LEGACY

Zátopek je film, kterému jsem dlouho vzdoroval, ale nakonec podlehl. Sám jsem 5 let běžcem, a tak mě přirozeně film zajímal, ale nechtěl jsem mít našeho největšího atleta spojeného s obličejem borce z Dejvického divadla. Film je ovšem inspirující, atmosféra socialismu města Zlín, rozvášněný vztah s jeho ženou, ale i jeho neutuchající impuls jít až do padnutí, to vše a ještě víc mě film ukázal. Každý Čech, co běhá musí být hrdý, že zde máme takovou legendu, která nám dá sílu uběhnout třeba maraton, třeba i tím nejstrmějším lesem.

Má dočasná preference německých filmů mě přivedla až k tomu možná nejzásadnějšímu. Lola je film, kde toho opravdu naběhá hodně, film v pohybu, kde se mění pozadí s každým uběhnutým metrem za pochodu elektro-psychedelické hudby, která nás nechá vzpomenout na Trainspotting. Je to vlastně film přesně pro mě,. Film, kde jsou hlavní postavy proti všem, z bezvýchodné situace se snaží vylízat pomocí dosti sveřepých a bizarních gest, ale nezdávají se, protože jde o všechno. Proto těmto vyděděncům pravé lásky věříte, navíc detail pro kouzelnost náhody je zde krásný, stejně tak fotografické výňatky osudů kolemjdoucích. Asi právem kultovní záležitost a snahu Německa experimentovat a natočit si film trochu alternativněji.

Je půlnoc, měsíc v úplňku, sychravé počasí, já se zajímám o německé filmy, němčinu a nechávám se strhnut naprosto famózním filmem. Je to důkaz o lidské jednoduchosti, síle síly, sociokulturních vazbách a jak si nejsme vědomi páchaného zla, když jsme perfektně balamuceni. Fašismus v Německu už opravdu nejspíš nebude, každopádně techniky a postupy v našem světě fungují dodnes, velmi úspěšně. Jakmile slepě věříme, jsme v transu, v transu, kdy plníme rozkazy a neptáme se proč. Je dobře, že se film pouští ve školách.

Humor na úrovni, drsný až nechutný, přitažený patřičně za vlasy, ovšem vše pramení z kvality seriálu a fylm je z mé strany trochu postavený na stokrát viděným přivyžováním příběhu, kde se objeví dítě. Jsou zde pěkně naťuklá jistá témata, ale celkově bych asi ocenil více druhou sérii s desitiminutovou stopáží, než fylm. Zklamán ale nejsem.

Vlastně ani nevím jakou mírou se na filmu podepsalo to, že jsem se na něj díval o krátkých chvilkách na stavbě, ale přišlo mně to nějaké sveřepý, okázalý a strašně si hrající na něco víc. Ve skutečnosti je předvídající film bez špetky kouzla, záhady, či překvapení, a to mi vadí.

"Your mummy looks after you, your daddy looks after you - wherever you go, whatever you become, this will be truth and it will keep you safe" Během filmu jsem si uvědomil pár věc. Jak moc mě láká Belfast a Severní Irsko, jak mám moc rád Jamie Dornana, černobílý formát a dozvídání se o významných historických mylníkách skrze film. Rozpomněl jsem se na své dětství a na dobu, kdy mou největší noční můrou bylo stěhování kamkoliv mimo moji rodnou vesnici, kde mě také každý znal. Film mě každopádně neudržel v napětí a cítím zde oscarově přizpůsobený formát. Lockhart ale umí a Buddy je talentová senzace. "If they can't understand you, then they are not listening and that's their problem"

Parodie není mrtvá, dabing není mrtvý, letňák je filmové obrození a buldoček k nezaplacení. Obrovská pocta žánru - milónový film, který budu chtít ukazovat svým trhlým přátelům.

Zlín 2/2. I ten nejméně náročný divák musí vidět tu kupu kýče, vykrádání a hraní si na nějaký příběh. Netflix v kvalitě tvorby polevil a nastavil laťku na úroveň podprůměrného konzumera reklam a braků. Ale vzhledem k tomu, že zde byla dobrá muzika, celkem atraktivní herci a já neměl nic jiného v autobuse po ruce, tak musím být spokojený alespoň s něčím, co neurazí. Já se necítil nějak kulturně, emočně, či artisticky obohacen, ale ani neznechucen, což bylo milé zjištění.

Zlín 1/2. Pro zlepšení své začínající španělštiny jsem sáhl po žánru, kterému normálně neholduji a úplně zklamaný jsem nebyl. Koncept je trochu postavený na hlavu, ale kupodivu se v tom tvůrci nebáli pořádně vykoupat a je to vlastně místy vtipná, vcelku neotřelá komedie se sympatickými lidmi ze všech různých tříd Španělska.

Akční filmy nejsou můj žánr, letadla také ne, Toma mám celkem v úctě, a tak jsem si říkal, že zkusím něco, co bych normálně ani nestáhnul na mobil. Nevyplatilo se. Všeobecný poplach nejlepšího filmu roku se nekonal. Kýč střídal předvídatelné a úsměvné situace, kde jsme se dvě hodiny dívali na trénování a nostalgické vzpomínání. Jsme vlastně dvě hodiny připravováni na mission impossible o dvouch zázracích, kde budou padat piloti. Nesmírně nepravděpodobnou událost však všichni přežili a ještě si v ukradli nepřátelské letadlo. Některé věci jsou americké, ale tohle je slaďárna, která mě nutí dívat se v letňáku z plátna na hvězdy.