Monstrum

Film, který by byl velice zajímavým a působivým dramatem v němž sebejistý autor je zničen svým vlastním dílem. Nebo politický thriller o tom, jak skupina umělců se dostala do křížku s politickým aparátem. Či melodrama o vztazích umělců na pozadí čistek 50. let a stavby jednoho uměleckého monstra. Takto samostatně mohlo být Monstrum opravdu kvalitním a krásným snímkem. Bohužel, snaží se být tím vším a bohužel kvalitativně klesá pomalu až k odpadu. Navíc technicky je snímek též na budu béčka, neboť střih má často problém navázat na další scénu či obsáhlé (některé) scény nemají dostatečný počet komparzistů. Jaký je výsledek? Unylé drama podle skutečné události, které je jen stínem možných kvalit, kterých mohlo dosáhnout. 50% (29.05.2017)

Zdařilý film, který bych si dovedl představit sledovat i v kině. Má jasný záměr a cíl, tah na branku, ale není triviální. Herecké výkony jsou spolehlivé a přesvědčivé, nepřehání se melodrama. Film je přímočarý jako hlavní hrdina, který se za všech okolností snaží nahlížet na život věcně a bez sentimentu. Těší mě, že jsem zase jednou viděl Jana Novotného v zajímavé roli, protože jeho styl a charisma jsou mi blízké. (05.06.2023)

Před shlédntím filmu jsem na něj četla opravdu příšerné kritiky. A radějij vůbec nic nečekala... no a ejhle! Když jsem na něj jen tak prostě lidsky nakoukla, nejenže nedošlo předčasně na vypínač a zůstala jsem až do konce, ale překvapivě mám ještě druhý den toto vyprávění, příběh i atmosféru dost silně pod kůží. To se mi u špatných filmů nějak nestává. Buď tedy blbnu, nebo to provedení vážně nebylo tak hrozný... (Dávám hvězdičku navíc za to překvapení). (29.05.2017)

Monstrum se nějak nedokáže rozhodnout, jestli být groteskou o absurditě doby, osobním portrétem, nebo po vzoru Protektora úvahou o kompromitaci obyčejného normála, který není ani hrdina, ani kolaborant, ale režimní mlýnek z něj nadělá fašírku tak jako tak. Ono je to nakonec jedno, jelikož všechny tři roviny jsou prosté jakéhokoli hlubšího obsahu a postavené na schematické expozici. Vše potenciálně zajímavé, ať už samotná soutěž, tvůrčí proces, kritéria pro výběr, schvalování pomníku, výroba, zásahy shora nebo politické konflikty, se odehrává mimo záběr, a tak místo abychom byli přímo svědky dění a viděli, proč a jak a jestli vůbec se na aktérech podepisuje, dočkáme se maximálně pravidelného schůzování postav, které si mechanicky sdělí, co se zas kde posralo, odhrkají nějaké ty nejznámější události a pak z nějakého důvodu deprimovaně odbloumají ze scény. O době nebo širších souvislostech film neříká vůbec nic, natož o protagonistovi, jehož politické názory bůhvíproč nechává nedotčené a nahrazuje je klišovitým strháváním dokumentů ze zdi. Paradoxně jediným poutavým je prostříhaný bolševický týdeník, jímž si produkce evidentně záplatovala nepostačující zdroje, ale který absolutně neodpovídá neinvnenčnímu pojetí filmu, a tudíž než aby pomáhal dovytvářet nějaký experimentálnější celek, neuvěřitelně z něj trčí. Bolestně televizní i na televizi – ve výsledku není Monstrum o moc životnější než ta pověstná fronta na maso. (29.05.2017)

Je až nepochopitelné, že tak silný námět jde realizovat tak blbě. Proč ty milostné trojúhelníky (a proč tolik milostných trojúhelníků)? Proč ta návodná hudba? Proč tak polopatické dialogy? A proč ten Čtvrtníček? No probůh?! Stačilo by se jenom trochu soustředit na zjevný potenciál námětu. Vlastně vyžadovalo mnohem víc práce to zkazit, než kolik by stačilo na to udělat to mnohem líp. (29.05.2017)