Lichty

Opravdu parádně natočená rekonstrukce zdrcujícího faktu, kterou Greengrass pojal tak syrově, jak to on nejlépe umí. Parádní výkon Jamese Nesbitta navíc doplňuje pocit z kvalitně vyvedené práce o incidentu, o kterém málokdo z Čechů ví a přesto dokáže bez problému vzbudit pozornost. Zaručeně Bloody!

Bohužel trochu slabší čtyři hvězdičky a téměř naprostý souhlas s Isherwoodem. Do chvíle, než De Niro dokoná své pokání a v objetí Jeremyho Ironse donese břemeno až k cíli, je Mise stoprocentní záležitostí. Poté ovšem přijde na řadu klišé, Nerova postava jde do ústraní a místo atmosférického ponoření do hlubin provinilého člověka přináší Joffe jen spoustu hezkých obrázků a předem nalinkovaný děj o věrnosti církvi. Z prvotního nadšení se stala lehká nuda, kterou ze tří hvězdiček táhne nahoru vynikající Morriconeho hudba, ke které opravdu nemám, co bych dodal. Už jen díky ní stojí Mise za vidění...

Ted Mosby, Architect :)

První polovina si zaslouží bez váhání plné hodnocení a Boylovu tvorbu atmosféry jistojistě oceníte velkým nadšením. Avšak v druhé části, kdy se rozšíří arzenál přeživších, změní scénáristé žánr na ryze akční a pokud přistoupíte na jejich hru, pravděpodobně se budete stále dobře bavit. I když to šlo dokončit lépe, atmosféru mělo 28 dní poté královskou, Cillian Murphy patří k mým oblíbeným hercům a vizionářství Dannyho Boyla v posledních letech se mi opravdu zamlouvá. Názory na film se ovšem diametrálně liší - do které skupiny se zařadíte vy, toť otázka. Já jsem se nakazil poměrně bez problému. PS: Mě se ta hudba zdála dokonalá.

Hrát zde místo Cusacka Dolph Lundgren a Freemanovu roli by nahradil třeba Vinnie Jones, uvažoval bych o třech hvězdičkách a užíval si charismatu obou hlavních hrdinů. Tedy abyste mě špatně nepochopili, Freeman s Cusackem mají herectví na mnohem vyšší úrovni, ale do hlavních rolí tohoto "überbéčka", kde se nešetří salvami ze samopalů, dementními rozhovory a naprosto nereálnými scénami, by se prostě hodil někdo, kdo by jej posunul na hranici zábavnosti. Tato vážná struna ovšem posílá film do hlubokého odpadu!

I přes v Čechách dost běžný televizní look, mají Pravidla Lži překvapivě silnou atmosféru a to zvláště díky dobře napsaným rolím a briskním hereckým výkonům. Langmajer patří k české elitě už delší dobu a proto jsem ještě citelněji ocenil výkony Dulavy, Budaře a dalších, jenž nedostali tolik prostoru, ale zato jej na sto procent využili. Samotný příběh bohužel ale není tak silný, aby se dal brát úplně vážně a proto tu zbývá opět jen ta zmiňovaná atmosféra. Ta je v rámci našeho filmu doopravdy jedinečná.

Rozhodně ne špatný ani nudný snímek o slavném konfliktu v Iwo Jimě, který událost popisuje netypicky z té "zlé" strany. Eastwood se také vykašlal na točení širého moře, pohled z nejvyššího vrcholku hory a na další podobné klišovité obrázky ala Ryan a servíruje dvouhodinové drama uvnitř tunelů, kde se zrcadlí beznaděj posledních místních japonců, kteří píšou dopisy ženám a v dobře natočených flashbacích vzpomínají na domov. A ačkoliv si sympatický generál Kuribayashi zaslouží fandění po celou filmovou stopáž, je to právě nedostatek emocí, který sráží jednu hvězdičku z celku. Pouta války mě přeci jen dojaly mnohem více.

Pohodová akční krimi se čtyřlístkem skvělých herců v hlavních rolích, příjemnou akcí a velice působivou první půlí. Z té druhé, chladnější, ostřejší, ale také i o něco horší, se dá vypíchnout jen závěrečný boj Farella a Martineze na vlakových kolejích. Pár hlášek nebylo špatných (průkazka do knihovny), ale čekal bych jich o dost více, stejně jako režijní invence a většího důrazu na charaktery jednotky. Na slušnou šedesátku se však díky charismatu herců S.W.A.T. dokáže vyšplhat.

Devadesát minut jsem si užíval Hopkinsovu hru a Goslingovu snahu o spravedlnost v příjemném rytmu a zcela jasně jsem uvažoval o vyšším hodnocení. Jenže jak Hoblit rozjel poměrně dlouhou zajímavou kriminálku, nevěděl asi úplně přesně, jakým stylem chce celou věc zakončit. A zakončil to bohužel tím nejhorším, logicky nevyváženým a v reálu naprosto nemožným závěrem, kterým pohřbil veškerou snahu scénáře i jeho v zrcadlech různě se odrážející režii.

Zřejmě nejlepší romantické drama posledních několika let. Skvěle zahrané, dobře stavěné a podpořené tak krásným audiovizuálnem, že snad jediné oko při závěrečném "A la claire fontaine" nezůstane suché. Pátou hvězdičku obstarává opravdu skvěle vybraná ústřední dvojice, kdy Edward Norton i Naomi Watts svým vzhledem skvěle zapadají do celého příběhu.