Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Krimi
  • Dobrodružný

Recenze (74)

plakát

Šťastný smolař (2012) (TV film) 

Na tuto pohádku jsem se z celé letošní plejády těšila ze všeho nejvíce z několika prostých důvodů: Strach, Trojan a Dvořák. Přes mou nehynoucí lásku k této nehynoucí trojici jsem byla i přes několikeré záchvaty smíchu zklamaná. Sice jsou Trojanovy ksichty a dikce i posté vtipné, sice je Dvořák sexy i s příšerným knírem (ano, kupříkladu s kostymérem/kou této pohádky bych si asi popovídala), sice je vidět Strachův režisérský génius - ale v této pohádce to tak nějak nežije v symbióze. Jakožto ani s dalšími pozitivy této pohádky - unibrow nevěsta Babčáková byla k popukání, pan senátor Töpfer trhající chudákovi Holubovi zuby i přes prvoplánovost scény taky super, narážky jako "a taky si mohl koupit titul v Plzni" jakbysmet... tolik výborných věcí by se na té pohádce dalo najít! Ale komu mám vynadat za to, že to dohromady působilo tak rozsypaně! Jo a ke Strachovi patří Miloš Bok. Nebyl a ušní bubínky to mrzelo.

plakát

Video Game High School (2012) (seriál) 

Mně se prostě hrozně líbí nápad spojit klasické americké teen high schoolovky s pařanstvím. Zatímco v "normálním světě" by taková Jenny vypadala jako obltoustlá brýlatá pařanka, tady je nejvíc sexy babe - protože nejlíp paří. Milá osůbka je zde Ki, která programuje i děti pro děti, místo subkultur tu máme drifťáky, FPSáky; no a máme tu i tajné sny o bytí nejlepším DXMistou :-) Myslím, že tak dobrý nápad lépe zpracovaný mít nemůže, ale právě kvůli tomu nemůžu dát 4 nebo 5 hvězd - protože s Oscarovými velkofilmy se to prostě (co se zážitku a zanechaném dojmu týče) srovnávat nemůže. Ale jinak fakt fajn! :-)

plakát

Ztracená brána (2012) (seriál) 

Čekala jsem slabší odvar Ďáblovy lsti, částečně kvůli tomu, že již děj není v mých milovaných Pardubicích, ale jsem více než příjemně překvapená, protože je to dobrý na chlup stejně! Kromě opět dokonalé ústřední trojice se Strachovi opět podařilo vystihnout role vedlejší - přes Pavla Kříže coby úlisného syna oběti, přes podívínského Abrháma až po Matěje Hádka jakožto typizovaného Pražáka (ještě jednou utrousí uštěpačnou poznámku na adresu pardubáků a uhodím televizor). Jsem napnutá jako kšandy a opět tleskám výtečnému Jiřímu Strachovi! P. S. Jestlipak nemá hlubší význam spojení "Kretén všech... Jandáků!" :-) UPDATE po II. dílu: JSEM NADŠENÁ JEŠTĚ VÍC! Dialogy absolutně neunylé - kde se to vidí, narážky na vztahy Pražáků a Pardubáků GENIÁLNÍ, vložky s počítáním sprostých slov HILARIOUS, zároveň jsou ta slovíčka používána vtipně a ne nadužívána jako v jiných produktech televizní výroby,Sumara je čím dál tím víc sexy - no, tak je to Pardubák, že jo...!

plakát

Hrabě Monte Cristo (1998) (seriál) 

Zrovna jsem dopsala slině negativní komentář k zpracování z roku 2002, tudíž si jdu spravit chuť. Hned ze začátku je třeba říct, že kniha o tisíci stranách a o difficulty levelu 99 nelze natočit se vším všudy a přesně. Když ji chcete zpracovat do čtyř stominutových dílů, zkrouhnout a upravit to prostě musíte. A jestli se to někomu povedlo tak, aby z toho Alexander nerotoval v hrobě, tak právě Francouzům a právě tady. Depardieu jako Edmond Dantes tady JE chytrý, důmyslný, a hlavně opravdu naštvaný chlap; Mercedes tady opravdu JE pekelně krásná; Fernand, Danglar a Villefort tady jsou zmije, co se do úspěšného života prohoupali nepoctivě a na úkor poctivého Edmonda. Co na tom, že některé postavy v knize nejsou, jiné jsou v knize a nejdou v seriálu, že Bertuccio má zde důležitější postavení než v předloze. Klidně budu kacíř a řeknu, že Bertuccia tam mohl dát už Dumas víc! Seriálu nechybí akce, napětí, důmyslnost Dumasovi známá, skvělí herci (herecky Monte Cristo a Bertuccio, roli pěkného chlapa zastává obstojně mladý Morell), krutopřísně nádherná hudba... Frr, rozvášnila jsem se, abych si spravila psaním chuť po tom divném paskvilu od Raynoldse, ale pomohlo to. Brzo se na Monte Crista kouknu určitě znova, protože ani naposté mě to nezačně nudit!

plakát

Hrabě Monte Cristo (2002) 

Ach jo. K filmu jsem se dostala přes apely kamarádky, která mě přesvědčovala, že je lepší než francouzské zpracování s Depardieuem, přežila jsem jej jen díky pohlednému Fernandovi a mladému Albertovi Mondegovi - sice tam je pěkný cucák, ale díky Bohu jsem v něm viděla Charlese Brandona z Tudorovců, a to silně pomohlo. Domnívám se, že říct o tomto filmu, že je pouze volná adaptace na Dumase, je silný eufemizmus - protože Reynoldsův Monte Cristo je čirá blbost. Od detailů, jako že Fernand od narození hrabě nebyl, že měl vlastně docela bohatou a špinavou historii, během které se k (nezaslouženému) titulu dostal, až k absolutní ignoraci té Dumasovy ďábelské geniality, co se důmyslných likvidací Dantesových nepřátel metodou bolavého společenského pádu týče; toto je pouhé americké béčko, které si vypůjčilo od francouzského mistra jen (a to pouze některá) jména, prostředí a některé, ale jen některé vztahy a upravilo si je tak, aby se v tom mohlo hodně šermovat, mlátit se jinými způsoby a mohl se tam využít umpalump (teď myslím Jacoppa - ten od postavy bandity sloužícímu Luigimu Vampovi na maximálně čtyři stránky z těch tisíc v knize povýšil na Bertuccia z francouzského seriálu). Plusy za již zmíněného pěkného Fernanda, za repliku Mercedes "Nechci být vaší píšťalkou", za pothrlého Abe Fariu (i když ten pro mě zároveň působí i jako minus - ukažte mi ifského vězně s vlastní knihovnou a osvětlenou celou, nehledě opět na to, že knižní byl úplně někdo jiný a stokrát lepší) a za Alberta (to jen pro to, že ho hrál Henry Cavill). Fíí, asi jsem přecitlivělá, protože to má název jedné z mála knih, které jsem kdy přečetla a češtinářce jsem o tom nelhala (+ která se mi líbila), ale tohle bylo hloupé fakt epochálně. P. S. Fakt nepochopím, jak Fernandovi mohlo nedojít, že Albert není jeho. Předpokládejme, že ho Mercedes s Edmondem počala někdy před jeho zajetím. Těhotenství se muselo projevit až po několika týdnech, a jelikož je její sňatek s Fernandem částečně zdůvodňován jejím požehnaným stavem, muselo k němu dojít až po tom. Albert se tedy narodil v ideálním případě osm měsíců po svatbě - a to je nějaký divný, Fernande? P. P. S. - ty anglicky psané dopisy, anglické nápisy na domech a dokonce na narozeninovém dortu k hrdému francouzskému angličtinu zapuzujícímu národu fakt nějak nejdou.

plakát

Tudorovci (2007) (seriál) 

Když se na tomto místě kouknu na slovenský název seriálu, musím se smát - ale zároveň uznat, že ona tři slova tento seriál velmi dobře vystihují. Bohužel právě kvůli nim musím jednu hvězdu ubrat. Dala bych maximum, protože výprava, kostýmy a naprosto špičkové výkony herců mě k tomuto seriálu připoutaly poslední týden - "vypichola" bych hlavně Rhys Meyerse, Henryho Cavilla a hostujícího Petera O'Toola, jednoho z nejlepších seriálových papežů vůbec. Ovšem - Sex - toho je tam na můj vkus až příliš (vlastně to byl jediný důvod, proč někteří mí kamarádi silnějšího pohlaví snesli sledování prvního dílu). Moc a Intriky - ty jsou v seriálu řešeny prazvláštně. Místo alespoň trochu víc politicky přínosného vysvětlení, jaké má Anglie vztahy se Španělskem a Francií, divák jen sleduje, jak jsou vždy spolčení dva z této trojky proti tomu třetímu a v pravidelných intervalech tento pairing střídají, až jde z toho hlava kolem. Abych se vrátila k pozitivům, za nejzajímavější část seriálu považuji tu s Annou Boleynovou, která byla z manželek nejakčnější (ale nejvíce líto mi bylo a nejvíce ráda jsem měla Katherine A. a Jane). Jako mnoho dalších recenzentů i já jsem především unešená z rozmanitosti postav - ze sebestředného, ale svým vlastní způsobem mermomocí se snažícího krále, z explayboye až skoro nejchytřejší postavy Charlese, z kontrastu živelné Anny a elegatní Kateřiny; z laskavého španělského velvyslance a vlastně jediného přítele Marie, hrdé dcery své matky... Seriál se celkově nesnaží o věrné pojetí historie, ale klíčových bodů se drží - a já si připadám zase o něco chytřejší (odchylky jsem si nastudovala na wiki ;)). Výplň v tom prázdnu bez Sherlocka a bez Game of Thrones to byla bombastická!

plakát

Branky, body, vteřiny (1956) (pořad) 

Je sice zvláštní hodnotit na ČSFD i takové věci, jako je zpravodajství veřejnoprávní televize, ale že je tu v "hrají" uveden Vojta Bernatský, dávám čtyři hvězdy a nepřemýšlím :-) Jeho radost z úspěchů českých sportovců je znova a znova kouzelná.

plakát

Sherlock Holmes: Hra stínů (2011) 

Vemte hodně novodobých zbraní, předěljte je do stylu steam-punku, scénář uzpůsobte tomu, abyste tyhlety hračičky využili, přimíchejte do toho Roberta Downeyho Jr., pojmenujte to Sherlock Holmes, aby to přitáhlo i některé nebohé chudáky doylovského hrdiny. A máte solidní blockbuster, z kterého se pár lidí poprdí kvůli tomu, jak budou vyprávět, jak to má strašně zajímavou atmosféru (neboť to pro tyto lidi bude asi jediný film odehrávající se na konci 19. století, který kdy dokoukali celý). ----- Nevím, jak vy, ale pro mě je Sherlock Holmes detektivka. Kdyby se mě někdo zeptal na to, jak bych natočila netradiční zpracování tohoto tématu, tedy čeho původního bych se držela, odpověděla bych stejně. Nevadí mi pro to (spíše zbožňuji) britské seriálové zpracování s Cumberbatchem - protože i když má iPhone, detektivka to pořád je. A některé logické smyčky opravdu na divákově tváři vykouzlí užaslý úsměv. Za to Ritchieho Sherlock je prostý Iron Man ze století páry; Ritchie se nezajímá, proč má Moriarty pohnutky, jaké má; nezabývá se vůbec tím, čím se má projevovat Moriartyho údajná kriminální genialita (neuvedl žádný příklad; opět srovnám s Sherlockem BBC1 - třetí díly první i druhé série byly prostě "hustý". Jak BBCovský Moriarty vymyslel Sherlockův pád - rafinované. Hra mezi BBC Sherlockem a Moriartym - pekelná. Ritchieho chlapci? Nůůdáá.) Film si prostě tak nějak ubíhá, sem tam si někdo jen tak umře (třeba smrt Irene Adler se stala takovou baj-d-vej věcí, která se začala a přestala řešit v tu chvíli, kdy Moriarty tento prostý fakt zkrátka oznámil), hlavně tam po sobě hodně střílejí oněmi steampunkovými bouchačkami a jediná věc, která se alespoň vzdáleně podobá dedukci je jedna ze závěrečných scén, kdy Sherlock Moriartymu vysvětlil, jak ho přelstil. ----- Hlavně boucháme, střílíme, plkáme a nepřemýšlíme. Někdy se ale dokonce i takových kravin vyskytne najednou tolik, že se i v tak bezhybném ději člověk ztratí (protože se mezi výstřelem a výbuchem něco mezi řečí zmíní, a hele, ono si to má člověk ještě za deset minut pamatovat). Mírně lituji toho, že jsem kvůli této spatlanině mrzla 129 minut + reklamu v letňáku a dvě hvězdy dávám pouze za Roberta Downeyho Jr., který to, jak je jeho zvykem, uhrál i přes absolutní demenci filmu a za Hanse Zimmera, který ty noty do linek cpe zkrátka skvěle (velká pochvala za basovou linku s tématem árie 'Don Giovanni' před tím, než se děj přesunul do opery, kde dávali Dona Giovanniho). ----- P. S. Ty zpomalené scény s tím, jak si Holmes promýšlí, jak koho sejme, jsou příšerné. A s dedukcí to má, pro fanoušky těchto scén, společného pramálo, i když se to tak Ritchie snaží - docela úspěšně - maskovat. ----- P. P. S. CO, propánajána CO byl ten nahatej Mycroft? Mark Gatiss měl z tohoto kolegy určitě žaludeční potíže.

plakát

Temný rytíř povstal (2012) 

Co se týče výběru "nejhoršího" filmu trilogie, mám jasno - volím díl první. Ohledně prvního místa však moji mysl zmáhá dilema. Dark Knight Rises byla podívaná do puntíku skvělá. Nikdy jsem nepromarnila 2 hodiny 46 minut rychleji. Efekty, hlavní pointa (film jsem neměla zkažený i přes to, že jsem ji znala z neoznačeného spoileru, "díky", 9GAGu!), herci, výkony, není třeba komentovat! Možná stojí za zmínku Joseph Gordon-Levitt, který má ve všech filmech také ten samý výraz (i v TDKR najdete ony 2 pózy obličeje - "Chodím se Summer! :-)" a "Nechodím se Summer! :'-(), ale zde to prostě do celkové skládanky zapadalo a člověk z něj měl pocit, že to ten kluk dělá fakt dobře. Super je samo sebou i Tom Hardy - tak se totiž projevuje herecké umění, když máte na obličeji elektronického pavouka a hlas přes modulátor, a stejně je to kurňa dobrý (mluvím hlavně o modulaci hlasu a pohybech těla, na kterých se to dalo táhnout - a on to chlap utáh! Heath Ledger se v nebi tetelí, že má dobrého následníka.) Mým osobním překvapujícím prvkem byla i Anne Hathaway - z ufňukané princezničky neexistující země se stala sebevědomou a "cool" Catwoman. Abych tedy jen nechválila... Strhující to bylo, dobře zahrané to bylo, soundtrack to skvělé mělo, děj promyšlený dobře to mělo, ALE... Nejsem si jistá, jestli mě ten propadající se Gotham, dlouhé přestřelky, čekání, až Bruce vyleze z díry, a ne tak vtipná vynalézavost hlavního záporáka bude bavit ještě napodruhé a na mé domácí obrazovce. Nevím, jestli tohle všechno není jen dojem ze skvělého zvuku, skvělého (a velikého) obrazu a všeobecného nadšení. Myslím si, že TDKR je dobrá podívaná, ale určená pro plátno a jen pro jeden nezapomenutelný zážitek. Abych se vrátila ke své původní řečnické otázce, myslím si, že po nějakých deseti shlédnutích druhého a třetího dílu mě bude trochu víc bavit ten druhý, s Jokerem a jeho nezapomenutelným "Why so serious?" P. S. "Nejhorší" je na trojce ten konec. Kvůli němu vycházíte z kina smutní, že na hypotetické pokračování není smlouva s Nolanem...

plakát

Byl jsem mladistvým intelektuálem (1999) 

Český krátkometrážní film at its best. Hlášky padají od začátku do konce (možná je to tím gymplem, ale u nás ve třídě padají už několik let skoro pořád, včetně těch dlouhých a intelektuálských, jako např. "Jsoucno..."), smějete se od začátku do konce, nesmějete se jen hláškám, ale i drsným, ztřeštěným detailům (medvídky padajícími ze stropu při bouchnutí dveřmi to jen začíná, propiskou nasávající krev nekončí). Tenhle film budu mít navždy v mobilu a bude mě při delších čekáních bavit znova a znova.