pipapa

Monotónně a až příliš přímočaře natočené drama, podbarvené místy nesnesitelně uřvanou, uši trhající hudbou, zvyšuje svoji kvalitu povedenými interiéry, ale zvláště pak nádhernými exteriéry moravských Beskyd. Kolor 50.let zbožńuji, takže i tady u mě silně boduje. Výborný Vojtěch Rosenberg v roli Metúdka. Aktéři v dospělých rolích nedostali prostor, aby unikli z plochosti a povrchnosti této adaptace literární předlohy. Propracovanější děj, a tím i delší stopáž, by tu určitě měly svoje opodstatnění.

Fantazírování o bohu, smrti, nemocech, hříchu a s ním spojeného trestu jistě ke středověku patří. Moderní člověk, pokud má všech pět pohromadě nebo to neprovozuje jako byznys či dokonce jako součást své špinavé politiky, se těmito věcmi na základě poznání světa vůbec nezabývá, neb ví, že bůh není a smrt je přirozeným a nezvratitelným zánikem starého vedle vzniku nového...Že je Bergman opravdovým mistrem depresivního kina, není žádná novina. Depresivní existencialismus v umění je často už sám o sobě zárukou úspěchu, a přidá-li se trocha většinou té bla-bla-bla filosofie a řemeslné režie, stačí už jen pár přehnaných pozitivních kritik od filmových pseudo-odborníků, kteří udělají z komára velblouda, a další filmový pseudo-génius je na světě a už nikdy nikdo s tím nehne...Sedmá pečet´ nemá zdaleka to pravé-ořechové-trauma jako některá pozdější Bergmanova díla. V době vzniku filmu nesměla být cinema ještě příliš odvázaná/realistická...Tedy poselství je zde pro současníka téměř nulové, ale občas je slyšet nějaká ta věta s obsahem trvalé hodnoty, zajímavý song (snad středověký originál?) o zvířatech, která v písni dělají to, co nedělají/nejsou k tomu stvořena v reálu. Pár velice působivých scén/obrazů, šachovou partii vidíme krátce pouze 2-3x za celou stopáž. Středověk občas ano, ale občas ani náhodou - scény s rodinkou kejklíře připomínají spíše št´astnou současnou švédskou famílii na výletě do přírody. Bergmanova specialita - direktivní režie - zde tolik nebije do očí/uší, ale je i zde samozřejmě cítit - Bergman to jinak neumí. Že by byl film nudný či dokonce nekoukatelný, to vůbec ne, ale vracet se k němu pravidelně určitě nebudu - skandinávský velemistr opravdu není moje parketa!

Napínák na jedno zkouknutí, podruhé už bych to nedala. První polovina filmu pouze neustálé až otravné sex-techtle-mechtle mezi Costnerem a Youngovou, až na "kozičky" samozřejmě haulywůdsky cenzurované, často s pocitem jako by Costner ani o ni neměl valný zájem, zatímco ona by ho sežrala. Costner, lamač ženských srdcí (mého určitě ne!), vypadá jak po tyfu, takové "mužské" nic. Uniforma mu sice sluší, ale občas v ní vypadá jako člen disco-group Vilidž Pípl...Velmi lajdácké zakončení/rozuzlení této "fikce" o US-americké politické realitě.

Prohlédla jsem si bibliografii pana Folletta a přečetla kusy s několika jeho děl a konstatuji, že literaturu takového druhu (brak!) nečtu. Veleúspěšný - aby ne, v konzumu - pan Follett má, jak se zdá, patent na všechno, to znamená, že na nic, ale ví, jak vydělat majlant na lidské prostoduchosti. Vše, co už tady bylo, slátáno dohromady. S postupujícím dějem přibývá i plytkosti a nudy. Celé se to postupně mění v nekoukatelnou limonádu. Danke, nie mehr!

Film je limonáda o ničem. A hudba dostala Oscara? Souhlasila bych i s tím, kdybyby Oscara dostal i film, neb Oscar je až na velmi mizivé vyjímky, které potvrzují pravidlo, cenou za zboží, komerci, ne za umění. Ta hudba dostala pravděpodobně Oscara za nejlepší funus-song toho roku...Pardon, ale moje generace vyrůstala na kvalitní čs. pop-, rock- a folkmusic a představte si, že vedle toho jsme v té "hrozné totalitě" poslouchali z magnetofonnů nebo vinylu úplně bez problémů i kvalitní světovou produkci a ta byla!!!= Black Sabbath, Deep Purple, Uriah Heep, Sweet, T.Rex, Free, Slade, Zappa, War, CCR, Suzi Quatro a mnoho jiných a vedle toho tuny kvalitní DISCOmusic. Takže songy jako tenhle a vůbec hudební scéna od 90.let totálně upadající jsou pro moji generaci jaksi šedivé, ukńourané, k pláči!...Kdyby irský písničkář potkal mongoloidu, tak by to byl dojemný příběh o krátkém láskyvzplanutí irského songaře a mongoloidy a to by teprv byly mongosongy! Ale potkal talentovanou českou dívenku, zaplat´ bůh alespoń že tak!

Úděs v mnoha směrech. Pohyblivá nekvalitní kamera nebo dokonce mobil je opravdu "balzám" pro oči. Ztopořený úd je komplet ve všech záběrech plastik-fejk a jinak žádný přirozený úd v tomto tzv. erotickém škváru nenajdete. Omladina na Balkáně asi rychleji a totálně propadá až na samé dno "svobodné" společnosti. Nic proti námětu, který ukazuje život zoufalé a politováníhodné mládeže v totalitě falešné a nelidské "svobody a demokracie" neboli konzumu tedy fašismu jako normality, ale více filmařské kvality a nula podvodů na diváky by zde určitě pomohlo!...A tohle se pouští na festivaly, do kin apod. a tleská se tomu - proč? Jaká doba,  takové "umění"! Jaký pán, takový krám! Hnus!

Ojoj! To bolí. Škoda, velká škoda. Poklidné/komorní válečné drama nám celkem kultivovaně předvádí hrůzy války (s dobrou výpravou/scénickými obrazy, kvalitními hereckými výkony), ale samotný příběh obou hlavních postav je tak naivní, nereálný, filmově vykonstruovaný a tak bezhlavě na divákovy city útočící a se zakončením téměř a la červená knihovna, že soudný divák se nakonec musí, at´ chce nebo nechce, od filmu zcela distancovat. I já jsem během filmu ukápla hodně slz, dojemné to bylo, avšak nad scénami typu - odvolán z popravy pět vteřin!!! před povelem "PAL" - musí člověk zakroutit hlavou = to jsou ale náhody, co? Takovýchto "náhod" a jiných nelogičností je zde hned několik a ty stáhly jinak kvalitní snímek téměř až na úplné dno...Mám ráda dobře natočené válečné filmy, ale válečné drama formou pohádkové limonády? Ne, díky!

Na některé hosty se ráda podívám, i když vím, že zde nelze čekat něco óbrzajímavého = ze strany moderátora a snad i celého štábu je to velmi uhlazené, neosobní, podbízivé až slizké. Jediné, čím se pan Eben snaží občas oživit svůj fádní výslech pozvaných hostů je, že se otře o bývalý socialismus = odvaha jedině tak sralbotky. Naštěstí jsou i takoví hosté, kteří zahrají takovýto pokus-moderátora-se-zalíbit-současné-moci taktně do autu.

Panenkomarjá, to je řevu a k tomu ještě tuny přiblblých nápěvů a jiné nanervyjdoucí hudby. Myslím, že i v šedesátých letech v ČSSR žila mládež poněkud jinak, než jak se nám to tady snaží formou dekadentní "nové vlny" předvádět víceméně anti-rudý vyvrhel, scénárista Antonín Máša. Že mu trojice dosti významných režisérů čs.kina skočí na lep, je též s podivem. Ale asi viděli ve scénáři něco jiného než vidím já. Lidé jsou různé...Velmi hezký pohled na mladého Potměšila a úplně mě uchvátil mladý Vyskočil svým mládím a kouzelným přirozeným hereckým projevem. Za oba jedna hvězda!

Povedená, hned několik problémů objímající satira na současný dekadentní život a na život v konzumní/kapitalistické společnosti obecně. Přátelství mezi slonem a sobem je dojemné, ale i to skončí tragicky - ve světě mamonu a individualismu není pro opravdové lidské hodnoty místo...Tento počin mě mile překvapil a animace se mi velmi líbila. Ale vzhledem k drsnosti a tragice námětu se na to už asi neodvážím podívat.