luka4615

Minimalistická dokonalost. Tak zhruba nějak takto lze v jedné úderné větě popsat snímek Bastarden režiséra Nikolaje Arcela, který na sympaticky skromném půdorysu dokázal načrtnout vtahující drama o pěstování brambor. Jistě, tato alegorie může na první pohled znít poněkud nudně, nicméně právě díky umu tvůrců Vás dokonale vystavěný citlivý příběh naprosto vtáhne. V tomto bodě je ale záhodno přednostně zmínit zemité herecké výkony, z nichž markantně vyčnívá tradičně spolehlivý Mads Mikkelsen a Simon Bennebjerg v geniálně podané záporné roli. Právě výše zmíněné atributy v kombinaci se zkušeně vedeným scénářem vytváří precizně loženou melancholickou podívanou o nezdolné touze, lásce a rodinných hodnotách, od níž jsem se po celou dobu nedokázal odtrhnout. Pokud tedy hledáte neobvykle pojaté drama s drtivými přesahy a zasazené do nádherně divoké přírody, s tímto počinem určitě nešlápnete vedle. Výborná práce!

Vydařený seriálový projekt s neodolatelnou devadesátkovou příchutí, který díky svým přímočarým příběhům a lineárním postavám odsýpá jako čerstvě promazaný stroj. Reacher z produkce Amazonu se díky svému svěžímu přístupu řadí k těm vydařenějším adaptacím milované knižní předlohy. Jistě, sice v seriálu najdeme jisté odchylky, nicméně nějaké malé aktualizace si příběh z roku 1997 přeci jen zasloužil. Za zmínku zde rovněž stojí vtahující vizuál, úžasná hudební stránka a především stoické herecké výkony, z nichž markantně vyčnívá (haha) Alan Ritchson, který se snad pro tuto roli vážně narodil. Pokud tedy hledáte akční seriál, jehož staromilecký přístup v záplavě moderních pojetí tohoto žánru velmi razantně vyčnívá, Reacher je přesně tím pravým po čem Vaše fanouškovské srdce touží. Skvělá práce! (Prime Video) „In an investigation, details matter.“

Surrealistické a vysoce osobité dílo, které ve mně s přibývající stopáží zažehlo touhu poznávat a měnit svět kolem sebe. Snímek Poor Things talentovaného režiséra Yorgose Lanthimose Vás zaujme již od vkusně stylizovaných úvodních titulků, které dávají velmi srozumitelně vědět, jakým směrem se on a tvůrci v tomto projektu vydávají. Bez sebemenších vytáček jsme tedy doslova vhozeni do vtahujícího dekadentního světa s lehkou futuristickou příchutí, v němž všechny exteriéry, interiéry a pestrobarevná paleta lidí žije svým vlastním životem. Zkrátka zde máte velmi příjemný pocit, že to celé nebylo vytvořené jen za účelem snímku, nýbrž že tento krásný kout světa se možná někde opravdu nachází. Do tohoto všeho je pak organicky naroubována satiricky emancipovaná Frankensteinova nevěsta v podání výtečné Emmy Stone (Oscar?), tradičně spolehlivého Willema Dafoe či Marka Ruffala v překvapivé herecké poloze, s nimiž procházíme mnohdy bizarními a za vlasy přitaženými šílenými scénami. V tomto bodě je záhodno zmínit perfektní scénář, jež se všemi těmito situacemi pracuje s noblesou sobě vlastní, pročež se před Vámi na ploše čítající 141 minut rozestře dokonale vypointovaná mozaika lidské touhy poznávat širý svět a především sebe sama. Právě díky dynamické kombinaci tohoto elementu, naléhavé kamery a precizního soundtracku Vám ta olbřímí stopáž uteče až znepokojivě rychle. Co tedy dodat na závěr? Poor Things určitě nejsou pro každého, není to ten snímek "honosící se" přízviskem divácký.  Avšak i přesto bych vám návštěvu kina doporučil, jelikož si troufám tvrdit, že nic tak nespoutaného na velkém plátně zase pěkně dlouhou dobu neuvidíte. Tohle opravdu stojí za to, věřte mi. Výborná práce! (Viděno v kině CineStar Čtyři Dvory České Budějovice) „I have adventured it and found nothing but sugar and violence.“

Nadějně vypadající začátek byl bez sebemenších skrupulí doslova zašlapán do země nudným příběhem, neskutečně otravnými postavami a zoufalým scénářem, který po většinu času pouze bezradně šustí papírem. Seriál Monarch – Legacy of Monsters se sice může pochlubit skvělou vizuální stránkou, vtahující kamerou a slušným soundtrackem, nicméně výše zmíněné atributy z celého projektu dělají velmi podprůměrnou záležitost, kterou vážně nespasí ani tradičně spolehlivý Kurt Russell společně se svým talentovaným synem. Škoda. (Apple TV+) „This would make everything we have sacrificed worth it.“

Moderní vizuální stránka, v níž se snoubí hutně dávkovaný příběh a uvěřitelně civilní herecké výkony. Úsvit režiséra Matěje Chlupáčka je dokonalou ukázkou toho, že se správnou látkou a nadšeným přístupem lze i ve skromných tuzemských podmínkách stvořit dílo, jež bezezbytku splňuje zavedené světové parametry. Jistě, sice by se dalo namítnout, že v druhé polovině celému snímku začne trochu "padat řetěz", nicméně i navzdory tomuto nedostatku dostaneme skvěle vypadající a hluboce vtahující dílo, které svou nosnou myšlenkou bude určitě ještě dlouho rezonovat (skoro) v každém divákovi. Skvělá práce! (Netflix)

Vytříbená dialogová podívaná, která si po většinu času precizně pohrává s velkým diváckým očekáváním. Snímek Anatomy of a Fall primárně stojí a padá na hereckém výkonu Sandry Hüller, na němž je fascinující jeho nenucená dualita – zkrátka si až do posledních chvíle nejste zcela jistí, zda to její postava skutečně provedla či je jen opravdu nevinná oběť vláčená zkostnatělým francouzským soudním systémem. V tomto bodě je tedy celý snímek dokonalým zosobněním precizního dialogového počinu, u něhož fanoušci tohoto specifického žánru budou spokojeně pokyvovat hlavou. Bohužel, tento nekompromisní superlativ ale nemohu použít u scénáře, který je na užitou olbřímí stopáž až moc "rozmělněný", což má za následek několik hluchých pasáží a občasné trestuhodné sklouznutí do ospalé letargie. Avšak i přesto se ve finále stále jedná o neuvěřitelně vtahující podívanou ze soudní síně, kterou Vám bez sebemenších výčitek mohu jen a jen doporučit. Skvělá práce! „Money doesn't make you happy, but it's still better to cry in a car than in a subway.“

Úžasný dokumentární počin, zachycující dosud neviděné záběry ze stěžejních misí programu Apollo – programu, který úspěšně dostal lidské plémě na jiné vesmírné těleso. Pokud jste tedy, stejně jako já, velkými fanoušky pilotovaných kosmických letů a kosmonautiky obecně, tento počin by Vám určitě neměl uniknout. Výborná práce! (Disney+)

Provokativní psychologické dílo, jehož středem je třídní boj a chronická touha zapadnout. Snímek Saltburn režisérky Emerald Fennel rovněž zaujme saturovanou kamerou, atraktivními exteriéry či interiéry a zvoleným soundtrackem, který působivě dotváří atmosféru "vyšší společnosti". Nesmím zde samozřejmě opomenout i precizní herecké výkony, z nichž ale markantně vyčnívá již tradičně spolehlivý Barry Keoghan. Je tedy vážně velká škoda, že se tvůrcům na tyto skvělé ingredience nepodařilo naroubovat odpovídající scénář, jelikož ten užitý v drtivé většině času pouze lacině klouže po povrchu, pročež působí trestuhodně vyprázdněným dojmem. Bohužel, právě díky tomuto negativnímu atributu snímek Saltburn namísto k hvězdným výšinám zamíří spíše do hlubokých vod filmového průměru, kde si na něj za pár měsíců vzpomene opravdu jen málokdo. (Prime Video) „I'm sorry my performance wasn't good enough.“

Atraktivně originální námět, který je okořeněný nezaměnitelným hereckým projevem Nicolase Cage. Přičtěte si k tomu i kousavě trefnou satiru dnešní společnosti a dostanete třaskavý filmový zážitek, kterému ale bohužel s přibývající stopáží poměrně značně dochází dech. Skoro by se až zdálo (hehe), že tvůrci nevěděli, jak to vlastně celé uspokojivě zakončit. Je to vážně veliká škoda, jelikož vyjma tohoto zjevného neduhu se jedná o velmi vydařené a především odvážné dílo, které vám mohu bez sebemenších skrupulí jen a jen doporučit. Skvělá práce! „One idea we had was to make Obama dream about you.“

Velmi realisticky zpracovaná podívaná, v níž nám tvůrci bez sebemenších skrupulí ukazují, co se v oněch osudných dnech odehrávalo. Režisér J.A. Bayona nedělá žádné zbytečné rušivé odbočky, již v začátku nám nabídne nervy drásající okamžiky ztroskotání letu 571, kde vynikne vtahující kamera a dobře známé tóny z pera Michaela Giacchina. Od tohoto momentu, od něhož sledujeme postupný rozklad naděje, následují další výrazné scény, u nichž se slabým povahám možná udělá lehce nevolno. Bohužel, i přes tyto atributy jsem se neubránil dojmu, že celému ději by více slušela kratší stopáž, jelikož v případě olbřímích 140 minut to celé občas působí trestuhodně rozvláčně. Avšak poté nás z děsuplné letargie vysvobodí dokonalé finále, které utahuje šrouby emocí až na samotné maximum. Co tedy dodat na závěr?  La sociedad de la nieve je i přes některé neduhy skvěle natočeným mementem Zázraku v Andách, který fascinuje i po desítkách let. Jsem vážně velmi rád, že se tohoto projektu chopil tak schopný tým, přičemž nám doručil realisticky děsivý zážitek, který doslova bere dech. Skvělá práce! (Netflix)