koxin

Absolutní masterpiece. Laťka v mnohém stále nepřekonaná napříč MCU.

Očekávání jsem měl absolutně nulová po přečtení všech recenzí prvního dne, že jsem uvažoval, že nepůjdu. Nakonec jsem (možná díky tomu) měl super zážitek, velké překvapení na začátku a skvělé oživení tohoto světa celkově. První Matrix byl skvělý thought-provoking mindfuck, další dva celkem nepovedené sci-fi akčňáky. Ressurections je v první třetině thought-provoking mindfuck a potom povedený sci-fi (a trochu akčňák). Zprvu jsem měl pocit, že tento film celou původní trilogii pohřbívá a směje se jí do ksichtu. Odcházím s tím, že tohle původní trilogii po letech zachránilo a matrixovskému světu to dalo hmatatelnost a imerzi, která se v původních sequelech vytratila.

Líbilo se mi to. Znát tu legendu blíže, mohl bych se víc soustředit na krásné vizuály a poetiku, takže vnímám jako nutnost si legendu i všechen obsažený symbolismus trošku naštudovat a podívat se na film znovu. Obsazení je perfektní, lokace ve filmu nádherné. K plnému hodnocení bych ale osobně chtěl více využít potenciál pro soundtrackovou velkolepost a o 20 minut kratší stopáž. A jsem rád, že měl film srozumitelnou angličtinu, protože české titulky v kině byly podle mě strašné — konstantní středověký feel lze jazyku vložit i jinak než neustálým přehazováním podmětů a přísudků, podobalo se to tak spíš Mistru Yodovi, navíc i v pasážích kde angličtina byla normálně moderní.

Já se bavil mnohem víc než u Reloaded. Až na začátek v metru a v klubu žádné zbytečné natahování, žádná snaha předstírat hloubku jedničky tam kde není. Příběh se hýbe kupředu, konec je v pohodě, i když uspěchaný. Od začátku do konce ve mně několik míst probudilo emoce, byť slabší. Hlavně to má ale jednotný vizuální styl a grády jedničky, to se mi moc líbilo. Jen si říkám, nakolik je možné, že při psaní scénáře nahlíželi přes rameno Jacksonovi u LotR: RotK, neb od druhé půlky tu máme Nea, kterej napříč všemu cestuje do Mordoru ukončit válku čelem nepříteli, zatímco zbytek nevyvolených v Gondor—Sionu už ani nedoufá ve výhru (až na Gandalf—Morfea) až do poslední chvíle — po čemž všem vyčerpaného Nea odnese orel. No, nevím, ale třeba dal nevědomky Tolkien za vznik dost účinné filmařské šabloně.

Rewatchuju trilogii po dlouhé době a musím u dvojky stáhnout hodnocení. Ona ta fundamentální změna stylu oproti jedničce ani nevadí, ale to provedení ano. Nadšeně uvítám rozšíření lore, on sám o sobě ten svět je neskutečně zajímavý a promyšlený a teprve tento sequel to plně ukazuje, ale bohužel je najednou toho strašně moc — postav, míst, historie — aniž by cokoli z nově představeného mělo nějakou váhu nebo význam. V prvním díle, který byl postaven na příběhu, postavách, a především dilematech a myšlenkách, jsem dychtil po každém střípku informace o Matrixovském světě — u Reloaded mi to množství informací bylo ukradené. Postavy, staré i nové, jsou moc fajn, ale všichni působí během filmu tak nějak pasivně, jakoby v kómatu, a to bohužel především ústřední trojka, která si neprochází žádným vývojem. Akce má skvělou choreografii a drží si šmrnc jedničky, ale je jí příliš moc, příliš dlouho, s příliš CGI, a hlavně to nikam nevede. Stále je to fajn film, ale po úchvatné jedničce mi fakt chyběla ta hloubka a tempo, které vám nedovolí se nudit. Možná by to bylo bývalo lepší jako seriál či kniha.

Speechless

Parádní, podněcující, přirozeně krásné a skutečné. Pro mě bez hluchých míst.

Wow. Animovaný seriál zatím svěžími zápletkami, emocemi i hudebním podkresem překonává většinu filmového MCU.

Překvapení. Nečekal jsem kdoví co a první třetina filmu mě vyloženě netáhla. Jakmile to pak ale nabere na otáčkách, začne to být vlastně originální a příjemná záležitost. Finále sice nepřinese nic nečekaného, ale emoce vytáhlo a fungovalo parádně — především zásluhou postavy Millie (která táhne celý film). Humor byl asi cílený na jinou věkovou kategorii, ale cítil jsem v něm trochu nevyužitý potenciál, což se potvrdilo tím, že humorným vrcholem celého filmu je cameo Chris Evanse, které by však mělo být jen třešinkou k tomu, co nám měl naservírovat Reynolds ve virtuálním světě a nenaservíroval. I tak jsem si to ale užil o chlup víc než druhého Deadpoola či videoherního staršího sourozence Ready Player One.

1.série: Nepoznamenaný knihami ani hrami jsem zažíval ekvivalentní pocity jako při první sérii hry o trůny. Witcher skvělé uvádí do bezesporu zajímavého světa a diváka nenechá nikdy zmateným moc dlouho, stejně jako se nebrání vybalit hned ze začátku pořádnou show. Bohužel onen přehršel skvostů a emocí zkraje seriálu nasazuje moc vysokou laťku zbytku série, která nezvládá náležitě vygradovat a samotný konec posledního dílu je tak snad tím nejchladnějším. Tolik kritizované hrátky s časovýma linkama mi osobně nevadí, jen mě pak mrzí, že tvůrci nevyužili těch možností na maximum a něco, dle mě, uspěchali (např. úžasnou Renfri, jejíž návrat jsem si celou sérii neúspěšně přál). Jsem zvědavý, kam mě zavedou další série, a zda se udrží kvalita.