salahadin

To si takhle jednou Ridley sednul a říká si: "Čéče, musím zas jednou natočit ňákej jakože trhák, při kterým lidem spadne brada do polohy vismo. S Vetřelcem jsem udělal díru do světa, což abych ho natočil znova jako ne? Ale něco ňáko prýkvel. Ale dneska už nikoho nevohromí příšerka nahánějící Ripleyovou, musím to jako ňák apgrejdovat. Lidi jsou rozmlsaný, tak tam musím narvat vode všeho něco. Ten všivák Cameron zfušoval Avatára a taky tam nacpal provařený ingredience, sice mi z toho jeho dortu bylo na zvracení, ale lidi vyprazdňovali šrajtofle. A to se počítá! Takže du na to, udělám pěkně šťavnatej dortík ze všeho, co kde seberu!" A já dodám, že by tvůrci měli jíst více jogurtů a cereálií, snad u nich podpoří vzrůst tvůrčí soudnosti a nebudou nám servírovat přesně tohle - hodně nepovedenou pitomost. Jedna hvězdička za koně z Chauvetovy jeskyně na začátku (období aurignacienu). A za toho kreténa biologa i s tím geologem mínus sto! Protože jestli tohle měla být vědecká expedice, tak já jsem král rock´n´rollu! Pokud se v původním Alienovi posádka chovala jako posádka, tzn. věřili jste, že sledujete reálné osoby ve vesmírné konzervě, v tomhle filmu vidíte leda skvadru amerických kovbojů, prostě cool charakterů dle vůle scénáristy. Tu vědeckost jsem nevěřil nikomu, ani Noomi. A pokud jste někdy hledali prototyp zbytečné postavy, která nemá smysl, děj neposune a její zmizení z děje nemá žádný dopad, pak si zapište jméno Charlize Theron. Přitom vizuál a úvodní myšlenka napovídaly, že nás čeká scifi par exelence. Opakující se motiv souhvězdí a jeho nalezení přitom skýtá vzrušující otázky a možnost pohrát si s atmosférou. Jenže to by scénář nemohl být úplně blbej. Navíc, kde je psáno, že hledají Strůjce? Nemohou to být jen příbuzní, co měli před 35tisíci lety jen lepší dopravní prostředky? A tím se opětovně a naposled dostávám ke scénáři, kterej je úplně blbej. Na to nepomůže ani naprosto podmanivý vizuál...

Superlativy honorovaný film. Od scénáře těžko očekávat zázrak, protože dialogy jsou podružné. Atmosféra strachu a hrůzy - kde? Že by ji čas (nějakých 30 let) odvál pryč? Místy opravdu nelogické chování postav (hlavně Dallas) - honíme příšerku, co uděláme? Rozdělíme se! Co mi na filmu tedy utkvělo v paměti? Slušná napínavá atmosféra a kalhotky Sigourney Weaver. Velkou výhodou je, že tenhle film vypadá vizuálně fakt dobře a ani za ta dlouhá léta nezestárnul! Smekám klobouk. Opravdu moc dobře se na film dívá a atmosféra je vcelku ponurá.

Ono, vážení, není vůbec špatný, když Liška dává dobrou noc. A když k tomu přihodí nějaký ten senilně-sentimentálně-momentální vyprošťováček, pěkně zamíchá s nevalně rozehranou partií hlavního hrdiny (dvě ženské, dvě hypotéky, dvě nezbedný děcka, to je skoro na mašli). A já se u toho několikrát od srdce zasmál, což mi nyní přijde maximálně vhod ! (zvýšená teplota, krk bolí jak po spolknutí českého specializovaně antiupířího česneku a nálada na teplotním bodě, při němž si Rusáci zapínají vrchní knoflíčky u košile/sarafánu). A stačilo by někdy v životě, když se vše vyvíjí totálně k prdu, tak málo. Tohle jsou příběhy, které mě baví. Ne zachraňování světa a hormoning (do této škatule patří všechny filmy o tokání zaměňující jej s nekonečnou láskou), ale toto - "nerozumím tomu, jak jsem žil". Já taky ne. V jednoduchosti je krása. Vlastně celý tento film je pro mě, jako bych zavedl řeč na téma, které mě zajímá. A já si mohu popřemýšlet, pousmát až zasmát, někdy i oddechnout (ženskou mám jednu, hypotéku žádnou, to není tak zlý ne?). A nemám, co bych vytknul. Protože s nadhledem a vtipem zpracovat víceméně závažné téma, to je jako s tím lhaním a zpíváním, že? Já bych teda neuměl ani jedno (neumím režírovat ani fotbal svých malých bratranců), ani druhé (naposledy, když jsem lhal, vyšel z toho pěkně nepovedenej dýchánek), ani třetí (zpívat? Ne, ušetřím středoevropský letový prostor kolapsu). Ortel: výborně napsané, výborně zrežírované, výborně zahrané, výborně sledovatelné. Když to zprůměruju, vyjde mi známka: výborné. A ROMing bych v kině taky nerozdýchal. Jirko, prosím tě, mohl bych si u tebe objednat na stáří asi tunu dvě takových medikamentů??? Já jen že bych, víš jak....:)

Marně bych trápil svoji drahou krátkonosnou paměť, kdy naposledy jsem na plátně (monitoru) sledoval tolik vážných a uplakaných obličejů. Před shlédnutím filmu jsem neměl ani záchvěv páry, kdo jest Jane Eyerová, neboť jsem ve škole nedával pozor a psal vlastní - po hříchu špatné - básničky. Dokonce bych ani netipnul předmět, který mě měl s touto morálně neobyčejnou ženou seznámit - literaturu. Myslel bych si asi (původně), že šlo o sousedku Marie Curie-Skłodowské, s níž vynalezla rádio, no ale v úplně kovovým stavu! Ne, tak teď vážně. Zaplácnul jsem díru ve svém ementálním vzdělání (pravda, filmem, nikoli knihou). Herecké výkony, jakkoli nad běžným sortimentem filmového průmyslu s.r.o., mě kvůli zvláštnímu scénáři nedokázaly oslovit, nedokázaly rozlomit mříže mezi mnou a filmem. Seděl jsem jak pecka a sledoval prapodivné namlouvání dvou tetřívků a jedné tučnice (nebo jak se řekne samice od tučňáka? --> nejde o narážku na Miiny proporce). V případě Fassbendera to bylo tokání přinejmenším úchvatné, zvlášť, když odhalil poměrně zajímavé způsoby polygamie. Celý smysl příběhu tkvěl - podle mého - v morálním kreditu (či spíše paušálu) hlavní hrdinky, jenže právě to se mi v příběhu poněkud ztrácelo a nechtělo se to dát objevit. Takže proto poněkud nižší hvězdokupectví. A jako správný romantický harcovník - ač neznaje předlohu - jsem celkem přesně dokázal odhadnout další kličky příběhu a bohužel i to, jak skončí. Ale za to madam Brontë nemůže.To jen my, filmoví spotřebitelé 21. století, jsme viděli už tolik variant romantických příběhů, že už nás nic nepřekvapí. A často ani nedojme.

Roztomilá pohádka pro teenagery. Celé mi to připomíná sáňky, které sice svižně jedou po sněhu, ale vůbec nemají tušení o spící trávě kdesi pod nimi v hloubce. Tenhle film do hloubky emocí (a všeho dalšího lidského) nechce jít. Chce jen nadhodit míček a čeká, jak ho odpálíme. To mu nelze zazlívat, ale ani ho za to nelze pochválit.

Tři bratři aneb Klusovy bradavky neumí hrát. Takhle se dostává můj dýchací systém do svěráku, takže nemůžu dýchat. Tak kdo všechno mi v tomhle počinu atakoval neurony? Hmm, spíš bych měl napsat, to bude kratší, kdo mi na nervy nelezl - snad jen Olda Kaiser. Zbytek bych vystřihl. Rádobyvtipného Svěráka st., upištěného Lábuse, trio bratrů a opravdu nezpívatelné a nehezké písničky. Důkaz, že i Svěráci mohou přijít s naprosto nekoukatelnou a protivnou pohádkou. A po výtvarné stránce definují termín "kýč".

Jirko, ty lišáku :-) Konečně jsem prohlédl, co všechno se dá ve tvé pohádce najít. V průběhu sledování mě napadla tři slova charakterizující tvé dílko: (1) milý - celý film je velmi milý, mírumilovný, rozpustile hravý (včetně roztomilého nešiky Petronela). Inteligentní křesťanský humor pochopí snad i nevěřící. (2) mentorský - pohádka poučuje, ale v tom dobrém slova smyslu, protože je to jeden ze smyslů pohádek. Pohádky v sobě často ukrývají vysokou teologii a moudrost. I tady se ti, Jirko, povedlo vsunout do děje jasné a konkrétní poučení, aniž by to působilo lacině. Což je veliké plus. Je vidět, že pohádku točil filmař, který věří tomu, co točí. A do třetice (3) pohádkový - konečně pohádková pohádka! A to přece něco znamená - v porovnání s jinými současnými pohádkami. A třešnička na dortu je čert v podání Jiřího Dvořáka, bravo. Ten mi konečně spravil chuť po Troškově "malým, ale šikovným..."

Teď už to říci mohu - PJ Hobita odflákl. Nikoli řemeslně, ale mírou osobního vkladu. Tytam jsou působivé scény z LOTRa, zůstala jen přemaštěná vizuální stránka na úrovni PC her, zábava pro publikum, kterému ke spokojenosti stačí málo, a i ta je místy proložená hodně ujetými kousky z Legolasovy dílny. Na druhou stranu i mně stačí málo k relativní spokojenosti - šíp namířený na draka přes rameno, trpaslíci, které už nebavilo sledovat bitvu z čestné horské lóže a vyrazili do centra dění, Dáin a jeho opancéřované čuněprase nebo Sauronův katapult do Mordoru. A v tom všem se nám poněkud ztratil panáček, který sice na plakátu zaujímá hlavní místo, no ve filmu to tak ale nevypadá. Nicméně až vyrazíte na hodně dlouhou dovolenou na Maledivy, oznamte to sousedům, abyste odklonili riziko případné dražby vašeho majetku. EDIT PO SHLÉDNUTÍ EXTENDED EDITION: Snižuji hodnocení, Jackson se zbláznil a přidané scény mě v drtivé většině znechutily. Proč, Petere? Proč Alfrid v hubě? Proč sekerka v hlavě? Proč trpasličí kulomet? Proč...proč...proč.... nejlepším úsekem hobití poutě je unexpected journey....

Dobře, dobře, chápu, že Amíkům a jmenovitě Aronofskému nepřijde biblický příběh o Noemovi dosti IN, dosti akční, je tam málo bitev, máto krve, málo všeobecně oblíbených teatrálních keců, pardon replik. Taky chápu, že umělecká licence dovoluje uchopit jakoukoli látku jinak, což legitimizuje snahu tvůrců nacpat do filmu i jakousi genetickou odrůdu kamenných entů (??) včetně halyvůdsky protřelých filmařských propriet. Jojojo, fajn. Ale kladu si otázku, proč se film jmenuje Noe, když biblické pojetí příběhu, jeho poselství a náplň je v tomto filmu potlačena na naprosté minimum. Jde mi zkrátka o to, proč se tahle gogo blbinka jmenuje Noe a ne třeba Joe? A nemusí to být přímo onen limonádový nasávač. Ale když už jsem to naťuknul, myslím, že bych nad tímto nafouknutým filmem přimhouřil oko, kdyby se jmenoval Limonádový Noe. Jinak jde o spektakulární blbost, kterou nelze brát vážně.

Ale proč ne, mohl bych alespoň říci, že komerční a neumělecký Jackson byl deklasován nekomerčním a uměleckým Bornem. Ale to bych nebetyčně lhal. Ať už si o Jacksonově přístupu k Hobitovi myslím cokoli, pořád stvořil smyslově nejsugestivnější verzi Středozemě a je úplně jedno, jestli pro peníze nebo pro jinou marnost. Postavičky v tomto krátkofilmu totiž vůbec, ale vůbec nepasují do fantastického světa, který se vylíhl v jednom geniálním britském mozku.