pipapa

Klasická oddechovka, se kterou současný filmový hnůj nelze vůbec srovnávat. Při jakém "umění" relaxují ti, co tady dávají "odpad" a melou nesmysly?! To bych se zasmála, ale ještě spíše bych si zaplakala...Stewart Granger sice nezapře nafoukaného a protivného frajera, ale herecky je naprosto profesionální, perfektní.

Film je limonáda o ničem. A hudba dostala Oscara? Souhlasila bych i s tím, kdybyby Oscara dostal i film, neb Oscar je až na velmi mizivé vyjímky, které potvrzují pravidlo, cenou za zboží, komerci, ne za umění. Ta hudba dostala pravděpodobně Oscara za nejlepší funus-song toho roku...Pardon, ale moje generace vyrůstala na kvalitní čs. pop-, rock- a folkmusic a představte si, že vedle toho jsme v té "hrozné totalitě" poslouchali z magnetofonnů nebo vinylu úplně bez problémů i kvalitní světovou produkci a ta byla!!!= Black Sabbath, Deep Purple, Uriah Heep, Sweet, T.Rex, Free, Slade, Zappa, War, CCR, Suzi Quatro a mnoho jiných a vedle toho tuny kvalitní DISCOmusic. Takže songy jako tenhle a vůbec hudební scéna od 90.let totálně upadající jsou pro moji generaci jaksi šedivé, ukńourané, k pláči!...Kdyby irský písničkář potkal mongoloidu, tak by to byl dojemný příběh o krátkém láskyvzplanutí irského songaře a mongoloidy a to by teprv byly mongosongy! Ale potkal talentovanou českou dívenku, zaplat´ bůh alespoń že tak!

Tuhle "krrrrávovinku" nemohla zachránit ani Janžurová s Bohdalovou. Ráčkovat jenom proto, že si to někdo přeje? Pohádka, která učí děti ráčkovat? Nemělo by to být spíš naopak? Jinak mi to ráčkování, do kterého se museli herci evidentně nutit, lezlo totálně na nervy. Po deseti minutách jsem to vypla a už nikdy více !

Podivný přitroublý chaotický děj, vhodnější určitě pro divadla. Příliš se zde tlačí na pilu - chudák Funés toho měl plné zuby=chvílemi se tak propadá do afektu a svoji komiku doslova znásilńuje. Dalším chudákem byl František Filipovský - klobouk dolů - jestli tenhle dabing se nepodepsal na jeho zdraví (stejně jako u Funése tahle role), tak už nic! Myslím, že i u krejzy komedie je lépe se držet hesla - méně je často více.

Slepičárna a starobinec a la Fellini. Technicky opět velmi zručné, ale výsledkem je zase přeexponované = pozornosti diváka vystavené nic. Felliniho tolik oblíbená opulentnost a bizarnost zde není tak extrémní (také díky použití pouze černobílého negativu)...Režiséra (Marcello Mastroianni) opustí umělecká múza a má i osobní problémy. Odjíždí do lázní, aby zapomněl a nabral nové síly, ale věci se vyvíjejí spíše naopak - komplikovaně a ireálně...Mastroianni se v tomhle guláši úplně ztrácí = role nervních a nemastných neslaných intelektuálů nebo umělců mu příliš nesedí. Vittorio De Sica v něm viděl úplně jiný typ herce a měl pravdu, když ho obsadil do několika svých slavných komedií, kde Mastroianni exceluje...Kdybych si měla vybírat filmy podle Oscarů nebo podle hodnocení pana V.Březiny v jeho Lexikonu čs. filmu anebo např. podle Leonarda Maltina a jeho každoročně nového Průvodce filmu a videa, tak bych se ochudila o spoustu krásných a zajímavých věcí, které ovšem do politiky a chápání těchto (ale i mnoha jiných tzv. expertů) nepasují. Nakonec při jakémkoli hodnocení je nejdůležitější sám divák. Samozřejmě tu mám na mysli diváka, který má svůj vlastní názor a nepodléhá davové hysterii.

Tři hvězdy jen a pouze za Vladimíra Brabce!!!

Ráčkující a ze řetězu utržená Janžurová jde notně na nervy, ale děti se určitě pobaví a to je hlavní.

Kdo na tohle vydrží koukat i podruhé, potřetí atd., tak toho upřímně obdivuji. Totálně přebujelý a spletitý děj/námět je často dosti nereálný, mluvený text je místy tak podlézavě dokonalý až přepizděný, že se z něj zvedá žaludek. A celé se to táhne a táhne nekonečných šest hodin ubíjejícím tempem i ubíjející nezábavnou formou zpracování. Poslední oddíl - červená knihovna par excellence - jsem už brala rychloposuvem. Bud´ Čárlímu už strašilo v bedně, když smolil svoji poslední knihu, nebo je naopak kniha tak dokonalá a komplikovaná, že převést ji na filmové plátno je nad lidské síly. A tady je toho důkaz v podobě krutě unylé, k-smrti-nudící a zdlouhavé slátaniny. Es wird keine Wiederholung geben!

"Psychiatrie" a la Chytilová, na což jsme u téhle, vše a všechny kritizující, dámy zvyklí. Úděsné a téměř nekoukatelné/nestravitelné po všech stránkách včetně kamery a hudby. Nešokuje to, co Chytilová kritizuje, ale spíše filmový jazyk/způsob, jakým to kritizuje. Tohle není a nebude moje parketa.

Celkem povedený film na 1000krát omleté téma je totálně zničený všudypřítomnou řvavou hudbou/zpěvy, která se ale vůbec nehodí k tomuto historickému námětu. Dalším záporem pro mne je odpudivý Tom Hardy i s jeho nevýrazným hereckým projevem. Anne-Marie Duff je výborná zvláště jako stará Alžběta = jako klasické aristokratické strašidlo.