dita.krizova

Klasika v moderním pojetí. Téma zakázané lásky bývá vděčným a stále častějším tématem, a když je ještě napsáno z brka W. Shakespeara, není co dodat. Klasika podána způsobem, že zasáhne i do moderní generace. Obzvlášť se mi líbí, že i přes ultramoderní prostředí dialogy zůstávají stále veršované, což filmu dodává zajímavou kontroverzi. Krásná Julie v maškarních křídlech lásky a setkání u akvárií má něco do sebe, a když k tomu připočtu soundtrack... promiňte, mlží se mi oči.

"You're sleeping on your feet like a horse."... Romantické drama o lásce, které nebylo přáno, ale přesto byla. Tento film jenom dokazuje, jak jsou lidé posedlí tradicemi, a když něco není "normální", běžné, odsuzují to. Dva mladí muži nemůžou být spolu, protože lidé by je nenáviděli. Nenáviděli by je za to, koho se rozhodli políbit a pro koho by chtěli dýchat. Rozhodnutí žít celý život takřka "pod maskou", je neuvěřitelné. Po celý film jsem cítila tu nenávist, ale i lásku a to mě doslova rozplakalo. Dojetím jsem překousla i příšerné nalepovací knírky a kotlety.

Pocit z myšlenkových pochodů herců, scénáristů,.. : "Teď ti nahraju na vtip, tak to dobře opal." Pro mě tam byl až moc vynucený humor, takový moc okatý, násilný. Navíc mi to vůbec nepřišlo o lásce (jak bylo všude psáno). Jdu na romantický film a vyleze z toho, že nevěra musí být, jinak manželství nefunguje. Na rande jak dělané!

Donutil je bavič a vypravěč na jedničku, o tom nemusíme diskutovat. Příběhy mají hlavu i patu, některé jsou vtipnější jiné méně. Jen kdyby pan Donutil nenosil tak hrozné paruky...

Tohle je s prominutím tak pitomý film. Pošuk Budař opět útočí a bere s sebou svého "kamaráda do deště" Krajča, jehož zálibou je onanie při písničkách Hany Zagorové v uniformě svého dědečka. Tohle má být "klenot" české kinematografie?!

Zlo českých filmařů je, že se vždy snaší udělat pokračování k filmu, který měl úspěch (viz. Sněženky a machři) a očekávají stejnou odezvu jako na první díl. Bylo tam pár vtípků, ale tak dobrý jako Bobule to nikdy nebude. Krampol a jeho mafie v čele s Kornem není moc dobrý motiv, zvlášť když se to odehrává na Moravě s těmi krásnými vinicemi a sklípky (ano, jsem z Moravy).

Neuvěřitelně příjemný film o krátké životní epizodě dvou lidí, kteří v sobě najdou víc než jen zalíbení, začnou spolupracovat v hudební skupině, ale osud jim nakloněn není... Úžasné a opravdu moc příjemné písničky z filmu dělají vlastně hudební film, protože tvoří většinu filmu. Pravdou na druhou stranu je, že díky příjemnému, ale strašně jednoduchému příběhu stačí poslouchat úžasný soundtrack, vidět film znovu už podle mě není potřeba, vše je totiž v těch písničkách řečeno. A ta scéna, kdy Markéta táhne vysavač =D

I když mi od začátku byl jasný konec i přece z toho byla inteligentní a zatraceně vtipná komedie se sympatickými herci. Přiznám se, že jsem se takhle nepobavila už dlouho. Bojování o spřízněnou duši může vyznít jako klišé, ale tady měli filmaři šťastnou ruku snad ve všem a pohoda i veškeré emoce vyvolávají odezvu. Zkrátka počin, který zahřeje na duši. (A ta scéna s Hříšným tancem by očarovala každou.)

Když se o někom řekne, že je někdo blázen, první co si vybavím, je postava McMurphyho. Film na kterém jsem doslova vyrostla, a který mě stále dostává svou úžasností a dokonalostí. Pokaždé jsi tam najdu něco nového, něco čeho jsem si nevšimla, třeba jen nepatrný detail, který je naprosto skvělý a díky němu zase vidím děj poněkud jinak, hloub.

Když jsem viděla pod režií jméno Kotka, nedávala jsem tomu moc nadšení. Říkala jsem si, co může takový idol teen filmů a rozšiřitel příšerných hlášek typu "Stříkééj!", natočit. Opak se mi však stal pravdou, neb Kotek vůbec není špatný. Tenhle film byl k zulíbání, milý námět, skvělá změna stylu natáčení a především Terezka... =)