Hellierer

Čirá televizní epika. Plíživá, krvavá, pompézní a neuvěřitelně vtahující. Z diváka současné nedělá úplného tupce a počítá s tím, že jí věnuje svůj čas a bude držet pozornost.

Stejně, jako kdysi konec první řady rozkopl dveře MCU pro vyprávění grandiózních příběhu v mnohovesmíru, dává konec té druhé šanci na to, aby se MCU zberchal z posledních průšvihů a začal se sebou něco dělat. Jestli se mu to povede, kdo ví. Lokiho nám ale aspoň už nikdy neseberou.

Neuvěřitelně dusivé psychologické drama zabalené do hororového kabátu. Brilantní filmový debut plný parádních nápadů, skvěle prokreslených postav a neokoukaných tváří chytře problematizující užívání návykových látek a psychologických poruch. V hororové rovině nápadité a nepříjemné, v civilnější děsivé. Tohle tvůrčí duo čeká velká budoucnost!

Druhá série je ještě lepší než první. Došlo na zklidnění a nejedná se o neustálou úzkostlivou kakofonii plnou stresu. Tvůrci už stejně jako hlavní postava ví, že je občas potřeba se trochu uklidnit, z čehož těží hlavně divák, který dostává vyrovnanější zážitek, častokrát mířící přímo na solar. Dynamické, schopné vyvolat neuvěřitelné emoce a s vynikajícím soundtrackem a obsazením.

Úplně tady nechci psát, že jde o nejlepší film, jaký jsem kdy viděl, ale po odchodu ze sálu mi to tak rozhodně přišlo. Neúprosná audiovizuální šleha se zběsilým tempem, kterou velice pevně podpírá vtahující příběh a porce nápadů, která by vyšla klidně na dalších 30 filmů. Díky té vražedně agresivní formě jsem sice odcházel s lehkým bolehlavem z toho, jak jsem se vše snažil pochytit, ale je to bolehlav, u kterého máte pocit, že je z té nejlepší party na světě. Nemohu dospat pokračování a zhruba takhle si představuji brilantní práci s mnohovesmíry.

Slzy dojetí a štěstí. Konec velké éry a závěr jednoho z nejlepší seriálů posledních několika let. Konec bolí a mrzí, ale skončit se má na vrcholu. A setsakra, tohle byl jeden vysoký vrchol!

Vrchol televizní tvorby! Nejlepší seriál posledních let. Chci víc!

Zhruba takhle se má pracovat s LGBTQ+ tematikou. Tvůrci jasně rozumí svým postavám, kdy každá, i ta vyloženě úplně vedlejší, má svou jasnou osobnost, za kterou ji budete milovat. Seriál, který vám zlepší i ten nejzk**venější den. A zároveň neskutečná droga, již se nelze nabažit.

Pouhá jedna noc v Amsterdamu může být setsakra zábavná. Tím spíše v rukou scenáristů Teda Lassa (v tomto případě herce a scenáristy Brendana Hunta). Dojímavé, se srdíčkem a svým typickým hřejivý způsobem humorné. Nejlepší aktuální dramedy a naprosto skvělý díl, který se řadí k těm nejlepším. A že jich už je.

Ano, trochu nadhodnocuji, ale konečně, konečně jsme se v kinech poprvé od dob Pána prstenů dočkali zábavného a skvělého fantasy, ke kterému nemám větších výhrad. Tady se jednoduše podařilo přesně trefit ten "sweet spot", kdy budou nadšení znalci světa, ale nesmírně se budou bavit i zcela sváteční diváci, co o něm neví nic. Není tu žádná zbytečná expozice pravidel, ale se vším se pracuje zcela organicky. Příběh se přitom zaměřuje pouze na hlavní bandu postav, kterou vysílá na vlastně docela normální quest (normální v duchu fantasy), který je postupně přivede před různá nebezpečenství a zábavné atrakce. K tomu se tu brilantním způsobem kombinuje humor s vážnější stránkou, kdy jedno neodporuje druhému. Emoce fungují a všichni zúčastnění si to dávají (ačkoliv za mě si to pro sebe krade hlavně Chris Pine). Do toho přihoďte zmáknutou režii, která nejen v akčních scénách mnohokrát učaruje svou nápaditostí, a máte prototyp výtečně fungujícího moderního blockbusteru. Který občas velice příjemně překvapí svým staromilským přístupem, nejen ke trikům a maskám. Jen houšť a chci dvojku. Hned! PS: Nejlepší filmový drak od Shreka!