pipapa

Tady Cookson už zase dobře spekulovala, "točila" a "lepila". Ale opět to má bytelný děj, který vtáhne a nenudí.

Celkem příjemná krátká pohádková TV-inscenace. Celé to táhnou výborným herectvím Hálek, Kostelka a Kubec. Stivínová dokonale ruší pohádkovou atmosféru svojí příliš civilní róbou a vůbec svým vzhledem a la "barová zpěvačka".

Mně prostě romány Thomase Hardyho nesedí a jejich filmové adaptace už vůbec ne. A o této adaptaci to platí rovněž. Literatura a potažmo tedy i její adaptace plná nesmyslů a tak nereálných náhod, že člověk neví, jestli se má smát nebo se stydět. Hardyho laciná a stupidní gradace děje je vskutku otřesná. Tohle není žádná klasická literatura, ale fatalistická červená knihovna jak dělo. Já jsem tady zase nenašla nic ani pro moje oči, ani pro moje srdce, zato jsem valila oči, jak primitivně a bez nápadu Hardy vede a rozvíjí  své příběhy. Nikdy více, díky.

První nadšení z filmu rychle opadne při dalších reprízách = stále více a více vyplouvá na povrch okatá komerce, rutinní režie a další jako-na-běžícím-pásu vyrobená "zakázka". To samé platí i pro pokračování ve filmu Královna Alžběta: Zlatý věk.

Na některé hosty se ráda podívám, i když vím, že zde nelze čekat něco óbrzajímavého = ze strany moderátora a snad i celého štábu je to velmi uhlazené, neosobní, podbízivé až slizké. Jediné, čím se pan Eben snaží občas oživit svůj fádní výslech pozvaných hostů je, že se otře o bývalý socialismus = odvaha jedině tak sralbotky. Naštěstí jsou i takoví hosté, kteří zahrají takovýto pokus-moderátora-se-zalíbit-současné-moci taktně do autu.

Kdo na tohle vydrží koukat i podruhé, potřetí atd., tak toho upřímně obdivuji. Totálně přebujelý a spletitý děj/námět je často dosti nereálný, mluvený text je místy tak podlézavě dokonalý až přepizděný, že se z něj zvedá žaludek. A celé se to táhne a táhne nekonečných šest hodin ubíjejícím tempem i ubíjející nezábavnou formou zpracování. Poslední oddíl - červená knihovna par excellence - jsem už brala rychloposuvem. Bud´ Čárlímu už strašilo v bedně, když smolil svoji poslední knihu, nebo je naopak kniha tak dokonalá a komplikovaná, že převést ji na filmové plátno je nad lidské síly. A tady je toho důkaz v podobě krutě unylé, k-smrti-nudící a zdlouhavé slátaniny. Es wird keine Wiederholung geben!

Thomas Hardy není zrovna můj šálek kávy. Literární potažmo filmová postava Tess je opravdu zoufale a velice vyspekulovaně napsaná. V jednom okamžiku k pláči a vzápětí na odstřel, v jednom okamžiku dokáže inteligentně oponovat druhým a vzápětí se chová jako dementní, velmi nepříjemná děvenka, která neví, jestli je jalová nebo březí, její čin na samém konci pak poukazuje i na to, že byla psychicky narušená, snad dokonce psychopat(?). Mně už tak dost nesympatická Justine Waddell se mi touto rolí úplně zprotivila. Vizuálně i herecky není tahle verze ale vůbec špatná. Za to a za oba hlavní mužské představitele jedna hvězda... Četba nám dává do jisté míry možnost vlastní představivosti/bujné fantazie, film nám tuto možnost nedává - sledovat proto Tess na plátně/obrazovce je opravdu únavné a ubíjející.

Červená knihovna zalitá velmi ostrou "omáčkou", jejíž hlavní ingredience jsou utrpení, válka, nemoc a smrt. Místy dosti smutný příběh, ale "konec dobrý, všechno dobré". Adaptace románu od Catherine Cookson.

Nedokoukala jsem to! Nešlo to! Další filmové zboží vyprodukované čistě pro konzum, kde umělecká i výpovědní hodnota se rovnají nule. Od r.1989 je byznys na prvním místě, umění se nerentuje...A zpěv pohádkového ptáka ohniváka si představuji úplně jinak, jenom ne jako vytí operní divy.

Sigourney mi do takového mdlého kýče vůbec nesedla. Ani pohádka, ani horor. Nic! Typický produkt (US-amerického) konzumu, kde i umění je jenom zboží!