Hanquita

V ZOO nám jednou říkali, jak od sebe rozeznat jedovatého korálovce a neškodnou "užovku" korálovku - "Červená a černá, tahle jedu nezná. Červená a žlutá, smrt tě čeká krutá"... Aspoň tohle si ti nýmandi mohli ohlídat...

Hospodine, pomiluj ny...

Tři hvězdičky, hlavně kvůli tomu koníčkovi... Film je to pěkně natočený a všechno je v něm formálně správně. Bohužel ale tyhle válečné epizody selhávají v tom vyvolat nějakou hlubší, déletrvající emoci. Škoda, protože kolik lidí nebude jen tak bezbolestně plout po povrchu a sledovat téměř lyrické a historkovité zobrazení hrůz války, ale zamyslí se nad tím, jaké ty hrůzy války doopravdy byly? Pro lidi, bez těch pěkných filtrů, i pro skutečná zvířata, nejen pro toho pomrkávajícího, štěstím obdařeného koníčka? A možná to je můj největší dojem z tohohle jinak fajn filmu - bezbolestný...

Konečně český film, který ukazuje, jaká svinstva se mohla dít v oné odporné, šedivé době, bez té příšerné hořkosladké pelíškovské ostalgie, která v našich končinách už tak hezky zdomácněla... Konečně!!!

TOHLE NEMÁ CHYBU!!! Sherlock rules, still! :-)

Spoiler allert! Velice slibný nápad, který ale zůstává naprosto nevyužit. Navíc mě neuvěřitelně štvalo, jak se tenhle film snaží tvářit realisticky, ale přitom je plný pitomostí. Nebo si opravdu myslíte, že v takové situaci by lidé dál v poklidu žili své životy a maximálně si občas řekli "jůů, viděls to včera v televizi?", místo aby plnili ordinace psychiatrů, nebo se po kolenou vydávali do Vatikánu (popřípadě na jiná svatá místa)?? Stejně tak podivné je chování Rhodiny rodiny po tom, co se vrátí domů. Nějaká psychologie postav? Kdeže... Chlápek, kterého připravila o rodinu, žije čtyři roky na hromadách odpadků, ale stačí, aby mu přišla dvakrát uklidit, a hned dostane novou chuť do života. Je rovněž velmi uvěřitelné, že osoba mučená výčitkami svědomí, by s tímhle chlapíkem, který je živoucí připomínkou její viny, vesele hupla do postele... A poslední bonbónek - tenhle chlapík se vydá na Druhou Zemi, aby co? Aby tam své přeživší rodině dělal tatínka č.2? Nebo aby se posadil na lavičku a kochal se skutečností, že kopie jeho rodiny ještě žijí? Pokud to mělo být podobenství, tak to moc nevyšlo. Tenhle film je spíš nerealistickou, nelogicky sflikovanou hříčkou na téma výčitky svědomí a "co by bylo, kdyby", kde naprosto chybí nějaké uvěřitelné emoce.

Velmi rozporuplný film... Malick je jeden z mých nejoblíbenějších režisérů, věděla jsem, co od něj asi tak můžu čekat. A opravdu - ten film je vizuální báseň, kamera strhující, hudba podmanivá. A pak tu máme úžasné kaleidoskopické střípky z rodinného života, kde exceluje despotický Brad Pitt. Pokud to mám brát jako Malickovy osobní vzpomínkové flashbacky a pokus zachytit jakousi "chuť" vlastního dětství, či touhu vypořádat se nějak s otcem (rodiči...) tak ano, skvělé. Ale proč to zároveň musí vypadat jako křesťanská agitka a snaha "to find the real answer to life, universe and everything"...?? To jsem tedy moc nepochopila... Film je to krásný, ale přesto mám skoro chuť jít kvůli výše zmíněnému o hvězdičku dolů. A kamarádům by ho asi nedoporučila...

Politická agitka? Zřejmě si moc neuvědomujete, že pokud se v latinské Americe narodíte do té "správné" rodiny, tak "obyčejné" lidi vidíte tak maximálně z auta, nebo když si během přecházení z butiku do restaurace necháte na ulici vyleštit boty... Dost dobře si dokážu představit účinek setkání se všední realitou, který na mladého idealistického kluka měl jeho road trip z kámošem na motorce... Takže ano, jsou tam scény s humanistickým a sociálním podtextem. Ale rozhodně netvoří páteř filmu. Tohle není snímek o Chem, ale o mladém Ernestu Guevarovi... A je to film krásný, melancholický a plný života, zachycující jeden klukovský sen a jedno dobrodružství... To, že víme, k čemu to pak vedlo, je už jiná věc... A navíc - Bernal je mňam mňam :-)

Příjemný kousek, který netlačí na emoce více, než by bylo zdrávo. Za nejhezčí považuju nenápadný rodinný konec na gauči, který filmu dodává tu obyčejnou uvěřitelnou civilnost, kterou možná trochu ztrácí díky faktu, že se díváme na životní etapu lidí, kteří jsou dost slušně za vodou... Exkurzy do havajské přírody jsou magicky krásné. A místní cajdáky jako hudební doprovod k tomu prostě patří... Co jiného byste chtěli? :-) Mě se to líbilo, i když tu oskarovou nominaci moc nechápu, tu by si zasloužily jinčí, opravdové drámy :-)

Já nevím, ten film má mouchy, ostatně ve svých komentářích je zmiňují jiní, povolanější... Ale prostě se na to krásně kouká, celou dobu jsem se musela usmívat :-) A takový divácký požitek musím ocenit. A jako bonus krásné efekty (potažmo kulisy) a zábavné čurdy v čele s Cohenem :-)