Neporažení

Úsměvná pohádka, která měla podpořit poválečný mýtus o komunistech, kteří jako jediní byli ochotni v letech 1938- 39 bránit republiku. Příznačné pro celý film je to, jakým způsobem se chovají (a jak skončí) všichni nekomunisté, představovaní Růžkem, Benešem a Chudíkem (pořadí bráno dle stupně vykreslené odpudivosti). Hvězdička navíc za dialog: "On se zbláznil?" "Zbolševizoval." (18.03.2021)

Válečné, heroické, patetické a komunistické jsou přívlastky, které určují ráz tohoto filmového díla. Ano, je zajisté pravdou, že se všichni nedokázali lehce srovnat se skutečnosti vystrašené kapitulace. A ne všechna předání vojenských objektů se uskutečnila mírumilovně. Ovšem je rouhačské, manipulativní a lživé tvrzení, že pouze a jen prostý a v komunistickém hnutí angažovaný člověk se dokázal postavit nebojácně a odhodlaně zvířecímu nebezpečí. Ostatní jsou slaboši, váhavci, zpátečníci a zrádci. Komunista znamená hrdina. Jeho hrdinství se zobrazuje ve velikášských gestech pózy. Nakonec, vyvstane otázka, jak se mnoho pozdějších komunistických funkcionářů mohlo aktivně zapojovat ve prospěch rozkvětu nacistické nadvlády? Pokud se dokážeme přenést přes manipulativní komunistickou propagandu a patetické komunistické hrdinství, zůstane nám vynikající kamera, podmanivá atmosféra i nesměle působivá psychologická hloubka. Hlavní postavou je nerozhodný štábní kapitán Richter (pozoruhodný Ladislav Chudík) se svou rozpolceností mezi vojenskou ctí a poslušností a odhodláním bránit svou rodnou zem. Tato rozpolcenost ho staví na vedlejší kolej všeho dění. A není cesty ven. Hrdinou příběhu je desátník Říha (zajímavý Gustav Heverle), komunista. A proto, pochopitelně, je on přirozený vůdce manifestace odporu, která musela mít velmi nepříznivý dopad na místní obyvatelstvo. Z dalších rolí: prostý vojín dělnického původu, odhodlaný a zamilovaný obránce Pepík (Jaroslav Mareš), další obyčejný člověk, zarputilý halasný obránce a vojín Jarda (Jiří Sovák), zoufalý pragmatik a obětní beránek s nálepkou zrady nadporučík Žáček (dobrý Martin Růžek), starostlivý hlídač vojenského skladu a otcovský rotmistr (sympatický František Vnouček), další prostý hrdinný obránce četař Hrabák (Jaromír Spal), slaboch, opilec a poručík Brandejs (Svatopluk Beneš), nešťastná místní obyvatelka Chválová (Jarmila Kurandová), do obrany aktivně zapojená Chválové dcera Lída (Jana Dítětová), její bezstarostnější sestra Anči (Naděžda Gajerová), místní komunista a hrdina Jura (Rudolf Deyl ml.), další prostí hrdinní obránci a vojíni Janko (Martin Ťapák) a Tonek (Vladimír Krška), či rozezlený německý major (Miloš Nedbal). Je to odporné filmové dílo, díky své nezakryté a pokrytecké komunistické propagandě. Naštěstí, technika filmařiny a některé herectví přináší alespoň malý dotyk uspokojení. (05.10.2016)

Z mého pohledu spíše průměrný film. Tak nějak mi nepřirostly k srdci postavy řadových pěšáků, ale docela sympatický mi byl Ladislav Chudík jako štábní kapitán Richter. Svatopluka Beneše je pro roli ožraly škoda. No a ideologie - mohlo to být i horší. Proč to, že se mi při zaslechnutí jména Klement Gottwald stavějí chlupy na zádech? Tři hvězdy, víc určitě ne. (371.) (17.06.2008)

Film velmi volně založený na skutečné události, která se stala v noci ze 14. na 15.3.1939 ve Frýdku-Místku u Czajankových kasáren. Ladění je pochopitelně dobové, charakterní obránci jsou samozřejmě převážně komunisté, v rádiu se poslouchá Moskva, prvorepublikoví důstojníci nejsou sice všichni zrádci, ale to nejlepší, co udělají, je, že s nechutí plní rozkaz neklást odpor nebo se zastřelí. Přesto bych jako největší problém viděl ne politické zabarvení (vzhledem k době a tématu to není zdaleka taková tragédie) jako v nevěrohodných, místy příliš patetických dialozích. Pokud se však střílí, vypadá film dobře, některé scény vypadají trochu jako předehra k přestřelce v pozdějším Sequensově Atentátu. Za mě tři hvězdy a mimochodem bych docela rád viděl film či seriál o skutečných osudech Karla Pavlíka, velitele kasáren. Ten krátce po obsazení protektorátu vytvořil skupinu, která pomáhala československým vojákům za hranice, pak se zapojil do odboje, byl později zrazen a v roce 1943 popraven. (06.09.2014)

Mareše, Deyla a ostatních komunistů mi bylo fakt líto... tolik bojovali za naši vlast, a přitom si neuvědomili, že by je za to Moskva rozhodně nepochválila, protože dělnická třída nemá krvácet v buržoazních národních válkách. Správný komunista se do odboje zapojí až po napadení SSSR, jak nám předvedla naše KSČ. Tím nechci říct, že se komunisti ve filmu projevovali hloupě, naopak, Deyl sice nejprve kulometem kosil co se dalo, ale pak si chytře uvědomil, že na druhé straně stojí taky dělníci, byť v jiných uniformách. Proto se pod průhlednou záminkou zavolání pomoci pomalu vytratil, ačkoli do té továrny mohl zavolat rovnou z kasáren, neboť jak další vývoj ukázal, telefon v pohodě fungoval. Zato Mareš zůstal zaslepený až do konce, navíc prokázal, že nikdy nechoval žádné zvíře, jinak by nemohl protivníkům nadávat do německých psů. Hodně mě pobavil začátek, kde jedním z těch, kdo nejvíc protestoval proti příkazu k opuštění opevnění po Mnichovské dohodě, byl Slovák. To už fakt autoři přehnali. (20.12.2012)