Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Animovaný
  • Krátkometrážní
  • Drama
  • Akční

Recenze (1 545)

plakát

Já nejsem já (1985) 

Ač to mnohým bude připadat neuvěřitelné, prosba k úplňku skutečně funguje. Kdysi jsem se pod vlivem tohoto filmu snažil čenžnout svůj starý trabant za něco reprezentativnějšího. Upřímně jsem se k Měsíci modlil, a hle, když jsem ráno přišel na parkoviště, výměna skutečně proběhla. Bohužel s někým, kdo žádné auto neměl... Jinak k nezapomenutelným scénám snímku patří určitě ta s esenbákem Potměšilem, který se v reakci na Kaiserovo vysvětlování, že si s Nárožným nevyměnili fotku v občance, ale rovnou celé obličeje, zeptá: Schválně?; Švandové konstatování, že dobrácké oči na muži nikoho nezajímají; perfektní Kaisrova mimika, když hrál Nárožného; rvačka hlavních postav.

plakát

Jan Žižka (1955) 

V minulém týdnu jsem cítil k Žižkovi takovou úžasnou blízkost, stala se mi totiž podobná nehoda jako tady v tom videu. Proto jsem se díval na tenhle film, abych si oživil, co mě mohlo čekat a musím tedy říct, že přestávám bejt vděčnej těm drahým brýlím, co jsem měl na nose a které obětovaly svoje jedno sklíčko, aby mě uchránily od stejného osudu. Neboť co si budeme nalhávat, Žižka vděčí své výjimečnosti právě díky své jednookosti: 1. Nemohl po žádné dívce házet očkem, páč by se stal slepým. Neztrácel tedy zbůhdarma čas v nesmyslných radovánkách a věnoval se radši studiu vojevůdcovského umění. 2. Díky jeho pásce přes oko byl naprosto nepřehlédnutelný a jedinečný, každý husita hned viděl, kdo je jeho velitel, a nestalo se tak, že by omylem poslechl nějakého troubu, co by byl Žižkovi jen podoben. 3. Byl neohrožený a nepřátel se nelekal jen díky tomu, že jich vždy viděl jen polovinu.

plakát

Jára Cimrman ležící, spící (1983) 

Koukám, kolik je vegetariánů mezi zdejšími komentátory. Neříkám, že se mi scéna s tím střílením králíků/zajíců líbila, ale zároveň mě nepohoršovala, protože předpokládám, že ti ušáci by byli i bez filmu zabiti tak jako tak a jejich mrtvolky určitě nebyly vyhozeny někam na smetiště, ale skončily na talíři. A ve filmu nebyli zbavováni života trýznivějším způsobem než při běžném lovu. Navíc tahle scéna nádherně ukazuje úchylnost Františka Ferdinanda, který masově střílel zvěř jen tak pro zábavu. Ve svých zápiscích na cestě kolem světa např. píše že střílel "bezbranné medvídky koala a opětně žasl nad pasivitou tohoto zvířete, které spadlo ze stromu až po celé řadě výstřelů". Nebo v národním parku v Americe, kde neměl pušku, protože tam je lov zakázán, ubil se svými kumpány aspoň šest krotkých veverek, tchoře a dikobraza jen tak klackem a kameny. A chlubil se, že za svůj život zabil asi 300 tisíc kusů zvěře.

plakát

Já, truchlivý Bůh (1969) 

Nemohu se zbavit dojmu, že příběh je poněkud vykonstruhovaný. Svůdník, kterého hraje Kopecký, by tu nanynku dostal hned, stačilo by se vychloubat nějakým vymyšleným přátelstvím se slavným umělcem. Né, Kopecký to musí dělat tak nešikovně přes Johanku z Arku, na to mu žádná ženská prostě nemůže skočit. No ale aspoň to byla příležitost přivést na scénu výborného Landovského.

plakát

„Já už budu hodný, dědečku!“ (1978) 

Oč neraději potkávám podobné typy jako byl Bergner v životě, o to radši se na ně dívám ve filmu. Taková výborná zábava, Homolkovi našli důstojného nástupce. Jednu hvězdu srážím za konec, byť existuje nezanedbatelná pravděpodobnost, že Kopeckému jeho polepšení moc dlouho nevydrželo.

plakát

Jedenácté přikázání (1935) 

Fakt ty tři přátele nechápu. Takový jednoduchý předsevzetí, nikdy se neoženit, a minimálně jeden ho není schopnej dodržet. Přitom každej rozumnej člověk ví, že kvůli jednomu uvaření si nemusí kupovat celej hrnec, kvůli jednomu úklidu celý koště, prostě stačí se obrátit na hodinovou manželku a má to rychlejc, levnějc a hlavně bez řečí. Jo, kdyby si ti pánové dali nějaký těžší předsevzetí, třeba že každej den sněděj pouze jednu lžičku nutelly, když maj k dispozici plnej kelímek nebo naopak, že sněděj víc jak jednu lžičku melasy za dva dny, tak to bych pochopil, to se zkrátka dodržet nedá!

plakát

Jeden svět nestačí (1999) 

Bondovka s od počátku bezkonkurenčně nejstřelenějším hlavním padouchem. Američané se (opět) z tohoto filmu poučili a podle tajného rozkazu M-258 mají důstojníci v případě války sebrat vojákům v první linii helmy. Stačí na prvních pár hodin, pak už jsou vojáci dostatečně střelení a necítí bolest ani strach. Pravda, moc dlouho nevydrží, ale probůh, to je přeci fuk, žádný nepřítel nevydrží odolávat takové armádě déle než pár dní. První bondgirl se zase tak nepovedla, moc rozumu a smyslu pro realitu nepobrala, jak jen si mohla myslet, že se může stát osudovou ženou pro člověka, který střídá baby tak rychle, že se ani nestačí nakazit žádnou pohlavní chorobou (než se ty chlamýdie, viry HIV, kapénky a syfilisy zorientují, kdo je kdo, Bond už zase včelaří u jiné)? Zato ta druhá bonddívka se mi jeví tou nejlepší ze série, pravda, nebyla asi pozemského původu, protože táák chytrá a táák hezká, to se tady nevyskytuje. A přitom je to ideál, když jistá činnost po nějaké (dlouhé) době omrzí, může si s ní člověk po večerech počítat derivace!

plakát

Jedlíci aneb Sto kilo lásky (2013) odpad!

Až dosud jsem se domníval, že název TV stanice CS Film/Mini/Horor v tom posledním poněkud přehání, ale tento pátek mě vyvedl z omylu. Myslím, že pokud se Magnusek starší doví, že se Troška někdy v zimě 1983 placatil kolem Náchoda, bude mu to asi dooost vrtat hlavou. Zajímavost: Ač byl film o odvykací kúře, herci se v jídle mimo kameru nijak neomezovali, a udělali tak světový rekord v množství sežraných potravin během natáčení. 115 kuřat, 5 (celých) prasat, 100 kg brambor, 50 kg rýže, 6 krav, 680 piv a 350 konzerv nejstrašlivější zbraně, jakou kdy lidstvo vymyslelo - lančmítu. Dále se pak scénáristovi ztratil jeho papoušek, kameramanovi pes, skladatelovi bažant z pod postele, osvětlovači z koupelny mýdlo s jelenem, v hotelu někdo ukroutil ve dvou pokojích kohoutky u umyvadla a Bolek Polívka dostal dopis od neznámé fanynky, lákajícího ho na odlehlý kout lesa poblíž místa natáčení. Policie dosud případy nevyřešila. V největším podezření je Chára s Magnuskem.

plakát

Jeho fotr, to je lotr! (2004) 

Ten pocit, když člověk přijde ze zaměstnání, kde celý den utrácel psy, pořádal přednášky pro důchodce s výhodnou nabídkou hrnců, popř. vysvětloval kroky a názory pana prezidenta, pustí si televizi a zjistí, že na tom ještě není tak špatně, že jiní jsou na tom daleko hůř. Protože kam se ta jeho práce hrabe třeba na roli takového Hoffmana, který nám hned svou první větou na plátně sdělí, že má jedno varle níž (ale to druhé zase výš, takže v průměru jsou přesně ve středu)!

plakát

Jen ho nechte, ať se bojí (1977) 

Když jsem poslouchal kvalitu Sobotou složených filmových písniček, tak musím zásadně protestovat, aby se jakkoli strašil. Právě naopak, je nutno kolem něj našlapovat doslova po špičkách, hlavně ať z něj probůh něco nevypadne! A Helena se už naštěstí taky vypracovala do hodně zralého věku, takže nehrozí, že by někdy zase hrála „príma žábu“ jako v tomhle filmu.