Recenze (86)
Počátek (2010)
Vnímaní času, mechanismus snění, nekonečnost lidské mysli. Myšlenky se uchytily, vykvetly ve stromy a vytvořily nádhernou zahradu. Za tohle vnuknutí ti Chrisi děkuji a ani tě za ten nepovolený vstup do mé hlavy nebudu stíhat.
Dalkomhan insaeng (2005)
Ta největší hořkosladkost v životě nastane ve chvíli, kdy si uvědomíte, že váš sen se nikdy nemůže stát skutečností.
Napoleon Dynamit (2004)
Už jen ta odvaha natočit něco tak nesmírně dementního se musí ocenit...
Pod vlivem lásky (2008)
Láska a nenávist k sobě mají skoro stejně blízko, jako víra a bláznovství. Nejzvrhlejší, nejšílenější a dost možná nejkrásnější romantický film.
Poslední samuraj (2003)
Je to místy dost naivní a americké, ale čert to vem. To nádherné prostředí spolu s kouzelnou hudbou donutí diváka se s Tomem sžít při jeho hledání ztracené cti a duševního míru. Souboje jsou povedené a choreograficky uvěřitelné, a to ať už je řeč o menších potyčkách či velkolepých bitvách. Taková meditativní koupel, ale i akční sprcha zároveň.
Hellou goseuteu (2010)
Na to, že tu je napsáno jen "komedie", mě to emočně vyždímalo víc než mnohá dramata. Škála obličejů, kterými disponuje Tae-yeon Cha je neuvěřitelná a člověk se mu prostě nemůže nesmát. Bravůrně ovšem zvládá i vážné scény, které později nenechají jedny oči suché. Opět jsem utvrzen v tom, že v podání emocí ve filmu, jsou jihokorejci bezkonkurenční.
Muž odnikud (2010)
Majitel zapadlé zastavárny se shodou náhod zaplete do drogových neshodů mafie. Nebo že by se mafie připletla do cesty majiteli zastavárny? Zhruba ve stejném tempu v jakém se odkrývá minulost temného rytíře, se začne pomalu ukazovat pravá tvář filmu. Nechuť k jihokorejskému podsvětí průběžně vzrůstá a akce pozvolna nabírá na intenzitě i promyšlenosti, aby mohla následně vyvrcholit v nezapomenutelné finále. Po režijní, herecké i hudební stránce bezchybné.
Zprávy TV Onion (2008)
Inspirace humorem Trey Parkera a Matta Stona je zde víc než zřejmá. Satira, útočící převážně na všechno americké, s nějakým tím ponaučením na konci. Jenže v South Parku ty pointy a ponaučení jednotivých dílů skutečně dávají ve výsledku smysl, tady to bohužel nefunguje. I tak se ale jedná o smršť šíleností, které celkem odpovídají krevní skupině mého humoru.
Yeonghwaneun yeonghwada (2008)
Originální nápad jak natočit film o filmu, a také zajímavý pohled na skutečnost, že gansteři vysokého postavení a herci toho mají víc společného, než se na první pohled zdá. Scenář by ale potřeboval ještě dopilovat a místy ubrat na přehnanosti a absurditě situací.
Stranger: Mukó hadan (2007)
Klišoidní příběh s nevýrazným hlavním hrdinou naštěstí vyvažuje slušná audiovizuální stránka a nádherná akce.