Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Animovaný
  • Sci-Fi

Recenze (82)

plakát

Agenti S.H.I.E.L.D. (2013) (seriál) 

Jako výplň mezi jednotlivými filmy dostačující. Má své silné i slabé momenty - ty se střídají jako na horské dráze a ačkoliv příchod zimního vojáka úroveň velice pozvedl, směr k vývoji Avengers 2 zase už kapku stagnuje. Uvidíme co dál. update 3. série: Úroveň jde stále nahoru, stejně jako mé hodnocení.

plakát

Arrow (2012) (seriál) 

Příliš sestupující tendence. Z více než dobré (čtyřkové) první sezóny teď na konci třetí stěží drží otěži dvou hvězd.

plakát

Tři bratři (2014) 

Já vám nevím. Na první pohádku (Růženka) jsem už skoro zapomněl (stejně jako byli zapomnětliví její protagonisté) - a to prosím byla pro mě nejspíš ta nejmilejší. Druhou pohádku (Červená Karkulka) mi zprotivila myslivcova s prominutím pedofilie a nerozhodnost tvůrců jestli ji tvoří pro děti nebo ne (vzhled/mluva vlka (není pro děti?) v porovnání s milosrdností a necháním ho na živu (je pro děti?)) a třetí pro změnu okultnost měsíčků (12ti) připomínající snad nějaký klu klux klan. Do toho všude se mísící otravnost písní i na místo obyčejného textu. Některé písně fajn, ale pokud se takto zpívá celý děj, přijde mi to na úkor jeho sdělení.

plakát

Hobit: Bitva pěti armád (2014) 

Jak moc jednoduché je vyčíst této Středozemi všechny její neduhy? Strašně moc... ono na vlastní převyprávění krátké pohádky s přidáním vymyšlených postav/scén kolem jsem si nejen zvykl, ale nakonec jsem jej vzal i s mírným povděkem. S digihnusem kolem už to je horší, protože PJ si prostě neumí uvědomit, že méně je někdy více. A když mi přijde, že kvalita efektů z před skoro 15 léty je větší než teď, je mi z toho trošku smutno. Absence více prostoru pro Medděda bude snad vykompenzována s rozšířenou verzí, a proto vědomí, že něco takové ještě přijde, mi vnáší do koutků stejně úsměv (i díky zkušenostem z předchozích verzí). V kinoverzi, jak již mockrát zaznělo, je pár scén opravdu useklých, ale troufám si tvrdit, že ne na pořád (jak Thorin věděl, že Bard je drakobíjec?) A bude-li si někdo stěžovat že pobití dráčka Šmáčka probíhalo příliš jednoduše a rychle, nechť si konec druhého dílu posune o pár minut dál. Legolasova nesmrtelnost a skills level nekonečno - je pro mě už jen roztomile úsměvná, a proto bych možná mohl už objasnit, proč po tolika výtkách stejně dávám za 5. Zaprvé - jako šestina jednoho, byť nesourodého, celku film plně obstál a dovedu si představit, že se na něj (nejednou) znovu a hlavně zase rád podívám. Jsou zde scény ze kterých člověku běží mráz po zádech (namátkou Galadriel v Dol Gulduru), scenérie při kterých se cítíte být někde jinde a i když tento díl je především o obrovské bitvě, ve správnou chvíli se začne zaměřovat na souboje spíš osobní než počítačem vyrenderované tisícovky stejných elfů/trpaslíků/skřetů, jak se mydlí proti sobě. Film je chytře postaven již od začátku na Thorinovi, jehož postava se může někomu sice zdát dramaticky neutáhnutá. Mně však vůbec nevadila a ačkoliv se díky ní upozadil příběh samotného Hobita, ukázala že emoce (alespoň ve mně) vyvolat umí. Samozřejmě se nedají porovnat s těmi, které se udály o pár dekád později, ale otázkou je pak už spíš to, jestli to není problém předlohy a nikoliv zpracování.

plakát

Interstellar (2014) 

Vesmírná odysea nového století, která v člověku rezonuje ještě dlouho. Proto jednoho potěší, když už si o ní začínají šuškat i lidi kolem něj (když já ji mezi všemi propagoval už dva roky nazpět). Pomalé, hutné rodinné drama nebo vizionářské atmosférické hard sci-fi? Řekl bych, že si bere z obojího to nejlepší a ještě lépe to kombinuje. Lepší mluvící robot tu snad od c3po nebyl a vyjádření pěti dimenzí zároveň také ne. Tam, kde pro mě Kubrick v 2001 až moc mlčel, zde vynikající herci volí slova ze scénáře, který je chytřejší než já. A i když nějaký ten časový paradox dosud nechápu, věřím že na jeho řešení lze přijít. Každopádně o to překvapivější je "skromný" hlavní výstup filmu ve smyslu Chlapectví. I když právě snad na tento úkor není pro každého, já si jej o to více užil. On vůbec celý film a skvěle působící minimalistický soundtrack radosti do srdce přidává nemálo a bezchybně využité momenty ticha tíhu okamžiku jen podtrhují. A tak co jiného čekat od Chrise a Hanse že? [100%]

plakát

Expendables: Postradatelní 3 (2014) 

S tímto filmem si čím dál tím víc uvědomuju, jak moc mi chybí v nových filmech Mel Gibson. I tady by si zasloužil mnohem mnohem víc prostoru, protože nic lepšího ve filmu nenajdete. Snad každou scénu, kde se vyskytoval, jsem lačně hltal a i když od těchto cápků nečekám a ani čekat nechci žádné hereckého výkony, od něj se mi ho dostávalo více než za 100 mrtvol, které stejně ani jednou nebyly v záběru (díky Ti PG-13) a všech ostatních herců a komparzistů dohromady. Poprvé už mi začali dokonce trochu vadit i nudné bulharské lokality, ale co mi scházelo nejvíc byl vtip, který byl tak dokonale vyšperkován ve dvojce. Jeden Antonio a jedna hláška "Get to the chopper" to opravdu nezachrání. A i když mám slabost na Harrisonovy úšklebky, tady jich také bohužel moc není [70%].

plakát

Želvy Ninja (2014) 

Když se směju na místech, kde je film brán sebevážněji a tam, kde bych se smát měl, mám vážný obličej, je něco špatně. A dva povedené vtipy film nezachrání, už tím tuplem, když po botoxu se zadek Megan Fox umí tvářit více výrazy než její obličej. A tak s nostalgickou slzou se pro mě tito želváci stali slabším průměrem. [50%]

plakát

Hvězdy nám nepřály (2014) 

Perfektní soundtrack. A tím jsem s vychvalováním skončil. Hrdinové buď nechutně negativističtí a depresivní nebo nesympatičtí, naivní (v tom špatném smyslu slova). Ani s jedním jsem se nedokázal ztotožnit a ačkoliv si troufám říct, že romantické filmy mám moc rád , tak tohle mě minulo obloukem větším než je ten vítězný a byl jsem rád, že už je konec. Nechápal jsem v podstatě drtivou většinu rozhodnutí všech hrdinů a snad jediná osoba, která měla mé poloviční sympatie byl onen zbožňovaný spisovatel, který je tak krásně poslal někam, až mi promluvil skoro z duše (i když mohl volit mírnější slova) [20%].

plakát

Dannyho parťáci 3 (2007) 

Návrat "ke kořenům". Ačkoliv to není natolik dobré, jako když jsme tuhle partičku pozřeli poprvé, tak při dalším zhlédnutí musím vyseknout již absolutorium. Po celou dobu člověk má takový šibalský úsměv na rtech, protože ví, že tento plán je (zase) promyšlený tak, jak by měl být [90%].

plakát

Všechny cesty vedou do hrobu (2014) 

Vykouzlit (polo)úsměv na rtech se tomuto filmu u mě podařilo tak dvakrát. Je to akorát (s)prosté a velké NIC jehož hodnocení z mé strany drží jen camea DeLoreana a Djanga [30%].