irmari

Uf! Tak tento seriál pro mě byl docela šok. Asi jsem čekala, že to bude o něčem jiném, mnohem lehčí téma. Nic jsem o něm na začátku nevěděla, čekala jsem oddychovku. Ale byla to docela kláda, která mně v dobrém smyslu celkem převálcovala. A to ve více ohledech. Pro mě asi první film, který jsem viděla o západním Německu po válce. O tom, co se dělo ve Východním Německu, toho bylo natočeno celkem dost a je to celkem všeobecně známo. Ale nikdy mi tak mrazivě nedošlo, jak moc byla CELÁ německá společnost zasažená nacismem, v mnoha ohledech. A to i na Západě. Nikdy mi vlastně nedošlo, že i na tom Západě se poměry nezměnily jen tak mávnutím kouzelného proutku, s koncem války a příchodem demokracie. Jak ta zkušenost a trauma války a toho režimu byla v těch lidech zažraná. Jak se každý jednotlivě s tím musel vyrovnávat. A vlastně se to neslo (a asi i dál nese) napříč dalšími generacemi, které už si to vlastně nezažily. Celá škála postojů - od těch, kteří si vlastně říkali, že to nebyl špatný režim, jen to blbě dopadlo, přes ty, kdo si uvědomovali a třeba i zažili jeho zrůdnost a museli si najít buď obhajobu pro to, co se dělo nebo to vytěsnit a popírat, přes ty, kdo by to rádi vrátili…. Toto tam bylo jakoby na povrchu příběhů jednotlivých postav, ale vlastně to bylo dost zásadní pro to, co se s nima dělo. Samostné příběhy hlavních postav byly dost drsné, opravdu žádné z nich nebylo co závidět. Musím říct, že někdy si lidi posírají své životy sami celkem systematicky a jen část z toho je vina okolností. Herecké výkony mně ale nadchly, takže klobouk dolů za tento počin.

Jo! Je to zvláštní, ale jako celek to na mně zapůsobilo. Moc jsem to nečekala, protože klasický Vinnetou byl a vždy bude mou první velkou platonickou láskou. Ale tento film je pro mě vlastně přesně tím, čím má být. Příběhem, jak to tak asi mohlo ve skutečnosti být, kdyby to skutečnost byla :-) Má reality přesně tak akorát a přesto zůstává fikcí. A tak to má být. Prostě klasický Vinnetou je jako čtení příběhů o legendě: kde hrdinové jsou ještě většími hrdiny, všechno je heroické a epické. A tento "reálný" příběh je jako když ti někdo prostě a jednoduše vypráví o tom, co prožil. Líbil se mi Olda, který se stal naprosto uvěřitelným a reálným, prostě normálním člověkem. Na Vinnetoua jsem si musela trochu zvykat, ale už během prvního dílu mně přesvědčil. Nerušilo mně ani to, že indiány opět hráli ne-indiáni (snad kromě Nšo-či), byli mnohem uvěřitelnější než v klasické verzi (určitě tomu napomohlo používání reálného jazyka -nebo jeho částí? - nedokážu posoudit). Hvězdičku jsem ubrala za 2.díl, který mi trochu pokazil celkový dojem, protože to poněkud přepískli s hlavním záporákem, už to byla trochu moc fraška. Ale jinak se mi tenhle mini-seriál bez problému zařadil do celkového příběhu. Howgh.

Hlášky z této pohádky už u nás doma zlidověly. Neskutečná nálož vtipů. "Já tady přece nebudu věčně." "Ale budeš." "Ale nebudu!""Ale budeš." "Nebudu!" " No vlastně ano, proč bys tady měl být věčně?"..... "To bylo pořád Hektorku sem, Hektorku tam, a kam to došlo? Já ti to řeknu! Támdle k oknu! Stojí to, civí to a nedělá to nic!" Pokaždé, když ji shlédnu se skvěle bavím.