Cascabel

Oscilace mezi absurditou a hlubokomyslným dojákem není příliš osvěžující. Čistější absurditu bych uvítal spíš. Ale jestli tvůrci nechtěli divákovi nic sdělit, tak fajn. Jedna z hvězd je za Viggo Mortensena. 3,5*

Film, který nutí přemýšlet nad problémy současnosti a ještě tak činí s grácií, je téměř zázrak. Pro české občany (ovčany i chvilkaře:) by tohle měl být film takřka povinný.

Neuvěřitelné, jak divácky vděčná může být tak intimní záležitost jako vyznání lásky - k filmu. Jako u každého správného kouzelníka ani u Truffauta nejde přijít na to, jak se mu to povedlo!

Smutné je, že se za 12 let od studentského filmu Kolaborant se námět Vítězslava Jandáka ml. posunul spíš k horšímu. A ještě smutnější je, že historický film nemluví k dnešku, neboť kde jinde hledat klíč k pochopení přerodu hlavní postavy z vlastence v kolaboranta?

Drama z americké soudní síně je pro diváka téměř automaticky přitažlivé, a toto není výjimkou. Čili poutavá podívaná, ale ve srovnání s americkou verzí je tato inscenace sterilní a její vyznění nejednoznačné. Za zmínku stojí zajímavá kamera, Štefan Kvietik jako žalobce a Dušan Tarageľ v menší roli mladého svědka psychicky poznamenaného zážitky ze zajateckého tábora.

Všichni to vědí, jenže strachy sehnou hřbet! - A nestydíš se vedle nich tak sama stát? Překvapivě stále svěží plzeňské nastudování antické tragédie, které dostalo při své premiéře v lednu 1969 symbolický rozměr. Kvalitnímu obsazení dominuje Věra Vlčková (Antigone) a Jaroslav Kníže (Kreon), lehce nesehraně působí ženský chór. Zvlášť v první polovině je záznam představení mistrovsky zvládnutý (kamera Eduard Landisch, režie Jaroslav Novotný), o jeho vysokou technickou kvalitu se pak postaralo bezpečné uložení v trezoru (televizní premiéra 1. 10. 2000).

Kdysi z nedostatku peněz na klasický film natočil Kim Ki-duk za pár hodin experimentální snímek (Skutečná fikce), tentokrát si chce vystačit se svými názory. Kdykoliv se však režisér v rozhovorech vyjadřoval k politice, situaci na Korejském poloostrově a v jihokorejské společnosti, žasnul jsem, jaké plytkosti lezou z člověka, který dokáže napsat logicky promyšlené scénáře, jimž lze přes nečekané dějové zvraty lehce uvěřit. Arirangu nevěřím - jako dokument je neupřímný, jako mystifikace nepovedený. Slibných prvních deset minut, herecký výkon ani vtipné reminiscence Krokodýla (kávovar) a Adresáta neznámého (pistole) bohužel nestačí ani na jednu hvězdičku. Pro Mistrovy fanoušky přesto povinnost, byť nepříjemná.

Trash, ale jaký! Jedna hvězda za hereckou kreaci Gordona Mitchella a za kameru. Druhá, důležitější hvězda za to, že se ve filmu střílí na pozdrav, za nadhled a vtip, za uvolněnou nelogičnost a parodickou nerealističnost, díky kterým jsem se nasmál víc než u kdekteré přiznané westernové komedie. Za to, že měl Fidani rád westerny a nacpal do jednoho celovečeráku snad všechna italowesternová klišé s výjimkou dynamitu. Fidani vlastně natočil RAW italowestern.

Optimističtější, ale také naivnější béčková varianta Pravého poledne. Motivy jednání zločinců a měšťanů jsou mlhavé. Ale opět pozor na dvouhlavňovku Waltra Brennana!

Akademický western, který se pokouší demytizovat mlčenlivého hrdinu z neznáma. Jeho představitel, se s hlavní rolí popasoval se ctí, přestože byl lepším Rimbaudem než pistolníkem (natož aby byl Harmonikou, jak zvažoval Sergio Leone). Nejvýš na celém snímku ale hodnotím kameru. 2,5*