Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Animovaný
  • Sci-Fi

Recenze (82)

plakát

Příchozí (2016) 

Osobní scifi. Od začátku filmu, ať už chcete být sebepečlivější, nemáte šanci vnímat střípky, které vám režisér předhazuje, abyste na jeho konci v údivu poděkovali za originální zážitek, který podtrhuje výborná hudba a ještě lepší herecký výkon hlavní představitelky. Všechno zde má své místo, takhle chytrý scénář už tady dlouho nebyl a vaše chuť rozebírat detaily toho, co jste viděli viděli, je přímo úměrná s množstvím zkouknutí, které budete potřebovat k tomu, abyste každou nuanci dokázali zařadit na správné místo. Výborná práce!

plakát

Ghost in the Shell (1995) 

Filozofie v plné nahotě a geniální soundtrack. To by bylo mé shrnutí v jedné větě. I přes odvážné otázky, které film klade, mně však chvílemi přišel příliš utahaný (nechce se mi věřit že má jen 78 minut). Ač se Matrix maličkostmi mohl inspirovat, rozhodně nesouhlasím s tím, že by jej kopíroval - řekl bych, že spíš rozvinul drobnosti a dal jim řád. Ghost in the Shell je jiný příběh a má jiný smysl - rozhodně ne špatný. Minimálně je člověk donucen přemýšlet - aneb otázky od kdy je možno vnímat člověka člověkem by si potykaly snad i s Freudem. Možná vrub času či má nepříliš velká láska v anime však zapříčinily, že obdivovat tento film nemohu, byť určitý respekt si získal.

plakát

Hoří, má panenko (1967) 

ač jako odraz společnosti se to někomu může zdát perfektní sonda, já s tím nesouhlasím a ztotožnit se s představenou náturou nedovedu (a to jsem z dědiny). Jestli takhle vnímá veřejnost povahu českou, je mi z toho smutno. Což o to, natočeno je to kvalitně, celé je to správným stylem tragikomické, ale já se nemohu ubránit tomu, že také zaujaté. Stejně zaujaté jako mé hodnocení a nedoporučení všem, kteří se mě budou na to ptát.

plakát

Sebevražedný oddíl (2016) 

Krok správným směrem (pro DC, konečně). Klipovitost úvodní půhodiny příjemně překvapila a namíchávání písniček (nevím jestli tomuto se dá říkat soundtrack) k jednotlivým hrdinům/scénám bylo naprosto dokonalé a skvěle situaci dokázalo vygradovat. Uvolněnost ale bohužel jde do háje spolu se stopáží, kde člověk přestává mít pocit, že Ayer sedí stále za režisérskou židličkou. Kravaťáci míní, film mění. Zkratkovitost vykreslení postav mi vůbec nevadila, minimálně deadshot (zvlášť když se utrhne ze řetězu) a harley quinn (překvapivě i tragikomická) mají charaktery skvěle vyprávěné a co naplat, že o ostatních se toho zase tolik nedovíme. Mně to stačilo, jen jejich týmové sblížení se na úkor příběhu (jednou pokecáme na baru a jsem schopný pro tebe umřít) už mi přišlo přehnané. I tak to ale nevnímám jako velkou výtku, protože film skvěle odsýpá a je zábavný tak, jak byste od letního blockbusteru čekali. Kde to však skřípe nejvíce je v hlavním záporném hrdinovi - ano komiksové filmy s tímto mají všeobecně poslední dobou velký problém, ale tady to bije při posledním CGI tanečku přímo do očí. I přesto že film jde kvalitou už jen dolů, udržuje si vysoký standard a po úvodních rozpačitých recenzích, mě výsledek potěšil a beru ho jako mnohem lepší než Muž z oceli či Batman vs Superman.

plakát

Jason Bourne (2016) 

Věřil sem jim, opravdu. Zelená tráva zpátky, Matt po Marťanovi, ukázek poskrovnu a já jsem z toho cítil, že to bude můj šálek čaje. Vše napovídalo o tom, že Bourne se vrátí jako za starých časů. Bohužel. Možná protože jsem si zprvu neuvědomil jak krásně byla původní trilogie dovršena (ne Renner opravdu Bourne není). Při jejím připomenutí mi to však po cestě z kina došlo. Je to už nastavovaná kaše, která mi chvílemi brala dech (v dobrém), aby mi pak div nezaskočil v krku popcorn, který sem ani neměl. Roztřesenou kameru jako režisérův trademark už respektuji a nevadí mi, ale nějak mi to celé už nepřišlo jako Bourne. Ať už se jedná o objevování jeho já, schopností či své minulosti. To vše už je vlastně za námi a proto nastupuje rutinní příběh který se snaží vbourat do celistvé původní trilogie násilné změny. Příběh ve kterým největším překvapením byla Alicia - ať už po stránce herecké či scenáristické, tak na špičkové předchozí díly navážet nemůže, ač by setsakramentsky chtěl.

plakát

Batman v Superman: Úsvit spravedlnosti (2016) 

Ach ten scénář. Možná to bude vypadat že vzhledem k hodnocení až moc kritizuju, ale připadal jsem si jak na horské dráze - jedna zatáčka boží u druhé nuda největší. Film má tak dlouhý nástup, že potisíci viděná smrt Batmanových rodičů už opravdu nikoho nezajímá a když film už podle názvu má být o konfliktu dvou největších DC hrdinů, tak pak vás musí zklamat, že bitka samotná pak trvá jen pár minut a je ukončena tak hloupým způsobem, že vůbec vlastně nemusela ani začít. Ben Affleck paráda do té doby než si obleče kostým - pak mi přestal připadat jako největší detektiv - spíš jako hlupák, kterému nedošlo jak ho všichni kolem něj přelstili. Bitky má sice výborné, ale jakoby měl v hlavě seno. Umělé naroubování dalších postav pak jen podtrhuje jak moc smutno mi je, že spíš než souboj na který jsem se těšil, jsem dostal trailer na Justice League, který je však příliš dlouhý a přitom přesto v něm chybí spoustu věcí! Tady se muselo stříhat a dost nešikovně. Wonder Women paráda - až na to, že vlastně promluví jen pár minut a pak už jen na konci pomáhá a najednou je se všemi největší kámoš. Prostě tam nepasuje a to ani trochu. Batman zase na konci zjišťuje, že v mimozemském souboji umí maximálně tak utíkat a místo toho, aby jeho technické vychytávky zde dostali přednost a mohli vyniknout, je upozaděn, jak jen to jde. To že přílišná temnost a vážnost také neprospívá, zmiňovat ani nemá cen (zdůrazňuju že mi nejde o omalovánky ala Marvel). Snyderovi nutně chybí filmy, které si Marvel připravuje už x let a když se tu mezeru snaží zalepit jedním filmem, krachuje na plné čáře. Měl by si uvědomit že The Dark Knight už tady byl. Jako fanouška všech těchto hrdinů mě to upřímně mrzí, ale když režisér nemá koule ustát v poslední scéně to, čím se snažil z už tak přespříliš natahovaného konce, udělat vrchol svého bijáku - mé sympatie ztrácí úplně. Lex Luthor byl vlastně skvělý, boží a úžasný. Až na to že to vlastně nebyl Lex Luthor - ten by totiž měl aspoň nějaký plán a nebyl by to magor bez motivace jehož hlavním pré by nebylo poslat na všechny příšeru bez motivace (opravdu museli Doomsdaye ukazovat už v traileru?!). Ne - ten film měl být jen o Supermanovi a Batmanovi a nikom jiném, protože už ve chvíli kdy vyděšení zaměstnanci na začátku filmů čekají na milosrdný telefonát od svého šéfa a do té doby evidentně nesmí opustit budovu, jsem věděl, že to bude průšvih. Místo řádného prokreslení tu máme průšvih jako Brno a tam, kde Man Of Steel zachraňovali charismatičtí Otcové, tady to velké digitárium nikoho takového nemá - a když vím, že JL chystá stejný režisér, už teď se bojím jak to dopadne. PS - To opravdu nemohl někdo vystříhat ty snové scény? Chvilku jsem si připadal jako v Úsvitu halucinogenů. PS2 - Ben Affleck byl fakt super a ve finále i tu excentričnost Eisenberga jsem si překvapivě velice užíval!

plakát

Star Wars: Síla se probouzí (2015) 

Vím, že existují fanoušci tohoto Universa, kteří milují starou trilogii a nenávidí novou. Ti další první (nové) tři díly snášejí s větším pochopením (někteří i se zalíbením), pro jiné zase ta stará je už zastaralá a i přes její nadčasovost se již nedokáží dostat přes téměř čtyřicetiletou propast. Mezi všemi těmito skupinami si připadám poněkud zvláštně, protože nepočítám-li špatnou romantickou linku z dílu druhého, dokázal jsem si vždy najít radost v jakémkoliv dílu. Ke každému však přistupuji jinak. Tak jako hláška "I am your father" má poloviční účinek pro diváka jenž pátý díl vidí až jako pátý v pořadí, tak by závod kluzáků nebyl nikdy tak strhující, kdyby se natáčel na konci sedmdesátých let. Proto jsem již v kině na film nekoukal tak, že by mi mohl zničit představu toho, jak by to mělo být - aneb lituji fanoušky psaných slov, jimž jejich milovaný podklad pro další díly Disney hodil od koše a začal od znovu. Hlavně protože jsem žádnou představu neměl, film moderním způsobem ukázal jaké mohou být Hvězdné války současnosti - ať už plné humoru nebo nostalgie. Proto vstřebávání děje, jenž jak zvykem u ostatních dílů začíná (zde i kvůli věku hrdinů) o spoustu let po šestém díle a přináší novou hrůzu a teror do galaxie, mi šlo vlastně úplně samo. Já se sice ptám, kde se tu se Supreme leader z ničeho nic vzal a začal tahat za nitky nového Impéria (i když teď se již jmenuje First order), ale něco v duchu mi říká, že sedmý díl je zase jen prvním kouskem skládačky a že spousta odpovědí se nám odkryje až později. Tady to totiž hlavně bylo o tom přenést tíhu rovnováhy světa z hrdinů staré trilogie na bedra pečlivě vybraných charakterů té nové. Hlavně představitel Finna a Rey jsou totiž jedním s největších plusů a jejich příběh a motivace jsou rozehrány pro další díly takřka ideálně. Dokážu si představit, že pilot Poe by si zasloužil také víc prostoru, protože si vaše sympatie (stejně jako ostatní) získá hned v prvním záběru, ale protože J.J. nebyl tak odvážný, nechal kus prostoru i pro hrdiny staré generace. Mezi nimi kraluje Hair Is On Ford a z každého záběru jsem mu věřil, jak moc si návrat do jedné ze svých nejslavnějších rolí užívá. Nebylo by těžké režisérovi vyčítat nedostatek originality, protože leccos z příběhu opravdu připomíná díl čtvrtý, ale na druhé straně chápu, že takový kolos znovu rozpohybovat bez toho aniž by nikdo nebyl naštván prostě nešlo. Ale vzhledem k tomu, že čtvrtý díl mám rád, na tento sedmý se mi také kouká s úsměvem na tváři. Ano - zas a znovu se cítím být součástí toho vesmíru kdesi Far far away a vztažený do děje takovým způsobem, že o dvě vteřiny delší poslední záběr než by měl být, mi přece celkový názor na film nezmění. Narážky na původní trilogii totiž nikdy nejsou otravné, protože jde cítit že režisér k nim cítí respekt, ale zase nejsou ani nudné, protože z nich dokáže vymáčknout i skvělé vtipy. Když se u toho jak se začne probouzet ta Síla, tak už jako divák vtáhnutý do děj, jsem nucen si vytvářet vlastní konspirační teorie, jak by TO mohlo být. Kdyby mě ten film natolik nezaujal, takové věci mě vymýšlet ani ve snu nenapadne. Já vím, že to není dokonalé, že hlavní "záporák" po odhození masky přestane budit respekt - ale zase na druhou stranu jeho emocionální rozpoložení a prokreslení jeho charakteru je daleko víc rozvinuto a jeho vývoj může být jedním s největších triumfů budoucích filmů. Souboje s meči vypadají realističtěji než kdy před tím a cítím že jejich nedostatek je zapříčeněn pouze tím, že za tu dobu slovo Jedi se stalo spíše mýtem, než realitou. Takže hurá na další díly, už teď se například nemohu dočkat detailů jak se jeden meč dostal ta kam se dostal a proč i největšímu frajerovi v galaxii někdy zhasne poslední špetka naděje. Závěrem pak jen dodám, že i když na druhé zhlédnutí jsem musel počkat na vydání BR ripu, tak jsem si ho užil o nic míň než v kině v den premiéry a doufám, že díl osmý poprvé poruší tu mezeru mezi jednotlivými díly a začne přesně tam, kde tento díl skončil. ------------------- Zajímavosti:a) Finn aneb FN-2187 - číslo je také číslem cely Leily z původní trilogie. b) Našli jste Jamese Bonda a Brien z Hry o Trůny? c) Menší sumarizace tržeb - USA teď 932 mil dolarů, otevírací víkend za skoro 248 v USA, ve světě 529 (vše historicky nejvíc) a celkově 3. nejvýdělečnější film všech dob (bez ohledu na inflaci) s 2 mld a 60 miliony dolarů v kapse. Jinýmy slovy vzhledem k tomu že díl sedmý je pro Disney vlastně díl první, můžou si setsakramensky gratulovat, že značku koupilo). A to nepočítám všechny hračky, oblečení a hry kolem.

plakát

Marťan (2015) 

Výborná záležitost jejíž nadhled tak trochu paradoxně kompenzuje závažnost toho, co se v ději samotném děje. Nehodlám (a ani nechci) se šťourat v detailech, jak moc je co možné, protože jako celek mně to přišlo uvěřitelné a jakýkoliv čin hlavního hrdiny mi přišel logický a smysluplný. Plus i díky všudypřítomnému optimismu jsem pak o to více byl schopen sympatizovat s ním a nevnímat natolik tu nepovedenost 3D. Inu což - za exkluzivitu předpremiéry se občas platí a hádám že i kvůli ní jsem si nemohl vychutnat bůhvíjaké vizuální orgie (na ty hudební dostane recenzi už přímo ve filmu). Takže pokud nechcete mít pocit, že některé části rudé planety byly točeny v měřítku 1:1000, doporučuji klasický dvourozměrný formát (kdo ví, co by s tím udělal IMAX). Ale nemám to srdce snižovat hodnocení jen z tohoto důvodu, a i když ani předlohu jako takovou neznám, tento výlet určený pro celou rodinu, musí snad jakéhokoliv sci-fi fanouška potěšit. One man show Matta na Marsu, jakožto Riddleyho Středozemi, je totiž strhující zábava, která bude zrát s časem a už teď bych se ji nebál zařadit jako mladšího bráchu Apolla 13 s MacGyverem ve hlavní roli. A takovému Železnému muži já osobně (s)prostě nemůžu nefandit!

plakát

Rezistence (2015) 

Drtivou většinu velice hloupý film, chování postav i na dvě facky, ale v závěru příjemný twist, který z toho dělá ještě jakž takž průměrnou zábavu. Tak jako tak - s odstupem času jsem opravdu vděčný, že mě nezatáhla do kina.

plakát

Špión (2015) 

Komediální nálož jakou člověk jen tak nevidí. Primární cíl jest pobavit, ale činí se tak přitom úplně jinak než v taktéž brilantních Králových mužích, kteří měli stejný pramen inspirace. Původní obavy, kvůli hlavní hrdince a jejím předchozím filmům, ukázaly brzo za své. A to jí stačilo jen (doslova) ušít scénář na tělo, ubrat na nevkusnostech a po boku jí přihrát ty správné sparring partnery. Film ani chvíli nenudí a zvládá vytěžit ze sebemenšího úšklebku kteréhokoliv z hrdinů vynikající gag. Přitom se nenechá zahambit špatnou akcí nebo zbytečnými nelogičnostmi. Hlavní postava se vám může z počátku zdát jako nemotora největšího kalibru, ale zdání klame a film vás o tom rychle přesvědčí I to člověku pomůže rychle se sžít s postavami a začít jim držet palce. Agentům tak začnete překvapivě fandit (zvlášť když vidíte jak Melissa miluje takové kočky a vůbec jakoukoliv jinou zálibu o které netušila že ji má) a vůbec se za to nemusíte stydět. Nápady ústřední agentky mají hlavu a patu (čti logické -vy-ústění) a přitom zvládá i opravdovou práci v terénu. Také nelze nefandit největšímu machru v oboru, který by dokázal postavit počítač z.. neptejte se z čeho. No - prostě film není tak hloupý, jak se zdá a když začne Kurýr veškeré dobré nálady střílet kanón hlášek (zkuste se ho zeptat proč on je ten nejlepší), skončíte v slzách smíchu jako já. A pokud ne, jeden by se divil, Ano všichni v tom vidí (a taky vidět mají) alegorii na Bonda, ale je tak krásně nepodbízivá, že z kina odcházím naplněn setsakra dobrou náladou a s vědomím, že mi v srdci vyrostla nová akční komedie, kterou si můžu zarámovat do klasik. Klasik, jejíž opětovné puštění nebudu nikdy brát jako něco negativního. Prosím o více takových to komedií, protože takhle jsem se nezasmál už hodně dlouho.