pytlik...

Psát komentáře k tomuhle filmu je zbytečné stejně, jako nosit dříví do lesa, sovy do Athén, nebo jako to, co Helena Vondráčková provedla v rozhlasovém pořadu "Tady to znám", kdy poučovala Pavla Vítka o Řitce. Přitom musí být každému jasné, že Pavel je s tímhle místem velice důvěrně obeznámen, že. Proto napíšu jen to, co se mi na téhle skvělé komedii od nikdy nelíbilo: a) Otíka mi bylo líto b) Hrušínského doktor byl nevyčerpatelnou studnicí příšerných klišé a děsivé rozšafnosti(by mě třeba fakt zajímalo, jestli zcestoval celou planetu, že může říct, že "máme ty nejkrásnější holky na světě").

Naprosté zjevení v televizní tvorbě. Guštafík má velkou smůlu (a Shakespeare velké štěstí), že se narodil ve dvacátém a né v šestnáctém století. Vzhledem k tomu, že se podle slova distributora jedná o reálne príbehy obyčajných ľudí, se divím, že si Slováci nepřejmenovali svou hymnu na "Pod Tatrou sa blýska". Taky už je mi jasné, v které zemi se prodá nejvíce ucpávek do uší, plastového nádobí, nerozbitného skla a proč by měl Hejkala a stréca Pepina hrát vždy Slovák. Vědci taky ušetří spoustu peněz, páč kvůli studiu italských domácností nemusejí jezdit do drahé Itálie, stačí se podívat na chudší Slovensko. Jinak bych pochválil výběr herců, viděl jsem zatím tři díly a všichni hráli velmi přirozeně, uvěřitelně a s velkým nadšením.

Pět hvězdiček dávám kvůli tomu nečekanému, doslova bleskovému závěru. Musím říct, že něco takového mohl vymyslet jen vysoce kreativní člověk, který se jen tak něčeho nelekne. To bylo tak jediné plus filmu. Ba ne, ještě další plus za perfektní tip, jak zabránit holce jít na rande, se kterým nesouhlasíme (vyzvracet se jí do výstřihu). Na druhou misku vah musím bohužel dát mnohem víc věcí, např. gerontofilii toho bezdomoveckého surfaře. Místo aby si toužil po nějaké mladé kočce, představoval si umělou obstarožní Pamelu. To by mohl být příklad do učebnic matematiky pro první stupeň: Když se z jedné pet flašky vyrobí jedna flísová bunda (aspoň podle nápisu na kontejnéru na plasty), kolik by se jich vyrobilo z Pamely? Pak taky by se měl nad sebou zamyslet režisér, když dělal konkurs na ty Švédky. Přece na holky, co choděj dobrou půlku filmu nahoře bez, nevyberu ty s nejmenšíma a evidentně nijak pevnýma ňadrama. Každá jiná žena, co se ve snímku mihla, je měla na první pohled daleko lepší. No, dost možná maj v Americe nějakej zákon, že jako nepřitažlivý prsa se nepovažujou za sprostotu a můžou bejt i ve filmu pro mládež.

V tomhle díle jsem jednoznačně fandil strýčku Renému, páč se projevil jako značně kreativní jedinec s velkou fantazií, zato Anče a Pepík se ukázali jako pořádný potvory, když měli to srdce mu to zkazit.

Pár poznámek: 1. Proti plánu přestěhovat ohrožené lidstvo a delfínstvo na Měsíc protestují ti druzí zmínění - proč, vždyť na Měsíci je tolik moří? 2. Proti kometě přesun kontinentů nepomůže, i když žbuchne do vody, změní klima natolik, že Země nebude obyvatelná (nehledě na delfíny, viz bod 1, z jejich pohledu musí být ten přesun kontinentů projevem vrcholné lidské sobeckosti... vůbec bych se nedivil, kdyby za neúspěchem expedice Adam měli nějakým způsobem prsty, nebo spíš ploutve, oni.) 3. Ti plešatí lidé jsou vyslovený logický lapsus. Plešatost by se šířila pouze tehdy, kdyby byla sexy a lidé si vybírali protějšky podle hesla, čím míň, tím líp. Pak by v dlouhodobém horizontu holá hlava doopravdy zvítězila. Ale lidé budoucnosti se ve skutečnosti za svou lysinu stydí. Možná také, že kromě doby železné, bronzové apod. byla i doba vzteklá, minimálně v jednom českém přitroublém filmu, který jsem viděl nedávno, hlavní hrdina prohlásil, že mu „vztekem slezly všechny vlasy“. 4. Řešením celého problému s kometou by bylo přesunutí všeho lidstva hluboko do minulosti, mohli si užít přírody dosytosti a nedělních pikniků s dinosaury. 5. Film je důkazem, že v budoucnosti feministky nezvítězí, CML má hluboký mužský bas. Místo aby měl buď nějaký pisklavý ženský, nebo neutrální androgynní. 5. V budoucnosti buď nebyly akční filmy, nebo na ně Dáda zásadně nekoukala (neboť měla vlastní, výživnější kovbojky s Felixem, pro kterého musí ladit jen senát, nálada doma je mu buřt), když jí tak vylekalo pár starých nekvalitních filmových pásků. 6. Soucítím s tím hlídačem na stavbě, kterému nikdo nevěří, co viděl… Bůhví, kolik z nás v životě uvidělo podobné věci, ale byli nalití, popř. si je nějak „logicky“ vysvětlili a blaženě na ně zapomněli. 7. Celkem by mě zajímalo, jak to v budoucnosti měli se sexem? Celá ta čtyřka na mě působila poněkud frigidně, i když měli ve svém středu Dádu v nejlepších letech, a byli dlouhé noci pospolu uzavřeni v malých prostorách, nikdy nedošlo k tomu, že by se ráno probudili a zničehonic si začali tykat, v českých filmech samopříznak toho, že k něčemu v noci došlo. No, je dost možný, že se mravy změnily a v budoucnosti si lidi vykají, ať se stane cokoli. Ale ani žádný jiskření mezi nima neprobíhalo, čemuž jsem nemohl uvěřit ani já, ani Cízler, příhodně návštěvníky varující „žádné vylomeniny!“. Je také možné, že ta chladnost vyplývala z toho, že se lidé budoucnosti nestyděli za nahotu, takže ji zcela oderotizovali a sex pro ně přestal být zajímavý. I když… ten doktor měl takový záchvěvy orlovství, snažil se lovit tamější kočky (kromě chudáka Molavcové, ale v tom případě se mu ani nedivím). No jo no, ale to nebyl člověk, to byl Datel, že jo. 8. Amarouny – vskutku fascinující pasáž, coby dítě jsem se na ní vždycky těšil nejvíc. Jako dospělému mi vrtá hlavou, při jejich přípravě se v želatině objevuje spousta pokrmů, které jsou ale posléze rozpuštěny. Návštěvníci ale přitom tyhle pokrmy neznají, v minulosti na ně čučí jak šest na osm. A co mě na amarounech zaujalo nejvíc, je, že při přípravě vydávají zvuky, daleko sofistikovanější, než je u nás poskakování poklice na hrnci, bublání vařící se vody atd. Holt pokrok je pokrok. 9. Vzhled CML mě hrozně zklamal. Velká skleněná krabice a v ní v podstatě jen vzduch a pár blikajících větviček, za který by se styděl i ten nejskromnější vánoční stromek. To mě teda jako uráží, něco takovéhleho by mělo být chytřejší než já, kterej má v hlavě miliardy neuronů, miliardy spojení mezi nimi a vzduchu jen minimálně!?

No vida, takovej program SETI na vyhledávání mimozemšťanů spolkl milióny dolarů, zaměstnal tisíce počítačů na celém světě, které by přitom svůj výkon mohly věnovat ušlechtilejším věcem, třeba těžení bitkojnů, a nenašel nic. A přitom stačilo, aby se vědci zaregistrovali na csfd a zjistili by, že se ufouni stahujou právě na tenhle web. Jednak se stačí podívat na úroveň zdejších diskuzí, jednak na hodnocení určitých filmů. Třeba tomuhle filmu by každý normální pozemšťan dal čtyři až pět hvězdiček, neb se jedná o snímek velmi vtipný, s kriminální zápletkou, že by i Columbo koukal, a v neposlední řadě s perfektními hereckými výkony. Ovšem zdejší mimozemšťané mají evidentně jiný vkus.

Jemně bych upozornil místní konzervy (převážně) náboženského rázu, pšoukající zde výroky typu, že peklo je ve filmu zcela nesprávně vykresleno jako spravedlivé a kladné, že se mýlí. Neb zlí čerti by přeci brali do pekla zásadně lidi nábožné a dobré – co by jako měli z toho, trápit své soukmenovce, lidi – padouchy, aha?! S těma jsou naopak jedna ruka a největší kámoši. Takže je jasné, že čerti jsou spravedliví a dobří jedinci, s mírnou zálibou v BDS (masochismus škrtám). Také jisté fanfarónství je jejich slabou stránkou, film by se zkrátil minimálně na čtvrtinu, kdyby se Vetchý plížil ke své oběti nenápadně a přepadal ji ze zálohy, a né že se před ní postaví v celé svojí kráse a zakřičí, tak pojď do pytle! Jinak snímek pochází ze starých zlatých dob, kdy lidé byli ještě relativně normální a měli zdravý náhled na život a věci kolem něj. Zatímco tehdy zarostlého člověka označovali zcela správně za čerta, příšeru apod., dnes se najde spousta jedinců a jediněk, kteří muže podobného imiče považují krásné a přitažlivé. Nad čímž my, hrdí majitelé estetického vkusu, jen nechápavě vrtíme hlavami.

Moje hodnocení nadevší pochybnost dokazuje, že naprosto platí ono staré známé obecné pravidlo, že jako stačí, když mladá hezká hubená holka ukáže ve filmu prsa, a film má hned plné hodnocení.

K zavedeným úslovím "nosit dříví do lesa", "nosit sovy do Athén" a "nosit koblihy do diskuze na novinkách.cz" bych zařadil nové "psát pochvalný komentář na Jáchyme".

Tento film mě svou realističností oslovil daleko víc než všelijaké we-fi (perfektní termín vymyšlený jedním geniálním uživatelem). Pistolníci se tu občas i netrefili a o střeleckém umění hlavního hrdiny nemůžeme říct ani ň, páč si vystřelil jen jednou a tu zem, na které stál, sice trefil perfektně, ale to by myslím zvládl každý. A propó hlavní hrdina, ten jediný možná působil poněkud nerealisticky, páč od koho se mohl nakazit tím extrémním mirkodušínovstvím, když Foglar v té době ještě nežil, aha!? Jinak té jeho potenciální manželce se nedivím, že jím pohrdla, spíš připisuju vinu Peckovi. Vono totiž jako nedbat na imič je sice chvályhodné, ale ocaď pocaď, že jo. Pro příště bych mu doporučoval držet se proslulého haškovského hesla "Dělej si, co chceš, ale mluv o sobě jen to nejlepší!". Taky mě určitým způsobem fascinuje, že většina westernů se odehrává prakticky v poušti, ty osady stojí v místech, kde se nezelená ani lísteček, takže zemědělství nebo chov dobytka nepřipadá v úvahu, a přesto prosperují, lidé vypadají nakrmeně a napitě. A já se ptám, jak to? To jim tam jako bůh sesílá manu, kterou stačí jen sbírat, či co?