Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Horor
  • Akční
  • Dokumentární

Recenze (600)

plakát

Star Wars: Epizoda II - Klony útočí (2002) 

Mé hodnocení všech dílů "Hvězdných válek" v podobě celovečerních filmů (od Lucasovy "Skryté hrozby" po Johnsonův "Poslední z Jediů") a můj názor na ně jsou ZDE. (Vysvětlení, proč hodnotím více snímků jako celek, lze nalézti na mém profilu v úvodní části "O hodnocení".)

plakát

Star Wars: Epizoda I - Skrytá hrozba (1999) 

Special Razzie Award a série Hvězdných válek jako celek.¬         Tento příjemný na pohled snímek (epizoda I: Skrytá hrozba) nelze podle mého mínění označiti za škvár; proto poněkud nechápu hodnocení členů skupiny "Razzie Awards", kteří v roce 2000 udělili tomuto snímku nejlepší (čti: nejhorší) ocenění, a to jak za film jako takový, tak i zvlášť za "nejlepší" režii i scénář.¬                 Snímek je z rodu dobrých oddechovek, nikterak výjimečných, v němž jsou nosné ze jména filmové triky a hejblata, která podržují příběh na dívatelně snesitelné úrovni. Trikové umění bylo ovšem v době vytváření snímku už na takové úrovni, pro počítačové zpracování, že sebekrkolomější účin je asi tak stejně pracný jako každý jednodušší účin ve snímcích z šedesátých roků minulého storočí; také je obecně známo, že filmy mají i jiné hodnoty krom speciálních efektů — které dnes v pravdě neohromují ani dětský dorost —, a že jimi tedy nelze poměřovati hodnotu snímku jako takového. Přes to si snímek opovržení či přisouzení mu přízviska "škvár" nezaslouží pro své další přidané hodnoty obsažené v samotném příběhu a jeho ne tak úplně špatném podání.¬                 Na závěr si dovolím vyhlásiti vlastní ocenění pro zdejší uživatele, kteří hodnotili tento snímek výše nežli já o více než jeden stupeň (své hodnocení považuju za krajně vysoké), a to cenu "Special Razzie Award for Overrating Star Wars". Podmínkou pro udělení ceny je dosažení věkové hranice jednadvaceti roků.¬                 Všem oceněným blahopřeju!¬¬¬                 Dodatek k celé sérii Hvězdných válek (epizody I až VIII).¬         To, co jsem napsal kdysi o první epizodě, týká se všech dalších kromě poslední, osmé. První až sedmá epizoda mají podobnou úroveň a vnitřní náplň a vycházejíce z komiksů, to je vlastně (až na výjimky) úpadkového genru literárního, jsou určeny převážně pro mladé, dětské, diváky, dejme tomu do sedmnácti roků, při čemž přínos v podobě opravdových životních hodnot je asi takový jako u dobrých detektivek — jde tedy o náhražkový druh zábavy za nějakou skutečnou činnost, třeba hraní na vojáky nebo čutání na plácku nebo lovení bobříků.¬                 Osmá — zatím poslední — epizoda je výrazně jiná, než předchozí, v tom, že je podstatně lépe propracována, začleněny jsou (ovšem v rámci komerčního zpracování) lépe než dříve jisté náhledy na vnitřní fungování světa (nauka o Síle); míra hlouposti a trapnosti je sice i zde velká (náhlé probuzení Síly v hlavní hrdince apod.), ale řekl bych, že komerčně-zábavní průmysl zde došel svého završení v tom dobrém smyslu slova. Pro tuto osmou část posouvám tedy své hodnocení celé série — berouc ji jako celek — od horšího průměru k průměru lepšímu (neboť zde na ČSFD nemohu vlastně dáti průměr pro sudý počet možností).¬                 Suma sumárum: Slušné podívání pro mladistvé, co se týká všech epizod kromě osmé, která je o něco kvalitněji provedena. Udělení ceny "Special Razzie Award for Overrating Star Wars" (podmíněné věkovou hranicí jednadvaceti roků) platí ovšem pro všechny epizody bez rozdílu.

plakát

Star Wars: Epizoda IV - Nová naděje (1977) 

Mé hodnocení všech dílů "Hvězdných válek" v podobě celovečerních filmů (od Lucasovy "Skryté hrozby" po Johnsonův "Poslední z Jediů") a můj názor na ně jsou ZDE. (Vysvětlení, proč hodnotím více snímků jako celek, lze nalézti na mém profilu v úvodní části "O hodnocení".)

plakát

Star Wars: Epizoda V - Impérium vrací úder (1980) 

Mé hodnocení všech dílů "Hvězdných válek" v podobě celovečerních filmů (od Lucasovy "Skryté hrozby" po Johnsonův "Poslední z Jediů") a můj názor na ně jsou ZDE. (Vysvětlení, proč hodnotím více snímků jako celek, lze nalézti na mém profilu v úvodní části "O hodnocení".)

plakát

Star Wars: Epizoda VI - Návrat Jediů (1983) 

Mé hodnocení všech dílů "Hvězdných válek" v podobě celovečerních filmů (od Lucasovy "Skryté hrozby" po Johnsonův "Poslední z Jediů") a můj názor na ně jsou ZDE. (Vysvětlení, proč hodnotím více snímků jako celek, lze nalézti na mém profilu v úvodní části "O hodnocení".)

plakát

Star Wars: Poslední z Jediů (2017) 

Mé hodnocení všech dílů "Hvězdných válek" v podobě celovečerních filmů (od Lucasovy "Skryté hrozby" po Johnsonův "Poslední z Jediů") a můj názor na ně jsou ZDE. (Vysvětlení, proč hodnotím více snímků jako celek, lze nalézti na mém profilu v úvodní části "O hodnocení".)

plakát

Star Wars: Síla se probouzí (2015) 

Mé hodnocení všech dílů "Hvězdných válek" v podobě celovečerních filmů (od Lucasovy "Skryté hrozby" po Johnsonův "Poslední z Jediů") a můj názor na ně jsou ZDE. (Vysvětlení, proč hodnotím více snímků jako celek, lze nalézti na mém profilu v úvodní části "O hodnocení".)

plakát

Strom na dřeváky (1978) 

Poučné je sledovati.¬         Dovolím si porovnati čtyři snímky-dramata, které spojuje ukazování života v lidské pospolitosti úzce ohraničené v prostoru a času; jde o Ostrov (Japonsko, 1960) — o životě jedné rodiny žijící na malém ostrově v Japonsku a živící se zemědělstvím, časově umístěno do 50. roků 20. stor.; Baladu o Narajamě (Japonsko, 1983) — o životě japonské horské vesnice v divočině, časově umístěno asi někam do 19. stor.; Strom na dřeváky (Itálie, 1978) — o životě venkovské chudiny v Itálii konce 19. stor.; Bílé noci pošťáka Alexeje Trjapicyna (Rusko, 2014) — o životě lidé žijících u jezera na ruské Sibiři, časově umístěno do začátku 20. stor.¬                 Ostrov, minimalistické (černobílé a bezdialogové) dílo mimořádné působivosti, kterému jeho tvůrce, Japonec Kaneto Šindó, vzdechl syrovost i poetičnost zároveň, patří mezi vrcholy podruhoválečného filmu. Náboženství tu je nahrazeno jednotvárnou dřinou bez konce, osud člověka ukazován vpravdě po "východním" způsobu. Hodnocení na filmové databázi TMDb (považuji ji za nejhodnověrnější) je 81 %.¬                 Balada o Narajamě je syrové drama takměř bez poetičnosti natočené podle novely japonského spisovatele Shichira Fukazawy. Stáří, boj o potravu a pohlavní záležitosti ukazované tímto na křesťanskou Evropu příliš krutým snímkem jsou na TMDb ohodnoceny 74 %.¬                 Strom na dřeváky italského tvůrce Ermanna Olmiho je nejpoetičtějším snímkem z výběru. Založený je na křestanských hodnotách žijících v prostých vesničanech navzdory surovému skutečnému životu, v němž hlavní úlohu hrají obchodní vztahy určené velkosedláckým kapitálem; tento snímek prostý revolučnosti je na TMDb ohodnocen 79 %.¬                 Bílé noci pošťáka Alexeje Trjapicyna ruského tvůrce Andreje Končalovského mají v sobě trpkou poetičnost života v odlehlé málo přístupné oblasti Ruska; nejvíce z vybraných snímků poukazují k společenským jevům a politice a jako jediný ze snímků jsou přímou obžalobou společenských poměrů, v tomto případu v posocialistickém Rusku. Na TMDb jsou ohodnoceny 69 %.¬                 Žádný z vybraných snímků není špatný nebo pouze průměrný; přes to mi je vyzdvihnouti dva z nich, a to Ostrov a Strom na dřeváky. Zbylých dvou umělecká síla už není tak velká; za shlédnutí však rozhodně stojí také.¬                 Poučné je sledovati hodnocení uživatelů zde na ČSFd. Tak třeba jistý uživatel hodnotí vysoko Baladu i Bílé noci, nízko Strom na dřeváky; toto spolu s jeho opoznámkováním jej usvědčuje z liberalismu, ateismu a protikřesťanství. Jiný uživatel zas hodnotí vysoko Strom na dřeváky, ale dosti ponižuje Baladu; to spolu s jeho opoznámkováním jej usvědčuje z neporozumění, nepochopení a nezájmu o japonskou a v širším ohledu "východní" kulturu. Další, poníživ hodnocením Strom na dřeváky, otírá své boty o italský neorealismus a kritizuje nudu a délku snímku v protikladu k záživným a divácky zajímavým a vstřícným dokumentům National Geographic.

plakát

Studený bufet (1979) 

Šustintelektualism coby zjev společenský.¬         Neoblibuji uměleckou osobnost Gérarda Depardieua; to je bod dolů, který přidávají jiní. Zbývá slušné herectví, taktéž režisérské vedení, dramaturgie. Zbytek je šust, takyumělecká šumařinka, domluvená předem hra mezi francouzským hochintelektuálským tvůrcem 'Studeného bufetu' Bertrandem Blierem a "náročným" divákem.¬                 Ze zásady nevyzdvihuji dva druhy uměleckých počinů: takové, kde vizuál je Bůh a nahrazuje vnitřní hodnotu, a ty, kterých vnitřní hodnota je vystavěna na neživotné konstrukci snobského a tedy nezvládnutého intelektualismu. Pod druhý druh spadá i Studený bufet, kteréžto dílo silou své snobskosti řadí se směle po bok Vesnici indického středostavovského šarádisty M. Shyamalana, Pouhé formalitě italského šikuly Giuseppe Tornatoreho nebo Fontány newyorkského intelektuálního experimentátora Darrena Aronofskyho.¬                 Protipól tohoto umělého jako umělá hmota intelektualismu vidím ve skvěle a zajímavě (a, dobrá zpráva pro naše šustintelektuály, také patřičně nepřístupně) podaném kriminálním thrilleru výtečného dánského postmodernisty Larse von Triera Prvek zločinu, nebo ve snovém mysteriosním dramatu Ztracená dálnice snuvého intelektuála a mistra přaden, původem montanského umělce Davida Lyche, nebo v kriminálním dramatu Zlá krev francouzského intelektuálového umělce syrového života a jeho krásy Leose Caraxe, nebo v mysteriosní kriminální hříčce Hranice ovládání jemného, decentního a svojského ohijského intelektuála Jima Jarmusche. Předpokládám, že výčet ukázek je natolik reprezentativním vzorkem intelektuálního a zároveň obsahově nesnadno přístupného filmu, že by mohl přesvědčiti naše šustintelektuály o tom, že jsem osoba schopná odečítati a rozuměti pozadí náročných snímků.¬                 Skutečná společensko-umělecky objektivní hodnota díla postiženého nepravdivostí na kterýkoli způsob, to je i na způsob umělé neživotnosti, nemůže býti nikdy dobrá, byť ve vyvedení jakkoli jinak výborném.¬                 Po přečtení několika komentářů (od jiných než mnou prověřených sledovaných osob) jsem usoudil, že počet nenapravitelných šustintelektuálů je značný, a že tedy nemá smysl pokračovat dál.¬                 Kdo z šustintelektuálů se bude pohoršovati nad mým názorem na tento snímek, ten nechť se podívá na průměrné hodnocení horního tisíce uživatelů na IMDb, které činí 61 % (zde na ČSFD to je 76 %).

plakát

Sudca a jeho kat (1992) (TV film) 

Pětník.¬         Ono mi to neurazilo. Odhlédnuto od Dürrenmattovy novely, bylo to dobře zahrané, pěkně a zaujímavě natočené. K Dürrenmattově geniální detektivce se to má však jako hliníkový pětník ke zlatému tolaru.¬                 Případné opoznámkování: uživ. Autogram.