phamphi

Tomuhle prostě nejde dát míň než pět. Tam je všechno, co má být a je to dokonalé.

Skvělé zachycení psychického stavu, života a pár depresivních nocí jednoho newyorského saniťáka. Srovnej s Nightcrawler.

Vynikající neo-noir z nočního L.A., nikoli nepodobný Scorseseho Taxikáři či Počítání mrtvých. Aneb jak se točí Krimi zprávy.

Směšné souboje (zneškodnění protivníků tričkem), nelogické postavy, naprosto nehodící se hudba k jakékoliv scéně a kupodivu úspěšná snaha vysát si do sebe kyslík z mrtvoly pod vodou (what?).

Přeplácaná pitvořivá prvoplánovka, která úspěšně zničila nadějný koncept prvního dílu.

Velké umělecké prázdno s kulisami krásných žen. Tento muzikál se na sinusoidě kvality moderních muzikálů bohužel ocitl, na rozdíl od skvělého Chicaga, v bodě "průšvih".

What's goin' on here? - Never mind. You'll find out. - Couldn't I be doin' somethin'? - Just turn off the lights when we tell you. - Turn on the phonograph when we tell you. - Yes, ma'am. Oh, no, don't... - Where'd you get those hats? - Not tellin' ya. That's for us to know and for you to find out.

Brutální film. Rekonstrukce toho, co se dělo po převratu v Indonésii v roce 1965, natočené přímo aktéry masového vraždění, kteří se svými činy chlubí a před dánskými filmaři vše ochotně rekonstruují. Velmi zajímavé. Trochu přepálená stopáž.

"What don't you want?" Moderní wetern podle Kamila Fily.

True Detective à l'español.