Majollica

Tvůrci vsadili na starou známou pravdu, že divák se nejvíc bojí toho, co nevidí, možná jen mlhavě tuší ... Tedy, divák jako já ... Bála jsem se přímo královsky a užívala si tu ryzí děsivou atmosféru, dokud mi můj strach trošku nepříjemně nerozptýlilo závěrečných 15 minut filmu ... Ale i tak jsem spokojená :-) A ještě něco: hned úplně první záběr mě přenesl do skutečných 80. let - skvělá práce! ;-)

Znepokojující, depresivní, plné beznaděje ... Po skončení jsem měla velmi intenzivní pocit, že mi všechny ty časové kličky smyčky zauzlovaly mozek ... Pomalu ho rozmotávám až druhý den - pod dojmem tíživé atmosféry, jež vás nemilosrdně obestře stejně jako ten zlověstný bouřkový mrak, to ani dříve nejde ... Temná mračna zvolna mizí a mně se zdá, že už snad začínám chápat i to, co mi ještě včera unikalo. Vidím to docela jasně, přímo na obzoru, blíží se to jako sněhobílý racek ... Na chvilku mě zaplaví radost z poznání ... ... Ale co když je to jen iluze a já ve skutečnosti nechápu vůbec nic? Co když to s mým "prozřením" dopadne nakonec stejně jako s tím rackem?? ... So, again ... ? ... Takové psycho-kotouly dokáže s divákem nadělat málokterý film ...

Po Ženách v pokušení, které mě osobně žánrově zradily, už jsem tentokrát byla obezřetnější a do kina šla raději zcela mimo naději, že uvidím sympatickou a kultivovanou komedii, která má šmrnc, svižné tempo, ve vydařeném poměru přimíchanou romantiku a drama a o jejíž hlubší lidský rozměr se skvěle postarali Bolek Polívka a Simona Stašová ... A stalo se :o) Opět se potvrdila ona známá nepřímá úměra: čím méně očekáváš, tím více dostaneš. A to člověka vždy potěší ;o)

V roli Nancy dcera Jana Třísky Kája Třísková.

Po velice dlouhé době a několika nanicovatých filmech přišel Jan Hřebejk opět se snímkem, který má co říct a ví, jak na to. Potěšil mě hned dvakrát: jednak zvoleným tématem a jeho zpracováním - vyrovnání se s komunistickou minulostí je něco, co naše společnost ještě zdaleka nezvládla, a jednak výběrem herců - konečně také přišel na to, že máme i jiné schopné než jen trojlístek Geislerová-Vilhelmová-Macháček. Odvaha - zbabělost/ černá - bílá tu, stejně jako v životě, nemají jasné kontury. Tím spíš vás film donutí přemýšlet. Kéž by se takových urodilo víc ...

Krásný, něžný, vtipný i dojemný příběh nejen s dobrým koncem ale i dobrým jídlem ... ;o) Toho malého šikovného labužníka s obrovským srdcem a čepicí šéfkuchaře si nelze nezamilovat ... Mně tahle delikatesa od Pixara moc chutnala! :o)

Zoufalství, utrpení a beznaděj v takové koncentraci, že vás paralyzuje. 100minutová injekce deprese přímo do žil. Film, u kterého jsem cítila fyzickou bolest a říkala si, že to není nic jiného, než hotová tortura diváka v rádoby "umělecké košilce". Charlotte i Willem mají můj obdiv za to, že při natáčení nepřišli o rozum ...

Skvělý scénář i režie, strhující tempo, úžasné efekty, vynikající hudební doprovod, ale především bezkonkurenční a ve své životní roli Jokera naprosto geniální Heath Ledger. Film natočený s obrovskou vášní. Když skončil, chtělo se mi do přítmí kina vykřiknout: "Ještě jednou!" O dva týdny později jsem si musela dopřát repete a jít na něj do kina znovu, což se mi do té doby u žádného jiného filmu nestalo. Takových zážitků nebývá mnoho ... Thank you, Mr. Nolan!

V jednom se tvůrci trefili - ten film je vážně CIZINEC. Chladný, odosobnělý až sterilní, ani špetka vřelosti směrem k divákovi. Angelina se svými obrovskými rudými rty působí až neskutečně, Johnny s kruhy pod očima zas neskutečně znuděně ... Rozumím mu, mě ten utahaný a rozvleklý děj taky vůbec nebavil ... Oba herce mám ráda, ale obávám se, že jim tenhle film reputaci moc nevylepšil, a ani oni ho už nedokázali zachránit ... Dávám dvě hvězdy - jednu Benátkám a druhou sobě, že jsem to vydržela až do konce.