Boylina

Zbytečně dlouhé...utahané... nezanechá výraznější dojem.. Asi tam bylo spousta jídla.. meditace.. a nějakej ten sex..Julia mě tak utahala, že si naštěstí nevzpomínám.

Já jsem si nevšimla, že je Leonardo sladký, spíš mi to příjde jako předsudek kvůli jedné roli v Titanicu, která způsobila davové šílenství mladých puberťaček a automaticky zastínila jeho talent u ostatních lidí. Teď už to naštěstí neplatí, protože Leo s věkem trošku "ztaťkovatěl" a už mu nepadá bloďatý vlas do čela, takže zřejmě nevzbuzuje v lidech tolik emocí. V tomhle filmu ukázal svůj velký talent a zbořil mnoho předsudků a to se mi líbí. Naopak si myslím, že to A. Holland skvěle uchopila a poskládala inspirativní mozaiku o vztahu dvou mistrů s rozpolcenou duší. A vztahy bývají intenzivní, svíravé, zvrácené, bolavé. Kdo se chtěl dozvědět něco o jejich díle, může si přece koupit / půjčit sbírky jejich básní. Kdo chce vědět něco o jejich setkání, vztahu, lásce..ať se podívá na film. Hned na člověka dýchne atmosféra prokletých básníků..spousta Absintu..špinavého prostředí Paříže.. Londýna.. bída.. nouze...inspirace...Je to jedno. Je jen Rimbaud a Verlaine.

Jako hodně mladá a neznalá jsem si pokaždé, když jsem viděla plakát nebo fotku s Audrey, říkala: "Proboha co všichni mají na té vyzáblé herečce s nemožně krátkou ofinou?" Pak jsem ji viděla prvně ve Snídani u Tiffanyho a všechno jsem pochopila! Tímto se omlouvám za svoji natvrdlost.

Animákům vážně nerozumím. Tak musím pouze primitivně konstatovat, že to bylo vtipný a roztomilý. Mám raději, když se toho ve filmech příliš nenamluví a tohle bylo přesně pro mě. Navíc trocha ekoposelství mi tam vůbec nevadila. Technicky to asi neocením, na to nemám znalosti, každopádně mě to okouzlilo a byla to milá podívaná.

V začátcích filmu jsem si říkala, jak tohle asi skončí. Nicméně takový závěr by jsem nečekala ani v nějaké parodii na thiller. Nevyměnili se režiséři v půlce filmu? Už když film "gradoval" scénou kdy zhrzená Chloe navštívila Catherine v ordinaci jsem filmu přestala věřit, to, co mi ukazuje. Ta pochybná schůzka v restauraci a pointa o tom, že se Chloe s Davidem vůbec neznali mohla být lépe zpracovaná, včetně toho, že mu to dost neobratně Catherine sdělila někde na ulici a pak si šťastně padli kolem krku.. Povrchně zpracované. Závěr opravdu odbitý, laciný. Zklamalo mě to. Je to škoda, protože jinak to mohla být zajímavá podívaná. Zvláště díky dobrému obsazení, na Amandu byl opravdu působivý pohled, je to pro mě jediný film ze všech, které jsem s ní viděla, ve kterém jsem z ní cítila erotické napětí a cosi zvláštního. Julianne zde většina chválí za výkon, já musím přiznat, že jsem se jí (její postavy) v tomto filmu štítila, taková frigidní americká panička bez sexappealu. Vadily mi její gesta, vzdychání, zděšení, snad i vzrušení, nevím, takže asi hrála dobře, jestli její postava měla být taková. Liam nedostal moc příležitostí, težko říct, jestli je to dobře nebo špatně.. Působilo to na mě jako by se režisér zpočátku snažil o něco mnohem víc a to potom najednou zahodil jen aby to měl rychle z krku. Opravdu škoda.

Docela milá záležitost! Musím říct, že to je první film, kde mi přišla Cameron roztomilá. Až na tu úvodní hádavou scénu, která mi zkazila dojem a lekla jsem se, co je to zase za kravinu. Naštěstí mě to brzy přešlo. Dohromady s Judem to byla úžasná podívaná. Překvapil Jack Black, videopůjčovna mě pobavila. Elli Walach tomu dodal charizma. Romaňtárna na entou, ale milá. No jo, jsem holka, tak si podobný úlet můžu dovolit..

Lidice mě naprosto nadchly. Každý kdo má k tomuto místu nějaký osobní vztah nutně prožívá film jinak než ostatní. Tak nějak citově. Myslím, že tohle téma bylo natočeno velice důstojně, navzdory kritikám se mi styl, jakým režisér film uchopil, líbil a plně ho respektuji. Je to téma naprosto těžké a rozsáhlé a šlo ho natočit na mnoho způsobů. Každý k němu má nějaké připomínky. Já žádné připomínky nemám. Zasáhl mě, dotkl se mě. Ocenila jsem atmosféru v kině, kde mi během závěrečných titulek nikdo neházel popcorn za krk ani mi nešlapal na nohy, ale bylo jen ticho. Velký dík za to, že tenhle film vznikl.

Zprvu jsem vůbec nechápala o co jde. Pak jsem si řekla, že je to asi nadsázka a že se mám bavit. Nemohla jsem si ovšem zvyknout na Vašuta, připadá mi pořád takovej prkenej a ve všem pořád stejnej. A ty holčičí starosti jsem taky vůbec nestíhala.. Nicméně pak jsem se od toho všeho oprostila a docela jsem se i pobavila. Sice kýč, ale pohled hezký a příjemná muzika.

Další film hned vedle Líbáš jako bůh, který mě vůbec neoslovil. Jen s tím rozdílem, že jsem u něj tolik netrpěla. Za to jsem se u něj ani nijak zvlášť nebavila. Výborná mi přišla jen jedna scéna s Macháčkem. Mám ráda Elišku Balzarovou, ale její postava a filmové hlášky se mi hnusily. Snaha o americký příběh mi přišela spíš jako Američan z Vysočan..

Musela jsem snést několik služeb, během kterých si spolupracovníci pouštěli jejich oblíbený film. Poprvé jsem si střídavě zacpávala uši a zavírala oči.. Přemohl mě pocit trapnosti největšího kalibru při pohledu na jejich bavící se tváře a v polovině filmu už jsem myslela, že si asi něco udělám. S velkým sebezapřením jsem vydržela do konce a evidentně se jednalo o velmi traumatizující zážitek, protože jsem valnou většinu filmu vytěsnila. Občas se dostaví mlhavá vzpomínka na scénu se Šteindlerem nebo na mluvu a výraz paní Magálové (Mě ty předělaný Slovenky prostě mučí) a ihned se mi zpotí dlaně a dostaví se pocit na zvracení. Další službu jsem utekla dřív než vyndali placku z obalu. Prosím už ne!