laepus

Průměrný díl, což by normálně zasloužilo klasické čtyři hvězdy, ale prostě nemám rád, když ze mě autoři dělají úplného blbce, takže musím jednu dolů - proč přesně? Vydávat zbohatlické kalifornské sídlo za staroanglickou usedlost je dost ubohé...

Luxusně zajištěné alibi a pořádná práce pro Columba, aby to hlavnímu záporákovi dokázal. Každopádně to, jak mu to dokáže je asi nejslabší část celého dílu - tak "dokonalý" zločin by si zasloužil "dokonalejší" odhalení...

Týden jsem mučil jednoho, a to byl jen prst a hlava :) zpívající psychedelický kouzelník Ricky Gervais :) a těžko etnicky zařaditelná Karen David a na závěr přichází Rutger Hauer

Musím za čtyři. Už jen z toho důvodu, že to prostě není tak špatný film, jak by se z komentářů a hodnocení mohlo zdát. Není. Má dost slabých míst, ale má taky dva obrovské plusy, které pro mě vše vyvažují - a to herecký ansámbl v čele s Janem Novotným (věčného vynikajícího herce vedlejších rolí) ve své snad životní roli, snad až antických rozměrů; kvalitně mu sekundují Martin Kraus i Zuzana Stivínová - ostatní končí spíše v roli statistů. A tou druhou je samotný námět filmu - dostat práci, o jejímž rozsahu sní absolutně každý a přitom ji nechtít a nemít možnost se jí zbavit - jasné vykreslení toho nejpošahanějšího režimu, jaký kdy na světě vládl - režimu, který cíleně likvidoval své vlastní nejlepší lidi. Ty slabší momenty? Děsně mi vadily ty scény, které to jako měly odlehčit - proč proboha? A ještě najednou s tak rádobyvtipnou hudbou říkající "bacha, teď je vtipná scéna, smějte se těm hloupým soudruhům" - copak je divák až takový blbec, aby nevydržel pořádné televizní drama bez těchle oddechovek?

Tady musím naplno, protože to je úžasný film po všech stránkách, až se divím, že trochu nedoceněný. Harrison i Heston byli tehdy na vrcholu hereckých sil a krásně si to mezi sebou rozdávají - divák tak chápe jak umělce, tak jeho zadavatele a zároveň je oběma jasné, že jeden bez druhého by nebyli vůbec nic. Takže chodí kolem sebe, provokují se, hádají se, ale pořád před sebou mají ten jediný a hlavní cíl - zázrak na stropě Sixtinské kaple. Mnoho scén je nemluvných, jen doprovázených hudbou, kdy divák nemusí vnímat text, ale jen obraz a zvuk a sám si do toho projektovat, co se asi děje v hlavě těm na plátně. No a ta poslední scéna, kdy papež pyšný na to, k čemu Michelangela donutil, pronese... ne, neřeknu - to dává filmu pořádnou pecku na závěr.

Mám rád tohle zpracování. Je srozumitelné široké vrstvě diváctva a klasiku představuje ve stravitelné podobě. Scénář odsýpá, postavy se chovají pochopitelně, divák je schopen se s nimi ztotožnit a rozumět jejich motivace a buď jim fandit, nebo je nesnášet. Fandíme samozřejmě Valjeanovi, nesnášíme Javerta - ale oba jsou tak skvěle zahraní, že je to o to lepší. Nejvíc mě vždycky dostanou dvě scény - scéna od soudu, kde se Valjean zachová jako pravý chlap, nenechá za sebe trpět ty chudáky a přizná se k tomu, kdo je zač; a scéna závěrečná mezi Valjeanem a Javertem, ve které... ne, to se neříká samozřejmě.

Dvě bohužel musím dát dolů - jednu za už totálně přehrávajícího a hodně slabého Jacka Sparrowa - jasně, má tam pár vynikajících joků, ale je ho v tom filmu tolik, že už to po pár minutách začíná lézt krkem - co fungovalo v prvním díle, nemůže fungovat pořád dokola v pátem, bohužel... a druhá hvězda dolů je u mě za chybějící závěr, u kterého bych si řekl "jo, to dává smysl, skvěle to promysleli a sedí to" - ne, bohužel to se zde nestane, prostě pár vágně formulovaných prokletí, proroctví a pak to jako nějak zničehonic pochopí, vědí, co udělat, aby to dopadlo, jak má, ale já si říkám "wtf? to je jako všecko?" Tak tolik by stačilo k negativům. Pozitiva? Tím největším je Javier Bardem - jakákoli scéna, ve které je, je prostě jeho - tady rozhodně doporučuji originální verzi, protože jeho špangličtina je překrásná; dalším pozitivem je Barbossa, ale je ho tady poskrovnu. Velkým pozitivem je taky výstřih Kayi Scodelario, přiměřená délka filmu a hudba, ve které je stále hlavní motiv Klause Badelta z prvního dílu, ale už v ní naštěstí chybí ta patetická Zimmerova nabubřelost. Celkově zhodnoceno se tak jedná o dost lepší počin než byla utahaná čtverka (což ale nebyl nesplnitelný úkol), na kouzlo prvního (příp. druhého) dílu to však zdaleka nemá.

Musím plný počet. Film je to skvělý. Rádobypřechytralé kecy některých rozumbradů neberte vážně. Proč hledat ve Vetřelci Davida Lynche, Woodyho Allena nebo Wernera Herzoga? Vždyť už první Vetřelec byl parádní atmosférická sci-fi vyvražďovačka. A v tomhle se jedničce nejvíc podobá Prometheus (který je boží!) a stejně tak Covenant. Navíc oba filmy k té "jen vyvražďovačce" přidávají spoustu myšlenek navíc, hlavní je samozřejmě touha poznat svého stvořitele, odkud jsme, proč tady jsme, jaký máme cíl. A jestli je i tohle ještě v nádherném Ridleyho vizuálu pořád málo, tak ať si sbalí svůj hipsterský psací stroj a odtáhne na Krymskou nebo na náplavku. Covenant je výborný a napínavý (občas sice očekávatelný) film, který si Fassbender ukradl sám pro sebe - jeho Walter a David jsou absolutně bezemoční stvoření - více než důstojný následník Rutgera Hauera z Blade Runnera.

Kliky před hradem, mnišský vokální kvintet, počítání devíti hodin, stylově rozmanitá hudební čísla a stále krásná Karen David.

Původně jsem tady měl jen tři, ale viděl jsem ten film od té doby několikrát a určitě se na něj zase někdy podívám. A to už je fakt, který nemohu říct o mnoha filmech. Jasně že ke to nelogické přeplácaná slátanina, ale Geoffrey Rush je tak okouzlující, že jsem vlastně vždycky fandil nejvíc Barbossovi. A tu přemíru akce jsem ochoten vydržet, občas je proložena nějakým vtípkem, občas westernovým setkáním.