Einstein a jemu podobní o důvod víc vertigovat ve svém věčném pokoji, v tomto případě ty časohrátky však nepůsobily tak směšně jako jinde, nebo jsem si to aspoň myslel většinu filmu, protože na konci oni prostě museli udělat další scénáristický výplach, jehož účel by nám žádná mimozemská entita vysvětlit nedokázala.

plakát

Kmotr (1972) 

Tak nakonec teda jo. Křtiny přesvědčily. Čas myslímže už dostatečně prověřil kvalitu Coppolovy gangsterky a mimoto také nehodlám furt dokola opakovat to, co už většina opakovala od těch, co sem jako první napsali, že z hlediska hereckých výkonů by se Marlonovi jen těžko hledal konkurent v zahrání děduly mafiána se slabostí ve své bujaré famílii, Al Pacino zase dokázal přesvědčit, že se nakonec potatil a není to syn souseda, přes to všechno jsem však měl veliké problémy s empatií k rodině, která jí jaksi také moc nepobrala, takže hlavně v první fázi mi bylo víceméně jedno, kdo koho odpráskne a kdo nakonec tu mocenskou tahanici vyhraje. Ale jak říkám, křest přesvědčil, že tuto rodinu nemusím mít v lásce, ale přesto mě bude i nadále zajímat její osud v příštích dílech.

plakát

First to Find (2014) (amatérský film) 

No, pokud vím, tak na Stránské skále už jsou minimálně čtyři keše, takže s tím FTFkem by to asi moc žhavé nebylo, ani kdyby nějakou tu krabičku opravdu našli, ale samozřejmě chápu, že nějaké ty volně přístupné díry se sehnat musely, protože vlamování se někam přes mříže by mělo určitě dohru v podobě druhého dílu z nějaké té tmavé věznice. Amatérské nadšení tomu sice nechybí, faktické stránky také vytýkat nebudu (kdyby se TAKTO flákali při honu na FTF, a ještě v Brně, tak by pro ně nezbyla ani brambora), ale bohužel to bloudění ve tmě, kvůli kterému jsem si musel dokonce zhasnout lampičku, aby se mi neleskl monitor, a celková pointa vzdáleně připomínající přepnutí kanálu na Televizní noviny na mě dojem neudělaly. Jediné, co bych tak vyzdvihl, je zvuková stránka dílka, finálka dokonce přípomínající remake Lesního ducha, ale jelikož spolubydlící vedle na počítači pařil zrovna nějakou onlinovku, kde furt hýkali koně, tak ani po této stránce mi nebylo dopřáno. Ale já se na to zkusím znovu podívat někdy v noci. A možná i sám!

plakát

Temný rytíř (2008) 

Tak já nevím. Chápu na jedné straně oslavné reakce a nadšené komentáře připomínající pomalu zlatou medaili v Naganu, protože druhý Batman určitě není fantasmagorická patlanina nějakého latentního psychopata, ale zručně zrežírovaná kriminální etuda na to, jak těžké je udržet mír ve městě, kde řádí jakýsi počmáraný šašek se zálibou ve vzrůstající entropii, který navíc odněkud stále (?!) bere ochotné pomocníky nechávající se po dobře odvedené práci poslušně poslat pod kytky. Na druhou stranu však moje pozornost ráčila po už minimálně třetím vyvrcholení (a s koncem v nedohlednu) znatelně pokulhávat, což jsem po prvním shlédnutí davál za vinu blízkosti teplé postýlky, ovšem ani po druhém shlédnutí se mi tento problém vyřešit nepodařilo, což mě nutí k otázce, jestli není přece jen ten dokonalý Dark Knight na večerníček trochu přeplácaný.

plakát

Ohněm a mečem (1999) 

Poláci nás rádi zavádí do dob, kdy jejich země znamenala víc než pouhý podezřelý vývozce potravin do jiných zemí EU, a tentokrát nás zasytí atmosférou starých dobrých středověkých časů, kdy se konkurenční nápadníci zásadně stříleli anebo si unášeli danou "šťastlivku" k podezřelým paním na hlídání, chlapi nosili fešné kníry vhodné i pro zametání podlahy a hlavně měl furt kdosi potřebu se řezat a řezat a řezat! Na mě byla ale stopáž příliš dlouhá a výsledek hlavně neúměrný snaze u toho neusnout. Není sice pravda, že by se nebylo na co dívat, ale kvůli další variaci na historickou lávstory mě jaksi nebavilo čekat tři hoďky na to, až si kdosi zase padne do náručí. P.S. Mimochodem ty řeči o rebelii na Ukrajině se v kontexu současných problémů poslouchají opravdu znamenitě. Byl tam vůbec někdy klid?!

plakát

Poslední vládce větru (2010) 

Poslední vládce větru, který sice původně poslední být neměl, se může brát buďto jako "nová a zajímavá" fantasy a s tímto přístupem se také film znechutí už v prvních pěti minutách, anebo ho můžete vzít jako jednorázovou oddechovku, kde hraje holka, co furt kropí svého bratra, pak jeden týpek, co má rád oheň, a do třetice jakýsi předchůdce Avatara, který na vrcholu svojí moci září jak směrovka při požárním poplachu. Kdo chce ten se zasměje, kde však nechce, ten zapláče nad potenciálem celého bijáku, který dává občas tušit tak maximálně Howardova hudba.

plakát

Komando (1985) 

Arnie a jeho kamenná tvář opět v akci, a to dokonce v jednom z nejikoničtějších akčňáků celých osmdesátých let, kde s chutí a gustem jemu vlastním pobíjí vše živé i neživé a pod záminkou záchrany dcerušky, která jaksi nedobrovolně uprchla z domova, se vydává na cestu, která je poseta takovým množstvím výstřelků a kravin, že se z této béčkové řežby stala po 30 letech áčková komedie.