Jara.Cimrman.jr

"Za několik minut budeš jeden z nejmrtvějších mužů, kteří kdy žili." Joe Dík, týpek s koltem na dálkové ovládání a nabitým kanónem, že by prohrál souboj? Tak o tom si všichni mohou nechat zdát, stejně jako já o tom, že tento Chytrák je komedie. Je to jen celkem pomalý western s několika vtípky a já bych byl panu Hillovi vděčný, kdyby nevylézal z komediální škatulky a neustále tam s panem Spencerem fackoval nemalý počet komparsistů.

"Pandy mi neuměl spravil ani hodinky a teď spravuje letadlo?" A jelikož je tohle u indických aerolinií patrně standardem, tak raději půjdu pěšky. Ovšem vzhledem k tomu, že je to klasická indická telenovela z letiště, tak jsem dost rád, že se v ní zase tak moc netančilo a nezpívalo. Nicméně těch vztahových příběhů tam bylo na můj vkus až příliš a navíc mě příchod megahvězdy Shahrukha Khana nechal zcela chladným. Asi proto, že ho neznám. No nic, alespoň jsem se naučil jedno indické přísloví: Muž, který nezvládne slepici, nezvládne ani manželku.

"Naše láska je silnější než ta jejich." Když on a ona z vyšší třídy chtějí ji a jeho ze střední třídy, tak je jejich láska silnější. Minimálně materiálně. To dá rozum. Zejména ten indický. Ten, který chápe telenovelu s tanci a zpěvy mnohem víc než já.

"Kde je sakra silnice?" Pod tou vodou, takže teď už se bude po ulicích a kostelech jezdit jenom na člunech. Já se tedy přiznám, že Povodeň jako taková mě zase až tak moc nebavila, v chladném dešti mě začaly bolet záda a hlavní hrdina Tom byl takový nijaký, ale hláškami se nešetřilo a ti méně důležití byli celkem fajn. Zejména praktická Karen mě zaujala, odvolaný šerif byl vynikající a Jimův spolek loupeživých kreténů byl trefou do černého. A taky mě pobavilo, jak Tom takticky dokázal vysvětlit Karen demolici kostela. To se musím naučit.

"Když už teď nekouřím, můžu si jednu dát. Protože už nekouřím." Jsem nekuřák, kafe nepiju a tak tohle evidentně není film pro mě. Nicméně mám celkem rád některé kousky pana Jarmusche a tak jsem v tom kofeinovém a nikotinovém opojení vydržel celý film, aby mi neunikla nějaká případná genialitka. Jenže tam buď nebyla nebo jsem ji přehlédl, což je možné, protože mě to moc nebavilo.

"Až se prokopeš dvanácti metry ocele a betonu, tak tam na tebe bude čekat moje pěst a futrál na mrtvoly." Agent Hobbs mě bavil nejvíc a proto mě mrzelo, že většinu doby byl na neschopence. Naštěstí padouch Deckard Shaw byl hodně zábavnej, vlastně mnohem zábavnější než celej Torettův tým a tak jsem mu chvílemi i fandil. Navíc jsem patrně geniální, protože jsem očekával jenom a pouze přepálenou akční jízdu a taky jsem ji "překvapivě" dostal. Já prostě ke spokojenosti občas nepořebuju víc než jízdu na dveřích po schodech, trochu automobilovýho parašutismu, pár přeletů mezi mrakodrapy či nástup jednočlenný kavalerie.

"Nehledáme obětní beránky ale pravdu." Ta hodná teta, tedy prezidentova poradkyně pro národní bezpečnost Laurel Hitchinová, mě hodně pobavila tím, jak Resslera nejprve uklidnila a poté nekompromisně ugrilovala. Ta byla prostě vynikající a když k tomu Tom v sobě probudil zvíře a Dembe předvedl parádní nástup, tak mi ke spokojenosti scházelo jen to, aby zkušený zabiják Wendigo uměl trochu střílet.

"Pravdou je, že militarizaci amerických bezpečnostních složek obecně neschvaluji, ale hodilo se mi vojsko a tak je tady." Na Džina bez pinďoura jít s vojskem? Tak to by u mě Red trošku klesl, kdyby to bylo schválně. Ale nebylo, takže si odškrtněme další položku v boji proti Klice a těšme se na to, že dál to bude zajímavější.

"Nic mi není, jenom mě tak lehounce škrtíte. Ale nechat se uškrtit od Vás je pro mě spíš, řekl bych, vyznamenání." Clyde mě se svým vzorkovníkem hovínek moc nebavil, ale Bonnie byla úžasná. A to v oblečení typické italské hospodyně, se samopalem, jenom v košili, úplně nahá a hlavně jako punkerka. Zkrátka ji miluju od dětských let a proto mě hrozně mrzí, že tento "superfilm", na který jsme za vlády rudých bratrů nadšeně čekali o Silvestrovské noci, za ta léta hodně ztratil ze svých pozitiv. Bonnie nikoli, ta je snad ještě hezčí.

"Teď si něco povíme o služební podřízenosti. Vojíne! Když řeknu: Vyskoč!, řekneš: Jak vysoko? Rozumíš?" Souboje JCVD s Dolphem mě vždycky bavily a role oživlých "robotů" považuju za velmi vhodné vzhledem k tomu, že jejich herecký talent je dobře ukrytý pod jejich svalovou hmotou. Navíc mě pobavilo házení vojáků do mrazáku v supermarketu, hledání něčeho tvrdého na Lucově těle i Lucova snaha v poklidu se najíst. A nyní mne omluvte, neboť se jdeme s novinářkou Veronicou vzájemně prohledat, protože mám podezření, že "něco tvrdého" by se přitom našlo.