Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Animovaný
  • Krátkometrážní
  • Drama
  • Akční

Recenze (1 544)

plakát

Nejlepší přítel (2017) (TV film) 

Nás příznivce Kamarádů do deště nejvíc potěšilo to, že Vaculík a Tofi maj víc než zdatný následovníky. A narozdíl od dalších veleděl, co jsem letos na vánoce zhlédl, oči nebolely ani z ženských hereček, ba přímo naopak.

plakát

Nejlepší ženská mého života (1968) 

Film je sice označován za komedii, ale poučí víc jak většina dokumentů na čt2. Třeba já si z něho odnesl následující desatero: 1. Když plánuješ něco nekalého, nedokazuj si odvahu diskuzemi s policajtem. Za a) si tvůj ksiftík zapamatuje a za b) pošle na příslušná místa echo, že se blíží inspektor, tím pádem se počet pozorných očí minimálně ztřicetinásobí 2. I když udavačema pohrdáš, předcházej si je 3. Večer před akcí nepodceňuj přípravu, pořádně se vyskákej, ať ti druhý den éros neobluzuje smysly 4. Pamatuj, že k nesmělému úsměvu, kterému žádná žena neodolá, musí mít člověk talent. Třeba já ho vyzkoušel na kolegyni, co sedí naproti mně v práci, a dostalo se mi reakce, že prý mi říkala, že dát si místo oběda půlkilovou nutelu nebyl dobrý nápad. 5. Jsi-li vášnivý zubař, přesvědč servírku z maloměsta, že na ni v Praze čeká štěstí, ve vlaku si s ní pak náramně užiješ 6. Ne každé desatero musí obsahovat deset mouder.

plakát

Nejmladší z rodu Hamrů (1975) (seriál) 

Pár poznámek: 1. Že Hamrovi nikdy nevlastnili hlídacího psa, nebyla náhoda, dokud Havelková alespoň trochu vládla silami, žádného nepotřebovali. 2. Seriál alespoň zezačátku nepůsobil úplně černobíle, vyznamenávala se zejména výše zmíněná Havelková („v pohraničí je velký bohatství“, „k čemu by byla válka, kdybychom si nepolepšili“), hezky ukazoval, že Sudety byly pro Čechy to, co klondajk pro Američany. 3. Jaký je rozdíl mezi Colombem a Moučkou? Moučka má skleněný obě oči. 4. Třetí díl byl plný zázraků – nejmladší z rodu Hamrů zestárl během měsíce o dvacet třicet let, zatímco ostatní zůstali stejní, Vala přišel během chvilky ke třem dětem a kverulanta Lohniského nabila atmosféra v únorové Praze natolik, že se stal nadšeným komunistou. 5. Ve čtvrtém díle už byli všichni komunisti na přesdržku, a tak mi udělalo velkou radost, že časem přes tu držku někteří dostali (Vala pořádně od osudu, Pešek aspoň tak symbolicky, když po několika dílech šel do penze, juchů) 6. Komunisti měli pravdu, jednotná zemědělská družstva skutečně náramně zvedla úroveň života. Lidi přestali pracovat a stejně neumřeli a měli se dobře. Jenom Hamr tuhle vymoženost nepochopil a v době masopustu místo veselení nosí dobytku kbelíky s vodou, aby ostatní morálně zahanbil. 7. Anglický překlad názvu seriálu je špatně, správně by měl znít „Youngest of the Iron-mills Family“. 8. Dlouhé spory se vedou o to, kdo vlastně udal Prachaře, kdy si pro něj příslušníci veřejné bezpečnosti přišli těsně před tím, než provdal svoji dceru za Hamra. Podle mého názoru se udal sám, neboť slyšel od kovaného komunisty Bláhy, že „svatebčani pojedou na obřad všema našima traktorama!“, a té ostudy prostě nechtěl být svědkem. 9. Se divím, že Jeníka Hamra, když byl takovej odborník zejména přes semeno, nenapadlo jednoduché řešení neustálých překážek, které okolí kladlo jeho vztahu se Šulcovou. Měl jí zkrátka naprcat dítě a bylo by, rodiče už by se určitě neodvážili stát v cestě. 10. Překvapilo mě, že jednoho z družstevníků hrál i strýček Jedlička, ale ono je to logické… Družstvo nemělo peníze na skutečná hospodářská zvířata, a tak je Jedlička před kontrolou imitoval (tzv. systém Potěmkinových JZD). 11. Pořád mi není jasné, jak Hamr z lemplů vychovával pracanty. Jeden díl končí tím, že Hamr sebere otráveným členům zuboženého družstva záhumenky, začne prodávat písek z pískovny a v dalším dílu už si vozí zadek v luxusním vozu a je předsedou nejbohatšího družstva široko daleko. 12. Ten starej komouš, kterýho hraje někdo, jehož jsem viděl poprvé v životě, jehož jméno neznám a ani ho v tom místním telefonním seznamu účinkujících hledat nemíním, byl dokladem, že se socialismus v šedesátých letech alespoň v některých oblastech zcela vyrovnal západním společnostem. Páč ty jeho nápady lze vysvětlit pouze intenzivním braním LSD. Sloučí neúspěšná družstva s veleúspěšným, předsedu veleúspěšného družstva Hamra sesadí a dosadí do vedoucí funkce kádra z jednoho neúspěšného družstva. A sesazeného pošle studovat do Prahy, nešťastný divák pak dva díly musí poslouchat jeho lamentace, jak už je ve třiceti na učení děsně starý. 13. Hamr, kterej v padesátých letech zachránil družstvo prodejem písku, tvrdě a pohrdavě odmítá podobné nápady podnikavých družstevníků v r. 1968. 14. V souvislosti s bodem 13 – Zatímco pro Rychlé Šípy byla nejhorší nadávka „plantážník“, pro Hamra je to „živnostník“. Ještě jsem neviděl nikoho, kdo by tohle slovo pronášel s takovým odporem jako Satoranský (snad kromě ministra Mládka a jeho parazitů). 15. Dietl mě překvapil, že se padouch Prachař objeví v dílu o roce 1968 mi bylo jasné, ale rozhodně jsem nepředpokládal, že se tam objeví jako kajícník a nakonec uzná, že měl Jeník Hamrů pravdu. No, asi se vše připravovalo na červenoknihovní závěr, přece jenom uvědomělý předseda si nemůže vzít dceru nepolepšeného reakcionáře. 16. Hamr byl jasným příkladem, že i mamánek to může dotáhnout na místa nejvyšší. Do čtyřiceti padesáti u maminky a jen co mu umřela, si tam nastěhoval další babu ze sousedství (babu jako doopravdy babu, né babu jako přenesenou babu).

plakát

Někdo to rád horké (1959) 

Film jsem viděl třikrát - poprvé někdy v raném mládí a utkvěl mi v paměti jako jeden z nejvtipnějších. Podruhé pak před pár lety, a naopak se mi zdálo, že humor se z něj nějak vytratil. Ále co, říkal jsem si, to bude tím předabovaným dabingem. Před nedávnem jsem ho ale viděl v původním dabingu bez titulků, a taky už mi taky nepřišel až tak zázračně srandovní. Nicméně pět hvězdiček ze sentimentu nechávám, navíc člověk čím je starší, tím je hloupější, tak mi třeba už některé věci nedocházejí. Překvapilo mě, jak špatnou herečkou byla Marylin... ačkoli podle místních Zajímavostí při natáčení pila jak duha, moc přesvědčivě tu permanentně nalitou Sugar neztvárnila. Ale abych jí jen nepomlouval, jedno se jí musí nechat, byla nejhezčí na place... myslím tedy jako v porovnání s těma druhýma dvěma, Curtisem a Lemmonem.

plakát

Nekonečná - nevystupovat (1978) 

Majka odletěla na Gurun a nechala po sobě na Zemi rakety a všelijaká další udělátka... co s tím? No ano, zrecyklovat v dalším filmu. Celou dobu jsem litoval, že si s sebou Majka nevzala i hlavního dětského hrdinu, jehož nechutný knírek tak vesele zkazil další snímek. A skutečně se nedal přehlédnout, protože ten kluk tradičně převyšoval minimálně o hlavu okolní drobotinu. Mimochodem, asi jsem úchyl přes vousy, ale nešlo si nevšimnout, že takový Zedníček měl ten svůj smeták sice jakž takž udržovaný, ale přesto by člověk neměl sebemenší problém při delším pohledu na něj vrhnout. Kdyby mě chtěl políbit, tak to nedám, a né jen proto, že jsem heterosexuál. Chudák Šplechtová, ta určitě měla na víc. V tomto ohledu to naštěstí trochu zachránil Satinský, protože se film točil v době, kdy měl ještě nějaké to estetické cítění. Zajímavost: Režisér Cvrček posloužil jako inspirace pro postavu popleteného režiséra Kohoutka, kterého v Trháku hrál Smoljak. Při natáčení totiž Cvrček špatně pochopil větu ve scénáři "pionýři vystřelí Zedníčka do vesmíru". Samozřejmě se mělo jednat o Pavla Zedníčka, na kterého měli pionýři pěknou pifku, neboť jim pomocí svých dokonalých půvabů (fáro, háro, sluneční brejle, knír & titul Ing.) neustále odváděl jejich vedoucí Miluši Šplechtovou, takže místo koupání museli hrát jakési přihlouplé branné hry. Tím by taky bylo logicky vysvětlené, proč tak ochotně s vystřelováním pomáhali Lasica se Satinským, kteří si sami na krásnou Šplechtovou brousili zuby a patrně i něco jiného. No ale Cvrček místo toho zavádí na scénu malého pionýra jménem Zedníček, který se tak stává prvním dětským kosmounatem. Holt si asi myslel, že když první kosmonaut byl slévač a první kosmonautka šička, tak první kosmonautče musí být také od nějakého řemesla.

plakát

Němý Bobeš aneb Český Tarzan (1997) (divadelní záznam) 

Opona by měla dostat čestný odznak od klubu českých turistů, za tohle představení urazí delší vzdálenost než leckterý člověk za celý život.

plakát

Není sirotek jako sirotek (1986) 

Překvapivě vtipné a svěží dílo. Ondřeje Havelku sice moc rád nemám, neb hlasem připomíná soudružku ze školní družiny, která se jmenovala René Janků, ale v tomto filmu se celkem dal snést. Navíc to chudák vůbec neměl lehké, soucítil jsem s ním, matka pomocná stráž VB (může člověk vůbec klesnout hlouběji?), partnerka hodně ostrá ženská, která si každý den cvičí své velitelské schopnosti na 26 prasatech, takže je proti ní absolutně bez šance, nezbývá mu než stáhnout uši a sklopit ocásek. Potěší kostelník Kostelka, Josef "Spejbl" Bláha v roli hospodského a zejména Jandákův přísný kukuč, když zjistí, že mu nějaké dítě sáhlo na pendrek.

plakát

Není stále zamračeno (1949) (studentský film) 

Vida, jak snadno šlo vyřešit problém vylidněného pohraničí... Stačilo koupit traktor, vystavit na návsi a každý, kdo se mihl okolo, se na něj přilepil jak moucha na mucholapku. A pro úspěšné přežití v divočině je důležitá vytrvalost, nevzdat se... když třeba neprojde první udání, psát pořád další a další.

plakát

Neonový býk (2015) 

Páč podobný věci jako rodeo vůbec neznám, představoval jsem si něco na způsob býčích zápasů, a řekl jsem si, že film vypínám v okamžiku, kdy tam budou týrat zvířata, páč to fakt nesnáším. Lidi ať si mezi sebou dělaj, co chtěj, to mě nějak netrápí, ale tohle mi vadí. No a vypnout jsem ho nemusel, tohle rodeo je spíš zábavná záležitost, dá se přirovnat k podrážení nohou mezi klukama ve škole, takže se při něm i samotnej býk celkem nachechtá, pokud má smysl pro humor. Jinak se jedná spíš o sociologickou sondu, divák sleduje pár dní života několika postav. Během kterých se nic zvláštního nestane - jako ostatně ve většině normálních životů normálních lidí, že. Čímž teda nechci říct, že by filmu chybělo na konci vyvrcholení, to zas né, dva lidi tam celkem hezky vyvrcholili. Snímek točil poněkud línej kameraman, kterej si chtěl usnadnit práci, prostě většinou někam zapíchnul kameru a postavy se před ní všelijak producírovaly. Takže sledujeme dlouhými nehybnými záběry, jak holčička nese vodu, jak se kovbojové probouzí, co dělají hned po probuzení - bohužel s naprosto všemi detaily, takže ženy se mohou pokochat pohledem na "full frontal" mužské čůrání, ach jo.

plakát

Neporažení (1956) 

Mareše, Deyla a ostatních komunistů mi bylo fakt líto... tolik bojovali za naši vlast, a přitom si neuvědomili, že by je za to Moskva rozhodně nepochválila, protože dělnická třída nemá krvácet v buržoazních národních válkách. Správný komunista se do odboje zapojí až po napadení SSSR, jak nám předvedla naše KSČ. Tím nechci říct, že se komunisti ve filmu projevovali hloupě, naopak, Deyl sice nejprve kulometem kosil co se dalo, ale pak si chytře uvědomil, že na druhé straně stojí taky dělníci, byť v jiných uniformách. Proto se pod průhlednou záminkou zavolání pomoci pomalu vytratil, ačkoli do té továrny mohl zavolat rovnou z kasáren, neboť jak další vývoj ukázal, telefon v pohodě fungoval. Zato Mareš zůstal zaslepený až do konce, navíc prokázal, že nikdy nechoval žádné zvíře, jinak by nemohl protivníkům nadávat do německých psů. Hodně mě pobavil začátek, kde jedním z těch, kdo nejvíc protestoval proti příkazu k opuštění opevnění po Mnichovské dohodě, byl Slovák. To už fakt autoři přehnali.